Vláda Petra Nečase je sice už dva týdny v demisi, za sebou má ale již tři roky působení. Když v roce 2010 Nečasův kabinet začínal, zřejmě nikdo netušil, jaké problémy ho budou po celou dobu vládnutí provázet. Navzdory takřka permanentní krizi však vládní koalice dokázala prosadit řadu nových zákonů a změny, které se nějakým způsobem dotkly podnikání. Žel ne vždy se podařilo schválit takové normy, které by podnikatelům život usnadnily. Vybrali jsme pět věcí, kterými Nečasova vláda podnikatele rozhodně nepotěšila.
Čtěte také: Ověřili jsme plnění předvolebních slibů vládních stran. Výsledek? Tristní
1. Kontroly švarcsystému
Ilustrační obrázek
Od pravicového kabinetu si podnikatelé slibovali především zjednodušení administrativy, které je neustále otravuje a odvádí od produktivní činnosti. První rok funkčního období vlády sice ještě žádné pohromy nepřinesl, dával ale tušit, že brzy přijdou různá nepopulární opatření. Jako první rána do zad tak přišla na sklonku roku 2011 novela zákona o zaměstnanosti, která upravila definici nelegální práce a zpřísnila tresty za porušení zákona.
Na začátku roku, kdy novela nabyla účinnosti, započala smršť kontrol podnikatelů, které se zaměřovaly na nelegální práci a z ní především na švarcsystém. Vzhledem k tomu, že zákon obsahuje řadu obecných pasáží, nebylo zřejmé, co všechno musí mít zaměstnavatelé a zaměstnanci na pracovišti za smlouvy. Jednu chvíli se dokonce hovořilo o tom, že by i dělníci na stavbě měli mít v montérkách pracovní smlouvu, jinak jim hrozí postih. Proti kontrolám se sice podnikatelé ohrazovali, avšak ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo neustoupit v kontrolách. Celková bilance za loňský rok činí 35 577 kontrol zaměřených na odhalování nelegální práce, 818 pokut a sankce ve výši přes 163 milionů korun.
Čtěte více: Švarcsystém i letos v hledáčku inspektorů práce. Chystají se mimořádné kontroly
2. Zvyšování DPH
Přestože se pravicové strany před volbami oháněly tím, že daně nebudou zvyšovat, sliby brzy vzaly za své. Nejčastěji a také nejvíce šachovala vláda se sazbami DPH. Když Nečasova vláda začínala, činila základní sazba 20 % a snížená 10 %. Aktuálně dosahuje základní sazba 21 % a snížená 15 %. Na začátku roku 2016 by navíc mělo dojít ke sjednocení sazeb na úrovni 17,5 %. Kromě samotného zvyšování sazeb se podnikatelům nelíbil ani způsob, jakým poslední nárůst sazeb, platný od letošního ledna, prošel. Ještě dva týdny před koncem loňského roku totiž nebylo jasné, jaké sazby budou letos platit. Tato nejistota podnikatele zasáhla možná více než přímé zvýšení sazeb.
Čtěte více: Nejhorší novinka roku 2013 podle podnikatelů? Zvýšení sazeb DPH
3. Zvyšování přímých daní
Největší tabu mělo být podle předvolebních slibů zvyšování přímých daní. Součástí daňového balíčku, který platí od letošního ledna, je však i zvýšení přímých daní pro nemalou část podnikatelů. Vláda se zachovala jako chytrá horákyně, kdy většině podnikatelů nezvýšila samotné sazby, avšak zaměřila se na sesekání daňových slev a dalších úlev. Omezilo se využití výdajových paušálů, zrušil se strop na zdravotní pojištění a pracujícím důchodcům základní sleva na dani. Nejbohatší Češi navíc od roku 2013 platí tzv. solidární daň, která činí 7 % z rozdílu mezi příjmy a stropy sociálního pojištění. Solidární zvýšení se týká těch, kteří měsíčně vydělávají více než čtyřnásobek průměrné mzdy (přibližně přes 100 tisíc korun).
Čtěte také: Spočítali jsme za vás, omezení paušálů připraví řadu OSVČ o desetitisíce korun
4. Další změny u DPH
Nepříjemnosti v oblasti DPH se nepojily pouze se zvyšováním sazeb, nýbrž i se samostatnou novelou DPH, která letos nabyla účinnosti. Předznamenáním poslední velké novely zákona o DPH byly novinky roku 2012, kdy se režim “revers-charge” (tzv. režim přenesení daňové povinnosti) zavedl také pro poskytování stavebních a montážních prací. Od letoška pak vláda připravila podnikatelům další lahůdky u DPH. Zavedlo se ručení za daň neodvedenou dodavatelem, jestliže bude plnění uhrazeno bezhotovostně na účet, který nebude mít dodavatel zveřejněn na internetu. Termín pro aplikaci této povinnosti ale Finanční správa ČR na konec posunula až na podzim roku 2013. Ručení podnikatelům nicméně už v současnosti vzniká v případě, že obchodují s tzv. nespolehlivým plátcem. Zda se firma nachází v kolonce nespolehlivých si podnikatel musí sám kontrolovat na internetu.
Čtěte také: Změny DPH roku 2013 pod lupou
5. Nezvládnuté Jedno inkasní místo
Posledním prohřeškem odstupující vlády není to, co vláda udělala, nýbrž věci, které udělat nezvládla. Konkrétně se jedná o realizaci Jednoho inkasního místa (JIM), který by podnikatel usnadnil papírování a placení daní. Hned v prvním roce vládnutí se ministerstvo financí pustilo do přípravy nového zákona o daních z příjmů, který měl JIM zavést. Navzdory nemalým problémům a konfliktům v koalici zákon, ač oproti původnímu znění pozměněný, parlamentem prošel a vypadalo to, že se podnikatelé brzy dočkají. Lhůta pro nabytí účinnosti byla 1. ledna 2013. Jenže nedlouho po schválení zákona došlo k odložení účinnosti. Termín se změnil na rok 2014 a poté na 2015, který platí v současnosti. Zůstává však otázkou, zda nová vláda po volbách zákon opět neodsune nebo dokonce úplně nezruší.
ČLÁNKY DO MAILU