V podnikání OSVČ nebo malé firmy mohou nastat situace, na něž – drsně řečeno – podnikatelé definitivně dojedou. Podnikatel.cz vytipoval některé krizové momenty malého podnikání, na kterých může podnikatel se svým byznysem úplně skončit. Avšak v případě, že je překoná, posune se jeho podnikání o kus dál.
1. První velká zakázka. Úspěch nebo katastrofa?
Je paradoxem podnikání, že druhou tváří úspěchu může být katastrofa. Pokud živnostník získá prvního opravdu velkého klienta nebo první rozsáhlou zakázku, která převyšuje to, na co byl dosud zvyklý, může narazit na svou nedostatečnou kapacitu. Nedodržené závazky, u velkých zakázek nezřídka spojené i s finanční kompenzací, mohou podnikateli zlomit vaz.
Rozvod může být pro byznys fatální.
Už ve chvíli, kdy se podnikatel uchází o zakázku nebo klienta a přemýšlí o kvalitě a ceně svého produktu, musí naprosto realisticky posoudit také své kapacity – lidské, časové i výrobní, ale také finanční. Pokud byl zatím zvyklý pracovat jen sám, čeká ho nejen nutnost sehnat si dobré spolupracovníky a utvořit s nimi pracovní tým, ale také potřeba naučit se je řídit, delegovat úkoly, kontrolovat a vyhodnocovat výstupy a vyřešit svou zastupitelnost třeba v případě nemoci.
Ostatně stabilita dodavatele a jeho schopnost dostát závazkům patří podle Jiřího Proška, viceprezidenta Marketingového klubu České republiky, mezi základní kriteria, podle kterých se velké firmy při výběru svých dodavatelů vůbec rozhodují.
V neposlední řadě musí mít živnostník v případě větší zakázky finanční rezervu. První fáze zakázky totiž je často spíš investicí než ziskem. Nehledě na to, že větší klient, který velkou zakázku poskytuje, má také silnější pozici při vyjednávání platebních podmínek a splatnosti faktur. Důsledkem může být i to, že první finance ze zakázky živnostník získá až v řádech měsíců. To serveru Podnikatel.cz potvrdil také Pavel Rada, majitel společnosti ProTrade. Malá firma, která získá zakázku u velké společnosti, hlavně musí být solventní. Velké firmy neplatí téměř nikdy dopředu a vyžadují strašně dlouhé doby splatnosti,
uvedl ze zkušenosti.
Čtěte také: Jak na velkou firmu? Nabídněte nejlepší produkt za výhodnou cenu
2. Byznys stojící na jedné noze
Pokud podnikatel nebo malá firma úspěšně projdou úskalími počátku spolupráce s velkým obchodním partnerem nebo začnou bez větších problémů pracovat na velkých zakázkách a posunou se tak pomyslně do vyššího podnikatelského patra, nemusí jejich problémy skončit. Pokud se časem jejich byznys stane příliš závislým na jednom velkém obchodním partnerovi, nastala situace, která může mít ve chvíli, kdy se na spolupráci něco pokazí, pro podnikatele fatální existenční následky. Známé pravidlo 20/80 říká, že 20 procent klientů dělá 80 procent obratu. Pokud dělá 80 procent obratu nebo dokonce více jediný velký klient, potíže jsou nasnadě.
Moje firma několik let relativně úspěšně pracovala pro firmu, která ve svém oboru patřila mezi trojku největších na trhu. Akvizici klientů jsme nezanedbávali, ale v portfoliu jsme měli jen samé malé ryby. Náš byznys – pracovali jsme ve službách – tak stál a padal s jedním velkým klientem. Když jsme v opakovaném výběrovém řízení svou pozici u klienta neobhájili, firma se z toho už nevzpamatovala,
uvádí pro server Podnikatel.cz svou zkušenost podnikatelka, která si v této souvislosti nepřeje být jmenována. Její firma totiž po čase nejen přestala úplně fungovat, ale ještě za sebou zanechala dluhy a za krk podnikatelce dlouho dýchali exekutoři.
Nedostat se do příliš velké ekonomické závislosti na jednom velkém klientovi nebo velké zakázce, by tedy mělo být pro podnikatele zlatým pravidlem. Diverzifikovat své klientské portfolio s ohledem na možná rizika, je tak ve většině případů nezbytné.
Čtěte také: Láká vás byznys s mobilními aplikacemi? David a Lukáš vědí, co obnáší
3. Úvěry a náklady na krku, zakázky nikde
Odchod velkého klienta, respektive obecný propad zakázek znamená pro podnikatele také vyschnutí proudu financí, které tečou směrem do firmy. Zpravidla to ale současně neznamená, že by podnikatel mohl zcela pružně a okamžitě zareagovat také na nákladové stránce. Těžko se osekávají fixní náklady, jako je například pronájem kanceláří, závazky související se zaměstnanci či v mnoha případech také pravidelné splátky úvěrů, které má podnikatel na svůj byznys navázané. Propad zakázek se projeví i v případě nákladově opravdu minimálního podnikání samostatného živnostníka, i když třeba o něco plíživěji.
Prevencí je jednoznačně to, že si podnikatel postupně tvoří dostatečnou finanční rezervu. A to krátkodobou, střednědobou i dlouhodobou.
Čtěte také: Finanční rezerva může zachránit podnikání. Jak ji vytvořit a kdy se hodí?
4. Daně, zákony. Kdo něco prošvihne, nedoplatí se
Sledovat všechny administrativní a daňové předpisy, veškeré normy, nařízení, legislativu, která se daného oboru týká, může být pro samostatného podnikatele doslova nad lidské síly. Nemá na to dostatek času. Drobné opomenutí a posunutí termínu nějaké platby ještě pro podnikání nemusí mít fatální následky. Je však třeba myslet na to, že například i drobné daňové nedoplatky mohou vyústit v obrovské úroky a penále. Podobně tomu je v případě porušení některých zákonných povinností, které se může promítnout do podoby pokut a sankcí. Záleží samozřejmě na konkrétním oboru a typu pochybení. Tisícovky zaplacené na pokutách možná podnikatel tolik nepocítí, desítky nebo stovky tisíc už ale zřejmě budou mít na jeho byznys drastický dopad. V poslední době to třeba pocítili podnikatelé postižení sankcí při kontrolách švarcsystému.
Pokud tedy podnikatel veškeré povinnosti spadající obecně do administrativy nemá čas sledovat, možná stojí za zamyšlení, zda je nemůže alespoň částečně svěřit někomu jinému, i když to pro něj bude znamenat určitý finanční náklad. Ať už je to účetní, nebo nový spolupracovník na pár hodin týdně.
Čtěte také: Nepodali jste přiznání? Pokuta vás nemine a nebude zrovna nízká
Příklad z trochu jiného soudku, který však může také začít zdánlivou úsporou a skončit obrovskou pokutou, je využívání nelegálního softwaru.
5. Rozvod
Rozvod s podnikáním nesouvisí jen zdánlivě. Ve skutečnosti se však v případě OSVČ dělí při rozvodu nabytý majetek mezi oba partnery. A vůbec nezáleží na tom, že jeden z nich neměl s podnikáním druhého reálně vůbec nic společného. Movitý a nemovitý majetek nezbytně potřebný k podnikání tak může zčásti připadnout nepodnikajícímu partnerovi. Podnikatel pak musí povětšinou řešit, jak a z čeho druhou stranu vyplatit. To opět představuje obrovský zásah do podnikání, protože se může jednat o poměrně velkou částku.
Z tohoto pohledu je pro podnikatele výhodnější eseróčko. Existuje také možnost nechat si již v manželství soudem majetek rozdělit. To ošetří nejen fakt, že OSVČ ručí celým svým majetkem, ale je to krok, který lze chápat i jako prevenci pro případ rozvodu.
Čtěte také: Jít na trh v kůži OSVČ či se schovat pod křídly s.r.o.?
ČLÁNKY DO MAILU