Překážky jsou běžnou součástí podnikání, a pro některé podnikatelky a podnikatele je jejich překonávání dokonce určitou vášní. Každou překážku totiž berou jako otevřenou příležitost. V podnikání ovšem také může nastat situace, kdy se některá překážka už prostě překonat nedá. A vše, co jednou začne, může jindy skončit – což se chtě nechtě nevyhýbá ani firmám a byznysu. Na druhou stranu, důvody konce podnikání nemusí být vždy negativní, může jít i o racionální a pozitivně chápané rozhodnutí, které zkrátka vyplyne ze změněných priorit.
V oku hurikánu dělá to nejlepší, co může
Srovnat se s koncem však není vždycky jednoduché, i když se říká, že konec je nový začátek. Autorka článku nedávno hovořila s podnikatelem, který nepříjemnou zkušeností konce podnikání prošel. Na otázku, co by s dnešní znalostí tehdy udělal jinak, odpověděl, že by určitě skončil dřív. Jenže tehdy to nešlo, nechtěl si konec připustit a věřil, že se vše ještě obrátí k lepšímu. Tehdy dělal jen to, co v dané situaci a se svou tehdejší zkušeností považoval za nejlepší. Jako podnikatel byl totiž nastavený na to, že překážky je potřeba překonávat, měl svou vizi a věřil, že se věci ještě mohou pohnout kupředu, tak investoval další peníze a energii. A to jsou přesvědčení, která jsou vlastně pro podnikání nezbytná. Jenže ve fázi konce mohou být naopak trochu na obtíž.
Další vývoj příběhu zmíněného podnikatele ale také dokazuje, že konec skutečně je novým začátkem, i když to tak v době, kdy se nacházel v oku hurikánu, rozhodně neviděl. Jeho příběh má totiž v podstatě happy end. Konec firmy v ekonomické oblasti ho přivedl k tomu, že se začal věnovat svému koníčku a objevil své další talenty. Dnes pracuje s dětmi a dělá, co ho skutečně baví. Tento příběh proto přináší několik tipů pro období nechtěného konce.
Tip 1. Zahlédnout větší kus obrazu
Vytrénovaná schopnost zaměřit se vždy na širší perspektivu, a to už v době podnikatelské špatné situace, může konec ulehčit. Patří sem třeba snaha minimalizovat dluhy, které můžou z konce firmy na podnikateli zůstat, nebo péče o to, aby koncem co nejméně trpěli podnikatelovi blízcí. A třeba i zájem o to, aby sama podnikatelka nebo sám podnikatel vyšli z ukončeného podnikání s co nejmenšími psychickými a zdravotními šrámy.
Pomůže uvědomit si, co je vlastně horší – konec byznysu nebo jeho nekonečná agónie, která znamená také permanentní škodlivý stres a mnohé ztráty? Souvisí to s tím, co píše ve svém článku pro server Podnikatel.cz Zdeněk Vesecký: Pro podnikatele je také velmi důležité si neustále pěstovat a udržovat od své firmy určitý odstup. To je těžké, protože firma je pro řadu lidí de facto jejich dítětem.
Těžké, ale nikoliv nemožné.
Tip 2. Konec je příležitost jiného druhu
Konec je často proces, který probíhá v čase a také má svůj vlastní začátek a konec. To znamená, že nepříjemnosti, které s koncem podnikání souvisejí, jednou skončí. A pak přijde něco nového. Konec tak je příležitost svého druhu, která může bolet, ale posiluje a jako všechny příležitosti otevírá další cesty a perspektivy, přináší změnu, jež může být ve finále pozitivní – pokud podnikatel v konci neuvízne; protože přísně vzato konec je nakonec jen milník na cestě.
Výsledkem bilancování, které s koncem souvisí, je pak nejen poučení ze zkušenosti, ale také představa o dalších možnostech, které podnikatel má. K bilancování je však třeba se propracovat. Jestliže totiž podnikatel prožívá konec jako krizi, může se setkat s její vlastní dynamikou.
Tip 3. Respekt k prožitkům a nedokonalosti
V první fázi krize může přijít popření, což je přesně ten stav, kdy podnikatel konec odmítá vzít na vědomí. Ve fázi protestu pak vzdoruje, bojuje, zlobí se. A pak teprve bilancuje, aby nakonec reorganizoval. Tedy našel nové pohledy na věc, přeskupil své hodnoty, uvažoval o smyslu. Konec i krizi provázejí emoce, i ty negativní, které si zaslouží pozornost, protože člověku přinášejí nějakou zprávu a jsou jeho součástí. Kdo se v době konce neupne na perfekcionismus, pomůže sám sobě. Touha po dokonalosti za každou cenu je právě v takovém období zrádná a přináší spíš komplikace než podporu.
V krizi jedinec cítí ohrožení své identity, kompetence utvářet svůj vlastní život,
tvrdí totiž Verena Kastová (v knize Krize a tvořivý přístup k ní, Portál 2010). V tomto případě se v základech otřásá identita podnikatele. Proto se u něj mohou projevit ego-obranné mechanismy, které popisuje psychologie. Nastoupí (převážně nevědomě) tehdy, když u člověka dojde k narušení vnitřní integrity nebo rovnováhy. Ta může být narušena vznikem negativních zážitků (emocí) jako reakcí na selhání, neúspěch, obecně v situacích frustrace, v nichž je angažováno ego a kdy je tedy ohrožena hodnota ega,
popisuje Milan Nakonečný ve své Psychologii osobnosti (Academia 1998).
Tyto mechanismy mají jak cíl uchovat nebo zvýšit ocenění sebe samého, tak chránit před úzkostí. Patří mezi ně třeba útěk, tedy stažení se z ohrožující situace, agrese, rezignace i racionalizace (hledání přijatelných vysvětlení, která maskují nežádoucí pocity nebo chování) a další. Jenže jak uvádí Verena Kastová, úzkost sice nejprve způsobuje ochromení nebo paniku, ale následně také nutí k opuštění zaběhnutých strategií a k hledání nových – což je tvůrčí proces.
Tip 4. Realita taková, jakou ji vidíte
Celkově vzato, podnikatel nemá vliv na všechno, co se kolem něj děje. Jeho podnikání, překážky v něm i případné konce podléhají i vnějším vlivům, které nemůže pokaždé změnit. Tak jako třeba zemědělci těžko ovlivní roční úhrn dešťových srážek. Jednotlivec ale vždycky může ovlivnit to, jak bude o věcech přemýšlet, jak realitu uvidí a jak si ji bude interpretovat. Pokud konec podnikání bude vnímat jako krizi, bude to s velkou pravděpodobností krize. A takový konec bude prožívat jinak, než když mu dá nálepku „běžná součást podnikání“.
Je v moci podnikatele rozhodnout se, jak konec svého byznysu uvidí. I ty nejhorší situace mohou přinést něco pozitivního, nějaký benefit. Například víc času na děti, možnost využít další talent, méně stresu, odpočinkový čas, čas na rozmyšlenou, čas na dovolenou, možnost rozjet něco nového, poohlédnout se po spolehlivějších obchodních partnerech, po lépe fungujícím obchodním modelu, příležitost studovat, založit podnikání na jiných hodnotách – a individuálně cokoliv dalšího. Mysl je jako zahrada. A ty rozhoduješ o tom, co v ní bude růst: jestli plevel, nebo květiny,
tvrdí spisovatel David Michie v knize Dalajlámova kočka a síla meditace (Synergie Publishing 2016).
Tip 5. A co máte rádi?
Udržet si odstup od firmy a podnikání znamená i to, že podnikatelka nebo podnikatel rozvíjejí také jiné aktivity, které je těší. A v nichž mohou najít podporu i energii právě v době, kdy se v byznyse tolik nebo vůbec nedaří. Může být velmi těžké dojít v podnikání na konec a nemít k dispozici vůbec nic jiného. I kdyby to měla být „jen“ vášeň pro běhání, rybaření, pletení, hru na buben djembe, zahradničení, filmy pro pamětníky, maorské tetování nebo modely letadel.
ČLÁNKY DO MAILU