Nespokojenost, kritika, negativní komentáře a zpětná vazba, agresivita, udání, související pocity neúspěchu a obavy… Jak je úspěšně zvládnout a jak na ně?
I negativita se může stát součástí podnikání a podnikatelka či podnikatel se s ní potřebují nějak vyrovnat. Dobrá zpráva je, že každý může ovládnout své vnitřní prostředí, myšlenky i emoce, a tedy i reakce na okolní negativitu. Špatná zpráva je, že je třeba na tom pracovat. Je to totiž výsledek cílené snahy. A je otázkou rozhodnutí, zda se někdo nechá, nebo nenechá vnějšími negativními útoky, zprávami a podmínkami uvnitř sama sebe výrazně ovlivnit.
Čtěte také: Nevíte, zda se vás #EET týká již od prosince? Nechte si udělat závazné posouzení
Jak to vidím, takové to je
Vše, co každý den spatřujeme ve vnější realitě, je ve skutečnosti jen projekcí naší vlastní vnitřní reality,
píše Lama Thubten Yeshe (Úvod do tantry, DharmaGaia 2016). Zjištění tibetského buddhistického učitele, které téma vnější negativity, jak je konvenčně chápané, poněkud relativizuje, je možné doplnit tím, k čemu docházejí západní psychologové.
Výzkumníci Daniel Goleman, Richard Y. Boyatzis a Annie McKee například ve studii v Harvard Business Revue popsali, jak jsou emoce a nálady ve firemním prostředí nakažlivé a jak emoční inteligence šéfa ovlivňuje celý tým. Lídrova emoční inteligence vytváří určitou kulturu nebo pracovní prostředí,
napsali. Je pak evidentní, co se ve firmě děje a jak to ovlivňuje zaměstnance, spolupracovníky i zákazníky, když se podnikatel nechá příliš ovlivňovat vším negativním, s čím se střetává, a podléhá emočním výkyvům.
Čtěte více: Emoce jsou nakažlivé. Poznejte, jak ovlivňují vaše lidi i firmu
1. Emoce pod kontrolou
Vyplatí se tedy pracovat na tom, aby měl podnikatel své emoce pod kontrolou. Neznamená to potlačit je, ale ani to neznamená snahu nebrat je na vědomí. Jde spíš o to umět je u sebe dobře vnímat, rozpoznat a rozlišit, uvědomovat si, co jakou emoci spouští, a pokusit se nenechat se emocemi ovládnout, ale spíš emoci pozorovat a nahradit ji případně emocí jinou, opačnou – pozitivní. Nebo tu negativní alespoň zředit. Třeba tak, že když někdo vidí rudě, nahradí rudou jiným červeným odstínem, který asociuje méně silnou zuřivost.
Využitelnou pomůckou je přerámování. Každé negativum má svou pozitivní opozici. Jde o onu známou situaci se sklenicí, kterou vidí optimista poloplnou a pesimista poloprázdnou. Jsou lidé, pro které je „poloplné“ vidění zcela přirozené, jiní se na něj potřebují orientovat vědomě. Potřebují se při negativitě mnohokrát přistihnout a snažit se ji na základě svého rozhodnutí obrátit do pozitivní myšlenky tak dlouho, až se taková snaha stane automatickým zvykem.
Čtěte také: Rutina, či změna? Jak podpořit změnu v podnikání, když rutina přestane fungovat
2. Nebrat si to osobně
Poučka o tom, že je lepší nebrat si nic osobně, platí i v tomto případě dvojnásob. Uvědomit si, že cizí negativita se podnikatele vlastně netýká, a nenechat se svést k osobním výpadům a invektivám je předpokladem věcné komunikace. Komunikace, která se zaměří na podstatu věci, nikoliv na negativní emoce, které problém vyvolávají. Je užitečné si uvědomit, že osobní zaměření negativních výpadů a neoprávněné hodnocení jsou manipulativní techniky, které chtějí druhého zahnat do kouta, dostat ho do defenzivy. A že podnikatelka či podnikatel nemusí manipulaci akceptovat.
3. Snaha o věcnost
I ve chvíli, kdy se podnikatel snaží čelit negativitě, platí většinou zákon akce a reakce. Takže, jak říká české přísloví: Dvakrát měř, jednou řež
. Reagovat na útok, zraňující kritiku nebo negativní komentáře či na naštvanost zaměstnanců stejně, zřejmě nepovede k řešení, ale jen k řetězení dalších urážek a útoků. Snaha o věcnou reakci může být těžká, ale v mnoha případech nejvíc účinná. Věcnost vytváří prostor pro akci, pokud se ukáže, že negativita, která se na podnikatele snesla, má případně opravdu oprávnění, konkrétní příčinu, na níž je možné pozitivně reagovat. Přičemž ovšem zcela nulovou reakci, která by se někdy mohla zdát na místě, odborníci na krizovou komunikaci příliš nedoporučují.
Čtěte také: Jak poskytovat zpětnou vazbu? Vždycky nastražte čtyři uši
4. Čas na rozmyšlenou a odstup
Místo stížností, sebelítosti a zklamaných očekávání je na místě otázka: „O co skutečně jde?“. Kterou si podnikatel položí dřív, než bez rozmyslu zareaguje, která mu může pomoci získat odstup. Oddálit reakci. Rozmyslet si ji. Je užitečné zamyslet se nad záměrem kritika a podle toho zvolit svou reakci. Znamená to pokusit se na věc podívat také jeho očima. Možná dokonce uvidět i pozitivní stránku dané situace. Může posloužit ke zlepšení? Co jeho postoj vyvolalo? Zároveň je ovšem jasné, že do hlavy nikdo nikomu nevidí, takže i u zjišťování záměru je třeba ostražitost, aby se podnikatelka či podnikatel nenechali příliš svést svými domněnkami.
Čtěte také: Jak jsem se naštval a díky tomu založil start-up
5. Pozitivní vize, mise, cíle a hodnoty
Stává se, že negativní detail člověka tak zahltí, že nevidí širší kontext a své důležitější a dlouhodobé pozitivní cíle. Povědomí o tom, co je v konkrétním podnikání důležité, jakou má firma pozitivní vizi, misi, cíle a hodnoty, může sloužit jako základní rastr, přes který pak podnikatel „pasíruje“ útoky a kritiku a také své reakce na ně. Takový rastr je příhodným vodítkem, jak odlišit podstatné od nepodstatného a zaměřit se na širší perspektivu. Může posloužit jako odrazový můstek pro změnu perspektivy. A je podstatným zdrojem motivace a odvahy pokusit se s negativitou, která je omezující, vážně pracovat. S vědomím toho, že všechno je relativní
, jak připomněl 14. dalajlama Tändzin Gjamccho na své přednášce v rámci letošní konference Forum 2000.
ČLÁNKY DO MAILU