5 tipů pro kancelář pod mraky: Vyvenčete sebe i notebook a jděte pracovat ven

Zdravé a nezdravé budovy, zdraví a nemocní lidé

Jestli už se něco ví o covidu 19, je to fakt, že nakažení nejvíce hrozí při pobytu lidí v uzavřených prostorách, zatímco venku je situace o dost příznivější. Další okolnost, která stojí za zmínku, je syndrom nezdravých nebo nemocných budov. O něm se mluví v souvislosti s domy a budovami, které mají z různých důvodů negativní vliv na lidské zdraví. Kromě faktorů jako plísně, chemické nečistoty a podobně se může jednat i o psychologické faktory. A také o špatné osvětlení či akustiku nebo o nezvládnutou ergonomii. To vše může způsobovat u lidí, kteří v takových stavbách pobývají, široké spektrum zdravotních potíží.

Do kontextu nezdravé budovy tak je možné nakonec zapojit i otázku denního světla v kanceláři a také výhled z ní. Za pozornost v té souvislosti stojí studie vědce Ihaba M. K. Elzeyadiho, která se zaměřila na vliv denního světla v kancelářích a výhledu z nich na nemocnost zaměstnanců. Ukázalo se, že lidé, kteří pracují v denním světle a alespoň s výhledem do přírody, mají méně absencí v práci kvůli nemoci než ti, kteří se dívají na městské struktury nebo nemají výhled vůbec žádný.

Lidé pod otevřenou oblohu patří

Ovšem i v případě vymazleného vnitřního pracovního prostoru, který je v pohodě a syndrom nemocné budovy v něm nehrozí, jsou pro práci venku mnohé důvody. Sociobiolog Edward O. Wilson tvrdí, že lidé jsou biofilní, tedy že tíhnou k přírodě a k živým strukturám. Takže by se dalo říct, že lidé ven patří. S kontaktem s přírodou se spojuje, na základě provedených výzkumů, například také zlepšení fyzického i psychického zdraví, zlepšení nálady, regenerace, snížení stresu i ochrana proti budoucím stresům, obnova soustředění a pomoc s duševní únavou.

Jak se ukazuje, pobyt v přírodě má na člověka pozitivní vliv také v případě, že se výzkum zaměří jen na subjektivní prožívání, na individuálně prožívanou pohodu a dobrý pocit. Podle studie, za kterou stojí Mathew P. White, Ian Alcock, James Grellier a další vědkyně a vědci, se dá propojit s dobrým zdravím a wellbeingem doba alespoň 120 minut v přírodě týdně. Pozitivní asociace přitom vyvrcholily někde mezi 200 a 300 minutami v přírodě týdně a pak už se pocit u lidí nezlepšoval.

Jak si tedy práci venku do svého pracovního rozvrhu zařadit? Zde je 5 základních tipů:

1. Považujte práci venku za reálnou možnost

Zvyk je železná košile a tak tam, kde samotná podstata činnosti práci venku nevyžaduje, je práce v budovách běžná a první volba. A to i když k práci většinu času stačí počítač, respektive notebook. Vyrazit ven s prací předpokládá na takovou možnost se vůbec zaměřit a vytipovat si, k jakým činnostem stačí notebook, tablet nebo chytrý telefon a z kanceláře se dá s takovou prací vyrazit ven.

2. Nachystejte si, co potřebujete

Ven se může hodit lehčí notebook, podložka na sezení, powerbanka, vhodné oblečení a další věci podle typu práce, typu člověka a jeho pracovních návyků i místa, kam chce vyrazit a kde chce pracovat. Dobré je si vše předem nachystat, aby z výpravy ven nezbyla spíš pachuť promrhaného pracovního času než dobrý pocit z přírody.

3. Vnitroblok, park, zahrada i les, berte, co vám vyhovuje a je k dispozici

Městský vnitroblok se stromem, zahrádka v kavárně v zeleni, lesopark, les, městský park, nábřeží, všude jsou místa, kde se dá udělat kus práce. Podstatné bude volit tak, aby šlo o místo, kde je možné se na danou práci soustředit a taky u ní nějakým rozumným způsobem sedět, aby to neodnášela zhroucená záda.

4. Ven s lidmi, překvapte je

Na exteriér se dá spolehnout i při schůzkách nebo při práci s klienty. Jsou kouči nebo psychologové, kteří se svými klienty raději vyrazí ven, když je to možné, než aby s nimi trávili hodiny a hodiny uvnitř, jak je zvykem.

Zelení zarostlou terasu nebo městský park, jako neotřelé místo na pracovní schůzku, možná ocení víc lidí, než by se předem zdálo. Spousta lidí dnes čelí stejné věci: tráví hodiny a hodiny v zasedačkách nebo za pracovním stolem, ať už v konvenční kanceláři nebo na home office. Jít se při schůzce, ke které stačí poznámkový blok, projít, je zpravidla vítaná změna. Nehledě na to, že se tím trochu kompenzuje dlouhé sezení.

5. Stres, stres, stres – a jak z něho vybřednout

Podle společnosti Gallup, která zkoumala, jak se pandemie covid 19 podepsala na globální pracovní síle, dosáhla vloni denní míra stresu u zaměstnankyň a zaměstnanců rekordní výše. To je zpráva, kterou by se mělo vedení firem zabývat, neboť nadměrná míra stresu může vyústit například ve vyhoření nebo v to, že lidé nebudou mít sílu se v práci angažovat, což zaměstnavatelé negativně pocítí. Soustředěné hluboké dýchání a chůze jsou možné metody, jak snížit akutní stres, stejně jako pobyt v přírodě nebo vše současně. Zdá se tedy, že trochu pozměnit pracovní návyky a vzít do hry i přírodu má právě nyní své opodstatnění.