Řekne-li se slovo “podnikatel”, asi každému si vybaví nějaké tvrzení, kterým by tuzemské podnikatele charakterizoval. Jenže ne každý takový výrok musí být nutně pravdivý. Server Podnikatel.cz se podíval na pět častých tvrzení a zhodnotil, zda se zakládají na faktech či jde pouze o báje a mýty.
Podnikatelé mají spoustu času
S podnikatelskou činností si řada lidí neustále spojuje vstávání v poledne, krátkou pracovní dobu, spousta volna a naprostou svobodu při plánování soukromých aktivit. Pokud se někdo ve společnosti přizná, že se živí podnikáním, často se ozvou “chápavé” připomínky typu ”tak proto jsi pořád na tenise” nebo “to máš hodně volného času”. Jak ale nedávno ukázal i průzkum serveru Podnikatel.cz, s volným časem podnikatelů to rozhodně tak horké není.
Čtěte více: Kolik hodin denně živnostníci „hákují“? Zpravidla 10 a více, a k tomu víkendy
Dvě třetiny OSVČ totiž uvedly, že dělají v pracovní dny v průměru 10 a více hodin a pouze 10 % živnostníků nepracuje o víkendech. Pouze 6 % OSVČ pracuje denně v průměru 6 hodin anebo méně. Necelá třetina OSVČ pak dělá ve všední dny prakticky stejně jako zaměstnanci, v průměru 7 až 9 hodin denně. Nabité pracovní dny ale nemají jen drobní podnikatelé, ale také podnikatelé, kteří otáčí miliony až miliardy korun. Jak potvrdili serveru Podnikatel.cz oslovení, úspěšní podnikatelé, jejich pracovní dny trvají déle než “zaměstnaneckých” osm hodin a víkendy bez práce takřka nezná nikdo z nich.
Čtěte více: Kdy vstávají a kolik hodin denně pracují Okamura, Pilný, Sidovský a spol.?
Podnikání je doménou mužů
Když server Podnikatel.cz přinesl před dvěma lety přehled nejčastějších mýtů o podnikání, zařadil mezi ně i to, že ženy prakticky nepodnikají. Nedávné statistiky Česká kapitálové informační agentury (ČEKIA) ale naznačují, že minimálně v případě eseróček se o mýtus nejedná. Z takřka půl milionu majitelů – fyzických osob je více než 85 % mužů a pouze necelých 15 % žen. Podle analytiků za tím stojí menší ochota žen riskovat a případně si půjčovat na nejisté podnikání. Další faktor pak tvoří péče o rodinu.
Čtěte více: Analýza: Mladí lidé a ženy podnikají jen výjimečně. Proč?
Nejde ale jen o převahu majitelů firem – mužů nad vlastníky něžného pohlaví. Muži totiž vévodí i u OSVČ. Nejde sice o tak vysoký rozdíl, přesto samostatně podniká více mužů než žen. Podle dat z ze sčítání z roku 2001 činil podíl mužů OSVČ na celkovém počtu OSVČ zhruba 71 % (příslušná data z posledního sčítání ještě nejsou k dispozici). V roce 2005 pak dle analýzy Českého statistického úřadu poměr žen v řadách OSVČ mírněji klesl, a to na 25 % z celkového počtu OSVČ.
Většina OSVČ platí jen nízké daně z příjmů a minimální zálohy na pojistné
Tento výrok často zaznívá především při porovnání daňové zátěže živnostníků a zaměstnanců. Pokud vynecháme otázku spravedlnosti stávajícího rozložení, o které má zřejmě každý své mínění, a podíváme se na fakta, zjistíme, že výrok je v podstatě pravdivý. U zdravotního pojištění se stačí podívat na statistiky pojišťoven, které vesměs shodně tvrdí, že minimální zálohy hradí nadpoloviční většina OSVČ. V případě důchodového pojištění je ověřování dat složitější, jelikož ČSSZ nevede celkové statistiky, jak velké zálohy jednotlivé OSVČ platí. Na základě dat z některých okresních SSZ, které má server Podnikatel.cz k dispozici, se však dát odhadnout, že počet OSVČ, které platí minimální důchodové pojistné, dosahuje rovněž nadpoloviční většiny.
Ani v oblasti daně z příjmů se situace od pojistného příliš neliší. Jak vyplývá ze zprávy České daňové správy za rok 2011, činilo loni inkaso daně z příjmů OSVČ necelé 3 miliardy korun (o více než 5 miliard korun méně než v roce 2010). Při stávajícím počtu OSVČ, který se pohybuje okolo jednoho milionu, tak dělá průměrná roční daň z příjmů OSVČ okolo tří tisíc korun. Přitom ještě v roce 2005 odvedly OSVČ do rozpočtu přes 26,5 miliardy korun. Díky změnám v zákonech (hlavně zrušení minimálního základu daně, zavedení daňového zvýhodnění na dítě a zvýšení paušálů) kleslo inkaso na této dani během 7 posledních let téměř o 83 %.
Podnikatel = milionář
S předchozím tvrzením úzce souvisí také další výrok, podle kterého si podnikatelé žijí díky nízkému zdanění mnohem lépe než zaměstnanci a řadě z nich se na kontech válí miliony korun. Letošní průzkum J&T BANKA WEALTH REPORT potvrdil, že čeští dolaroví milionáři jsou nejčastěji majitelé nebo jednatelé firem (60 %), zatímco dolarových milionářů – zaměstnanců se v Česku nachází 14 %. Vzhledem k celkovému množství boháčů v Česku (podle údajů z roku 2011 se jednalo o 16 200 lidí) a počtu podnikatelů (okolo 1,5 milionu), ale nelze ztotožňovat průměrného podnikatele s milionářem.
Čtěte také: Podívejte se, co charakterizuje české a slovenské milionáře
Průkaznější fakta o tom, jak si vede “obyčejný” český podnikatel oproti “obyčejnému” českému zaměstnanci, naopak přinesly statistiky rodinných účtů, které zveřejnil před dvěma týdny Český statistický úřad. Podle úřadu činily v roce 2010 čisté příjmy domácností zaměstnanců 13 096 korun měsíčně na osobu. V domácnostech podnikatelů dosáhl průměrný měsíční čistý příjem na osobu částky 13 441 korun. Data tak ukazují, že přestože rodiny podnikatelů mají v průměru o něco málo vyšší příjmy, výrazně lépe si u nevedou. Zdaleka tak neplatí, že by podnikatelé byli běžně milionáři.
Velká část OSVČ pracuje na švarcsystém
S novelou zákona o zaměstnanosti odstartoval letos Státní úřad inspekce práce kontrolní šílenství zaměřené na prokazování nelegální práce a především švarcsystému. U řady lidí tím posílil názor, že co česká OSVČ, to pracovník na švarcsystém. Nemá samozřejmě smysl polemizovat s tím, že by se v Česku švarcystému uplatňoval. Dokázat ale určit poměr OSVČ, které dělají na švarcsystém, se již poctivě nedá. Vždy jde maximálně jen o odhady. Co se však dá s jistotou tvrdit, je skutečnost, že podíl “švarcáků” na celkovém množství OSVČ nepřesahuje jednotky procent. I ty nejpesimističtější odhady odborů totiž hovoří o maximálně desítkách tisíc lidí pracujících na švarcsystém.
Čtěte speciál Švarcsystém
ČLÁNKY DO MAILU