Elektronická evidence tržeb (EET), kterou navrhuje ministerstvo financí, vzbuzuje u podnikatelů nemalé emoce. V souvislosti s jejím zavedením však zaznívá řada dezinformací a mýtů. Vybrali jsme 5 nejčastějších tvrzení, která o EET zaznívají, a podívali se, zda se zakládají na pravdě, respektive zda odpovídají předloženému návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.
Čtěte také: Přehled největší a nejčastější kritiky elektronické evidence tržeb
1. EET se týká všech podnikatelů
Že se EET týká všech podnikatelů, uvedlo několikrát například Echo24.cz. Podobně se vyjadřují také členové opozice a někteří představitelé podnikatelských asociací, podle kterých se EET týká více než milionu podnikatelů. Ani jedno tvrzení však není pravdivé. Povinnost EET nemají mít všichni podnikatelé, nýbrž “jen” ti, kteří generují zákonem daný druh tržeb.
Konkrétně jde o platby:
- v hotovosti
- bezhotovostním převodem, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, jež má tržbu evidovat
- prostřednictvím poukázky na zboží nebo služby
- prostřednictvím šeku
- směnky
- nebo jednotek, které reprezentují peněžní prostředky.
Elektronickou evidenci tržeb provází řada mýtů.
EET se naopak nebude týkat podnikatelů, kteří výhradně fakturují a přijímají pouze platby převodem na účet. Dle dostupného návrhu zákona se povinnost EET nebude vztahovat též na příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, tzn. příjmy nahodilé (např. inkaso pojistných plnění, odprodej nepotřebného majetku zaměstnancům), nebo příjmy podléhající srážkové dani a zároveň obecně na platby probíhající mezi prodávajícím a kupujícím prostřednictvím bankovního účtu.
Z výše uvedeného je navíc zřejmé, že se EET nemůže týkat milionu podnikatelů. Ani důvodová zpráva nic takového neuvádí, ba naopak. V důvodové zprávě se totiž píše, že podle “Ministerstva financí a dle odhadů a analýz dalších subjektů (např. karetní společnosti a jednotlivé podnikatelské svazy) bude k evidenci tržeb povinno cca 500 – 600 tis. subjektů."
Výsledek = mýtus
Čtěte také: Ne. Všech živnostníků se elektronická evidence tržeb netýká
2. Zákazník si bude muset účtenku reálně vzít
Ze strany podnikatelů též směřuje kritika na paragraf, který říká, že zákazník bude povinen převzít účtenku. Podle nich to znamená, že ji musí reálně fyzicky dostat do ruky a že do budoucna hrozí, že se zavedou penalizace pro zákazníky, kteří účtenku nepřevzali.
Jak se však píše v důvodové zprávě, převzetím není myšleno obdržení účtenky do ruky. Převzetím se rozumí přechod dispozice s evidenčním dokladem do sféry původce tržby do té míry, která zakládá alespoň jeho potencionální možnost se se základním obsahem (evidentně existujícího) evidenčního dokladu seznámit, sdělení a, je-li to z jeho strany možné, uskutečnění jeho vůle k nakládání s evidenčním dokladem. Přitom je bezpředmětné, zda se účtenka fakticky ocitla v rukou původce tržby, zásadní je, že původce tržby měl možnost se s obsahem účtenky seznámit a bezprostředně sdělil svou vůli, přičemž účelem je, aby následující faktické nakládání s evidenčním dokladem, ať již provedené jím samotným, poplatníkem, který má tržbu evidovat, jím pověřenou osobou, případně třetí osobou, bylo v souladu s jeho vůlí,
doplňuje se v důvodové zprávě.
Výsledek = mýtus
Čtěte také: S elektronickou evidencí se pojí novinka, zákazníci budou muset převzít účtenku
3. U elektronické evidence tržeb nezáleží na výši příjmů
Často též kritikům EET vadí, že ji budou muset vést všichni podnikatelé, kteří vykazují dané tržby a nezáleží na výši jejich příjmů. Toto tvrzení se zakládá na pravdě. Zákon skutečně neřeší výši příjmů, která by byla nutná pro zařazení do elektronické evidence tržeb. S EET tak musí počítat jak velké firmy, tak třeba OSVČ, které si podnikáním přivydělávají. Samozřejmě za předpokladu, že mají tržby stanovené zákonem.
Výsledek = pravda
Čtěte také: E-shopaři, připravte se. Elektronická evidence tržeb se bude týkat i vás
4. Restauracím klesne DPH na 15 %
Minulý týden proběhla médii zpráva, že v rámci kompenzace klesne restauracím, které mají EET zavést mezi prvními, DPH na 15 %. Zda k tomu opravdu dojde, je však otázkou. Pravdou zůstává, že ministr financí Andrej Babiš skutečně minulý týden prohlásil, že restauracím DPH sníží. Jenže v navrhovaném znění zákona žádné snížení DPH není a muselo by k němu dojít až při projednávání ve sněmovně. Proti poklesu DPH navíc vystoupil premiér Bohuslav Sobotka, podle kterého jde o předčasnou debatu, dokud není předložen návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2016.
Výsledek = teprve se uvidí
5. EET začne platit na začátku roku 2016
Aktuální návrh zákona počítá s tím, by EET měla odstartovat v roce 2016. Návrh doprovodné vyhlášky nicméně předpokládá, že EET bude startovat po vlnách. V první vlně by EET měly zavést restaurace a hotely, a to hned od ledna 2016. V druhé vlně, od dubna 2016, by se měly připojit velkoobchody a maloobchody a od poloviny roku 2016 všichni ostatní podnikatelé, kterých se EET bude týkat. Jenže minulý týden už ministr financí Andrej Babiš připustil, že se celý harmonogram posune a že některé skupiny dostanou výjimku.
Podle Babiše se zavedení EET může posunout o několik měsíců. Někteří IT odborníci se však domnívají, že spuštění EET nepřipadá v úvahu dříve než na rok 2018. Dle mého nejoptimističtějšího odhadu by se celá tahle legrace dala spustit v polovině 2018 a to ještě v testovacím provozu,
uvedl na svém webu například IT novinář Martin Jurica.
Výsledek = teprve se uvidí
Přestože se kritika EET občas nezakládá na faktech a předloženém zákonu, v některých případech mají odpůrci jejího zavedení pravdu. V důvodové zprávě k zákonu jsou například dosti vágně odhadnuty a popsány náklady, které se spuštěním EET musí nutně vzniknout. Stejně tak ministerstvo zatím nespecifikovalo, jak má celý systém fungovat po technické stránce a především, jak si poradí s miliony transakcí denně, které budou v reálu probíhat.
ČLÁNKY DO MAILU