5 úřadů, na jejichž kontrolu se podnikatelé mohou nejčastěji „těšit“

25. 11. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Podnikatele může poctít svojí kontrolní návštěvou řada úřadů. Zeptali jsme se odborníků na pět nejčastějších z nich a podívali se na jejich činnost.

Ačkoli asi žádnému podnikateli není kontrola ze strany úřadů příjemná, má, i podle zástupců podnikatelů, své opodstatnění a v konečném důsledku by měla podnikání prospět. Jeden z cílů kontroly totiž tvoří eliminace konkurence, která nedodržuje pravidla. Připravili jsme souhrn 5 úřadů, které vás mohou nejčastěji “poctít” svojí návštěvou.

Čtěte také: Připravte se na nejčastější kontroly firem

Daňová kontrola

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Kontrola může na podnikatele přijít z mnoha úřadů.

Zřejmě nejčastěji bývá mezi podnikateli skloňována kontrola z finančního úřadu, tzv. daňová kontrola. Už nějaký ten pátek ale platí, že kontroloři nejdou na náhodu a zaměřují se spíše na firmy než na drobné živnostníky. Jak například před dvěma měsíci přiznal v rozhovoru pro server Podnikatel.cz tehdejší šéf Finanční správy ČR, náhodné kontroly OSVČ jsou neefektivní a mají jen smysl tam, kde mají úředníci nějaké informace dopředu. Kdo má tak účetnictví v pořádku, namátkové kontroly se příliš obávat nemusí. 

Kontrolu na sebe naopak spolehlivě přivoláte opakovaným neplněním svých zákonem daných povinností nebo opakovaným vykazováním daňové ztráty. V oblasti DPH mají kontroloři spadeno na firmy, které opakovaně vykazují vysoké nadměrné odpočty, a na ty, které vykazují minimální rozdíl mezi základem daně na vstupu a výstupu. Co se týče statistik, tak vloni proběhlo 33 549 kontrol, při kterých bylo doměřeno přes 8,2 miliardy korun.

Čtěte také: Daňových kontrol opět ubylo, důvody pro návštěvu z berňáku se však nemění

Kontrola z ČSSZ

Kontrola může k podnikateli rovněž zamířit z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která se může podívat na účetní záznamy, aby zkontrolovala správnost výpočtu povinností k odvodům plateb na sociální pojištění. Kontroloři se rovněž zaměřují na to, zda zaměstnavatelé vedou náležitě evidenční listy důchodového pojištění. Kontroly v nemocenském pojištění se zaměřují hlavně na správné stanovení vyměřovacích základů v rozhodném období. Kromě toho také na plnění ohlašovacích a oznamovacích povinností, na správné posuzování účasti na nemocenském pojištění a předkládání správných údajů ke stanovení a výpočtu dávek nemocenského pojištění, doplňuje se ve výroční zprávě ČSSZ za rok 2013.

Kontrol z ČSSZ bylo v loňském roce takřka čtyřikrát více než z finančního úřadu. Celkově jich v roce 2013 proběhlo 114 766. Z tohoto počtu se uskutečnilo 22 638 neplánovaných kontrol, z nichž většina jde na vrub tzv. likvidačních kontrol (kontrola z důvodu zániku daňového subjektu). Při kontrolách byly doměřeny nedoplatky na pojistném ve výši 47,94 milionu korun a uděleny pokuty ve výši 3 milionů korun. Zároveň však kontroly zjistily přeplatky na pojistném ve výši 67 milionů korun.

Čtěte také: O živnosťák můžete přijít i kvůli neplacení pojistného. A na pěkně dlouho

Kontrola ze Státního úřadu inspekce práce

K podnikateli rovněž může zavítat kontrola ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Ta se soustředí především na dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jednotlivé inspektoráty dohlíží i na dodržování zákona o zaměstnanostizákoníku práce, respektive těch částí, které se dotýkají oblasti nelegálního zaměstnávání a oblasti pracovních vztahů a podmínek. Právě kontroly tzv. “švarcsystému” patřily v předchozích letech mezi největší strašáky podnikatelů.

SÚIP podnikl v roce 2013 celkem 62 850 kontrol a uložil více než 4 tisíce pokut za 235 milionů korun.

Kontrola z živnostenského úřadu

Na dodržování živnostenského zákona dohlíží kontroly z živnostenských úřadů. Kromě kontroly dodržování živnostenského zákona se kontroloři zaměřují na dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, na dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně.

Z oblasti živnostenského zákona se úřady soustředí hlavně na dvě věci. Jde o kontroly ohlášení provozoven a správného označení provozovny, upřesnil serveru Podnikatel.cz Petr Čížek, manažer projektu ZaložFirmu.cz. Stejně tak mohou živnostenské úřady kontrolovat, zda podnikatelům nechybí na jejich webových stránkách zákonem dané identifikační údaje.

Kontroly České obchodní inspekce

Kdo prodává zboží nebo služby či poskytuje úvěry, musí počítat s tím, že si na něj může posvítit Česká obchodní inspekce (ČOI). 

ČOI kontroluje:

  • dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků (kromě potravin) včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu
  • zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla (pokud ověření podléhají), a zda používaná měřidla odpovídají příslušným předpisům, technickým normám či patřičnému schválení
  • dodržování podmínek stanovených právními a jinými příslušnými předpisy pro poskytování určitých služeb a provozování některých specifických činností
  • zda při uvádění výrobků na trh byly tyto výrobky opatřeny náležitým povinným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen předepsaný certifikát, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají příslušným technickým požadavkům a podobně
  • zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné
  • zda jsou při sjednávání spotřebitelského úvěru dodržovány povinnosti stanovené právními předpisy (pokud dozor v daném případě nevykonává Česká národní banka).

ČOI provádí kontroly na základě celoročního plánu kontrol a zpravidla se zaměřují na určitý sortiment zboží (např. hračky, výrobky elektro, stavební materiály nebo jakost pohonných hmot a další komodity), jiné na poskytované služby (cestovní kanceláře, poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů, výkup druhotných surovin, nebo mají specifické zaměření (např. předváděcí akce, internetové obchody, obchody s výprodejem zboží atd.). A samozřejmě reagujeme na situaci na trhu a šetříme aktuální problémy, které se objeví. Pokud směřuje kontrola ke konkrétnímu podnikateli, pak je to na základě podání spotřebitele nebo více nespokojených spotřebitelů, kdy inspektoři prověřují, zda nedošlo k porušení zákona v kontrolní pravomoci ČOI, upřesnil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Mojmír Bezecný, šéf ČOI.

Čtěte více: Odhaduji, že zákony porušuje zhruba 15 % podnikatelů, říká šéf ČOI

Co se týče statistik, tak ČOI provedla v loňském roce celkem 37 299 kontrol a nedostatky zjistila v 35,5 % z nich. Za tyto prohřešky následně udělila pokuty ve výši přesahující 105 milionů korun.

Další kontroly závisí na typu podnikání

Kromě výše zmíněných úřadů ale mohou na řadu podnikatelů přijít i další kontrolní orgány, které mohou uplatnit svou kontrolní pravomoc dle specifik konkrétního oboru podnikání. Některé firmy může navštívit kontrola z hygienické stanice či ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Kdo má provozovnu, může k němu zase dorazit zástupce kolektivních správců autorských děl (OSA, Intergram apod.). V souvislosti s rozšířeným čerpáním dotací z evropských fondů pak připadá rovněž v úvahu kontrola příslušných řídících orgánů jednotlivých operačních programů, doplnila serveru Podnikatel.cz Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory ČR (HK ČR).

Přestože úřadů, které mohou podnikatele poctít svoji kontrolou, existuje celá řada, podle odborníků si podnikatelé na nadměrné počty kontrol stěžovat nemůžou. Někteří velcí podnikatelé s mnoha provozovnami mohou být podrobeni desítkám kontrol ročně, jiní nemusejí být zkontrolováni vůbec. V průměru odhadujeme, že se jedná o méně než 1 kontrolu ročně na podnikatele, uvedla Lenka Vodná, mluvčí HK ČR. Někteří podnikatelé jich mají až několik do roka, někteří podnikatelé se s nimi prakticky nesetkávají. Obecně nejmenší počet kontrol zaznamenávají menší podnikatelé ve velkých městech, kteří účtují zpravidla jednoduchou evidencí s paušálním odpočtem nákladů a nemají vlastní provozovnu, uzavřel Petr Čížek, manažer projektu ZaložFirmu.cz.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).