Pokud vystavuji faktury, které jsou mi občas propláceny v hotovosti, musím si pořídit elektronickou evidenci tržeb (EET)? Jak mám v rámci EET řešit zálohové faktury a platbu na dobírku? Nejen tyto otázky položili čtenáři serveru Podnikatel.cz v diskuzích pod našimi články. Tady máte odpovědi.
Čtěte také: 3 odpovědi na otázky „co dělat, když“ v rámci #EET
1) Pokud někdo vystavuje faktury, za které občas dostává peníze v hotovosti, musí mít také EET a vystavovat kromě faktury i účtenku?
Odpovídáme na vaše otázky na EET.
EET podléhají všechny tržby placené v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou, nebo nejsou vystavovány faktury. Přijímá-li tedy poplatník za své zboží či služby peníze v hotovosti a zároveň se jedná o příjmy z podnikání poplatníka daně z příjmu fyzických nebo právnických osob (§ 6 zákona o evidenci tržeb), podléhají tyto platby evidenci tržeb.
Výjimku ovšem tvoří příjem, který je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý. Pokud však poplatník přijímá platby v hotovosti pravidelně, i když jen občas, nejedná se o příjem ojedinělý. Poplatník pak musí nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit tomu, od koho mu tržba plyne, účtenku s předepsanými údaji, přičemž zákon o evidenci tržeb nestanoví formát ani způsob předání účtenky.
Pokud by byla poplatníkem vystavená faktura uhrazena v hotovosti, a zároveň by obsahovala všechny náležitosti účtenky, které vyžaduje zákon o evidenci tržeb, nebylo by třeba vystavovat s fakturou i účtenku. Domníváme se však, že tento postup nebude příliš častý. Ve většině případů budou účtenky vystavovány samostatně a pouze v situacích, kdy bude faktura zaplacena v hotovosti,
uvedla serveru Podnikatel.cz Linda Paterová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Čtěte také: Mobilní operátoři se již připravují na #EET. Víme, co chystají
2) Týká se EET pouze B2C nebo i B2B?
Evidenci tržeb podléhají takové platby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu (tj. třeba platby uskutečněné v hotovosti, platební kartou, šekem apod.), a zároveň zakládají rozhodný příjem. Rozhodným příjmem se rozumí příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním (u poplatníků daně z příjmů fyzických osob), a příjem z činnosti, která je podnikáním (u poplatníků daně z příjmů právnických osob).
Výjimku tvoří příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou vzhledem k obvykle přijímaným příjmům ojedinělé nebo podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (viz § 6 zákona o evidenci tržeb). Pokud příjmy z transakcí obchodních modelů B2B nebo B2C splňují výše uvedené podmínky, podléhají tyto příjmy elektronické evidenci tržeb,
doplnila Linda Paterová.
3) Jak se budou evidovat faktury se způsobem úhrady v hotovosti, které se vystavují dopředu a zákazník je neplatí v reálném čase, ale až odpoledne, popřípadě druhý den či za několik dní? Typicky jde o platbu zboží na dobírku. Eviduje se tržba až v době převzetí hotovosti, nebo hned, i když ještě podnikatel hotovost od zákazníka nemá?
Povinnost zaevidovat tržbu, tj. zaslat správci daně údaje o uskutečněné tržbě, vzniká poplatníkovi nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Pokud poplatník předpokládá, že v dohledné době dojde ke vzniku evidované tržby, má možnost zaslat správci daně údaje o této tržbě ještě před tímto okamžikem. V případě zasílání zboží na dobírku má tedy poplatník možnost zaevidovat tržbu ještě před odesláním zásilky. Nastane-li situace, že si zákazník zboží nevyzvedne, provede poplatník následně storno evidované tržby.
Čtěte také: Nechceme #EET, protože náklady na to jsou pro nás vysoké, stěžují si farmáři
4) Jestliže podnikatel zaeviduje tržbu dopředu (například v případě dobírky), dostane již fiskální kód, který vytiskne na účtenku? Jak tedy postupovat v případě, že zákazník zboží nepřevezme?
I v případě zaslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně před uskutečněním (přijetím) této tržby bude podnikateli zaslán ze systému finanční správy fiskální identifikační kód. V případě dobírky, ale i v jiných případech, ve kterých bude účtenka vystavena dříve, než podnikatel tržbu přijme, může docházet k situacím, kdy zákazník nakonec zboží nepřevezme a nezaplatí.
V takových případech podnikatel aplikuje ustanovení § 7 zákona o evidenci tržeb, které řeší problematiku storna a oprav, a to v návaznosti na ustanovení § 18, týkající se evidenční povinnosti – evidovaná tržba v daném případě vlastně vůbec nevznikla a tudíž podnikateli nevznikla ani evidenční povinnost. Podnikatel zašle správci daně znovu datovou zprávu obsahující údaje o příslušné tržbě, s tím rozdílem, že je tato tržba vykazována jako záporná. I v tomto případě bude podnikateli zaslán příslušný kód, potvrzující zaevidování „storna“ v systému finanční správy.
5. Jak se bude řešit zálohová faktura za pobyt, která bývá typická v ubytovacích službách? Jak se bude evidovat částečné storno za neobsazené místo?
Samotné vystavení zálohové faktury nezakládá povinnost evidence, záleží totiž na tom, jakou formou bude zálohová faktura uhrazena. Teprve v případě, že bude zaplacena v hotovosti nebo jinou zákonem stanovenou formou (například platební kartou) a zároveň bude zakládat rozhodný příjem (tj. příjem z podnikání), půjde o evidovanou tržbu. Údaje o platbě je pak podnikatel nejpozději v okamžiku uskutečnění (přijetí) zaslat do systému finanční správy. Obdobně jako v předchozím případě bude podnikateli zaslán fiskální identifikační kód a on vystaví zákazníkovi účtenku na zaplacenou zálohu.
Vrácení (storno) zálohy v plné nebo částečné výši by pak také podléhalo evidenci a vrácená částka by byla vykázána jako záporná. To znamená, že opět bude podnikateli zaslán příslušný kód a ten je zároveň povinen vystavit zákazníkovi účtenku na stornovanou částku,
uzavřela Linda Paterová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
ČLÁNKY DO MAILU