Dobírky mi stejně nejsou jasné. Dobře, vystavím dobírkovou fakturu a nahlásím ji do EET, pošlu zákazníkovi. Ten ji přebere, hotovost ale platí třeba České poště s.p., ne mně. Pošta nebude dávat svou vlastní EET účtenku o příjmu, bude na to mít nějakou výjimku? Pro ni to přece také v tu chvíli bude příjem v hotovosti, vydává zákazníkovi účtenku. Za pár dní tuto platbu přepošle mně, ale převodem. Takže v EET budou mít 2 tyhle příjmy, protože platby převodem se neevidují?
Mně to pálit nemusí, já svou evidenční povinnost splním. Jen mi úplně není jasné, čeho tímhle chce stát docílit. EET omylem použitá i na oblast čistého e-commerce, vyznívá trochu nešikovně. Myslím, že by stačilo, kdyby hotovostí byla vážně jen hotovost a ne také jiné formy platby převodem, jako jsou platby kartou atp, které nutně musí skončit podnikateli na účtu a zdanit je tak musí. Možná mi jen něco uniká.
Je to nedomyšlené, evidovat platbu dobírkou, kterou ještě nemáme uhrazenou a pokud ji zákazník neuhradí, tak ji zase zbytečně stornovat...
Pokud však odpověď z úřadu chápu správně, tak by mělo být také tolerováno platbu zaevidovat až po reálném uskutečnění plnění tj. přijetí hotovosti?
Vyvstává však otázka pokud to bude dobírka resp. platba přímo nám v hotovosti nebo pokud nám to proplácí přepravce následně bezhotovostně. Ve druhém případě nemá smysl platbu přece evidovat jako hotovostní v režimu EET?
Já nevím, ale ježí se mi zbytky vlasů na hlavě, když čtu, že úřad bude něco "tolerovat", protože je to blbě vymyšlené a v praxi nerealizovatelné. Zákony mají být jasné a jednoduché a pokud to nejde, tak holt ten zákon nemůže být přijat. To je stejné, jako když je v zákoně uvedeno, že chodec má na přechodu přednost, ale policajti budou tolerovat, že pokud hustě prší a vy chodce nevidíte, tak ho můžete přejet.
DIC je danove identifikacni cislo, ktere slozi jako cislo pri registraci k dani, tzn. predevsim k dani z prijmu. Nasledne se vyuziva i jako identifikacni cislo pri registraci k DPH, takze nezalezi na tom zdali jste zrova platce DPH nebo ne, to cislo jiz mate a jste tudiz povinen ho uvadet.
Platba kartou pravděpodobně bude podléhat EET, platba převodem ne. Podobně bude podléhat EET třeba platba bitcoiny nebo některými dalšími metodami. E-shop tedy bude muset rozlišit, která metoda se použije (což např. u platebních služeb jako GoPay bude vyžadovat náležitou implementaci na straně e-shopového softwaru) a podle toho odeslat nebo neodeslat data do EET a vystavit/nevystavit účtenku.
Ono nastavit architekturu kdy vůbec co EET posílat a kdy čím vystavovat účtenky, nebude asi úplně snadné, hlavně, když je zvykem, že stát řekne, jak to chce "týden" před platností a ideálně o Vánočních svátcích... :) Teprve až tohle bude jasné, jde vůbec zjistit, co nás bude příprava na EET stát (a jak dlouho bude trvat) - a že pokud si nevystačí účetní programy a bude se to muset "učit" e-shop, tak to se nákladově pohybujeme někde jinde, než u 200 Kč za internetové připojení v mobilu...
On je rozdíl také v tom, jak tou kartou platí. Pokud na pobočce, pak to je platba kartou a EET podléhá. Pokud ale skrze platební bránu, tak se to komplikuje. Nedávno jsem si to ověřoval a při platbě kartou jsem cosi jako účtenku dostal. Ale vystavoval ji provozovatel brány, americká firma.
Pro českou firmu by to tedy mělo fungovat spíše jako dobírka: prostě zaregistrují tržbu ve chvíli, kdy mě přesměrovávají na platební bránu. A pokud nedostanou od brány informaci o realizaci platby do hodiny, tak zase automaticky stornovat.
Nebo je to díky skutečnosti, že provozovatel sám od zákazníka žádné peníze nedostává, ještě úplně jinak? Nemá náhodou tu evidenci registrovat platební brána?
S tou platební bránou bych to neviděl tak jednoznačně. Technicky vzato funguje stejně jako ten fyzický platební terminál - obchodník zákazníka spojí se svojí bankou a banka dá obchodníkovi echo že proběhla platba. Na druhou stranu, co znamená "prostřednictvím podnikatele"? Platební terminál je majetek banky/pošty, který obchodníkovi nepatří, má ho pouze vypůjčený.
nejvíce nejasné je, jak eet vyřeší nezaevidování tržby vůbec ... problematika daňových úniků při krácení tržeb nevzniká totiž způsobem jejich evidence, ale absencí jejich evidence. z tohoto hlediska nemá eet žádnou výhodu proti třeba papírovému notýsku - tam kde je shoda mezi prodávajícím a kupujícím, tržba se prostě nezaeviduje.