Od nového roku začne platit největší daňová změna v historii ČR, která se dotkne všech plátců DPH. Správce daně bude mít velmi silný nástroj pro daňovou kontrolu, neboť bude mít v elektronické podobě spoustu informací. Tyto informace bude mít nově vzniklé analytické středisko správce daně za úkol kontrolovat a porovnávat. Jaká je připravenost firem na spuštění kontrolního hlášení? Jsou připraveny, nebo mají rezervy? Ať už tak, či onak, měly by si firmy pohlídat několik zásadních věcí.
Čtěte také: Kontrolní hlášení není bezproblémové, tvrdí firmy, které nabízí účetní software
Hlášení má pomoci v boji proti podvodům
Ilustrační obrázek.
Hlavním cílem kontrolního hlášení k DPH je boj s daňovými podvody. Kontrolní hlášení je v zákoně o DPH zakotveno již od prosince 2014 s účinností od roku 2016. Celý rok 2015 sloužil k přípravě plátců a finanční správy na jeho zavedení. Finanční správa od května 2015 průběžně zveřejňovala informace týkající se nového formuláře, pokynů a XML souborů.
Správce daně bude mít velmi silný nástroj pro efektivní daňovou kontrolu, neboť bude mít v elektronické podobě k dispozici velké množství informací. Tyto informace bude mít nově vzniklé analytické středisko za úkol průběžně kontrolovat. Správce daně tak může například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce oproti obdobným společnostem a identifikovat tak subjekty a lépe zacílit daňové kontroly.
Vykazování dat v kontrolním hlášení klade vysoké nároky na jejich kvalitu v účetních systémech. Jedná se zejména o DIČ obchodního partnera, evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň, kód režimu plnění u režimu přenesení daňové povinnosti, atd.
Pojďme si shrnout aktuální hlavní změny zveřejněné tento měsíc:
- Došlo k vyjasnění, kam zařazovat doklady přesně s hodnotou 10 000 Kč. Tyto doklady budou uváděny v agregovaných sekcích spolu s doklady s hodnotou menší než 10 000 Kč. Pozor, při posuzování hodnoty dokladu se nově zohledňuje celková výše faktury vč. DPH, tj. nejen výše částky za zdanitelná plnění na tomto dokladu.
- U tuzemských splátkových kalendářů při posuzování, zda má být daný doklad vykázán v detailu či v agregaci, je třeba zohlednit celkovou výši všech splátek, tj. ne výši jednotlivé splátky.
- Pokud má plátce zřízenu datovou schránku, bude přednostně využívána tato datová schránka, bez ohledu na to, zda do formuláře kontrolního hlášení uvede i emailovou adresu. V případě výzvy může plátce využít možnost přímo ve formuláři kontrolního hlášení „Rychlá odpověď na výzvu“ s volbou: „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“ v případě, že si stojí za svým tvrzením.
5 věcí, které si pohlídejte
Mimo prosincové změny je třeba v přípravě na kontrolní hlášení nezapomínat na správnost následujícího:
Správné DIČ – v kmenových datech obchodních partnerů je třeba mít správné DIČ a pravidelně jej kontrolovat vůči on-line registru plátců a VIES. Nově je třeba mít i DIČ u osob povinných k dani, které se ještě nestaly plátci DPH (například OSVČ).
DPPD a DUZP – při účtování přijatých daňových dokladů je třeba evidovat datum uskutečnění zdanitelného plnění, resp. datum povinnosti přiznat daň. Jinými slovy, správce daně po vás bude chtít určit, v jakém daňovém přiznání vašeho dodavatele má předmětný daňový doklad hledat pro křížovou kontrolu. Uvedené datum obvykle při účtování dokladů nezadáváte.
Evidenční číslo dokladu – při účtování přijatých daňových dokladů je třeba přepsat evidenční číslo dokladu, pokud možno co nejpřesněji, jak je uvedeno na dokladu. Upozorňujeme, že evidenční číslo daňového dokladu se může lišit od variabilního symbolu, tj. včetně všech alfanumerických znaků. Při nepřesnostech se vystavujete daňové kontrole. Správce daně zatím neindikoval, jakou míru přesnosti / nepřesnosti bude tolerovat.
Dávkové účtování – při vyúčtování služebních cest je obvyklou praxí účtování jedním souhrnným dokladem. V případě, že by se zde vyskytl doklad, který má být v kontrolním hlášení reportován samostatně, bude třeba jej účtovat samostatně, aby nedošlo ke ztrátě informace o daňovém dokladu. Obdobný problém je i v případech, kdy jiný systém zpracovává daňové doklady a v souhrnné dávce je účtuje například jednou denně do hlavního účetního systému.
Self-billing a „interní storna“ – pro reporting dokladů vystavených v rámci self-billingu, tj. situace, kdy dodavatel pověří svého zákazníka vystavováním daňových dokladů jménem dodavatele, je třeba do kontrolního hlášení vyplnit informace z dokladů, které za dodavatele vystavil jeho zákazník. Není možné použít interní doklady, které zpravidla automaticky vystavuje účetní systém dodavatele. Co se týče interního storna, to se v účetních systémech běžně používá k opravám chybně vystavených dokladů. Při přípravě kontrolního hlášení je třeba chybné doklady i jejich interní storna vyloučit z hlášení. Jsou to doklady, které nebyly nikdy odeslány obchodnímu partnerovi. Křížová kontrola provedená správcem daně uvedenou chybu snadno odhalí.
Firmy mají stále rezervy
Necelý měsíc před spuštěním kontrolního hlášení je stále velké procento firem, které mají s přípravou na jednu z nejzásadnějších změn ve způsobu komunikace se správcem daně rezervy. Jedním z důvodů je mimo jiné i skutečnost, že testovací prostředí pro elektronickou komunikaci s finanční správou je pro firmy zpřístupněno až od začátku prosince. 4. prosince 2015 zveřejnila finanční správa konečnou podobu pokynů k vyplnění kontrolního hlášení k DPH. V prosinci doznala zpřesnění i definice XML souboru.
Téměř dvě třetiny (64 %) oslovených firem v ČR spoléhají na to, že ohledně kontrolního hlášení jim při komunikaci s finančním úřadem pomůže jejich stávající dodavatel účetního systému. Méně než pětina firem (17 %)vyvíjí vlastní software a pouze 13 % společností plánuje koupi programu, který vyplňování kontrolního hlášení usnadní. Zadávat data prostřednictvím portálu finanční správy plánuje využívat pouze 7 % společností. Vyplývá to z průzkumu Deloitte, na který odpovídalo 244 oslovených podnikatelů a firem v průběhu listopadu 2015.
Čtěte také: To jsou prostě české firmy. Kontrolní hlášení zatím neřeší
Kontrolní hlášení může být v praxi velmi efektivním nástrojem, který při správném využívání významně přispěje k rychlému odhalování podvodů s odpočty DPH. Jak vyplývá z našeho každoročního průzkumu zaměřeného na daňovou jistotu, jsou právě kontroly zaměřené na DPH dlouhodobě hlavní oblastí, na kterou se daňová správa zaměřuje. Věříme, že zavedením kontrolního hlášení by se mohl počet kontrol a jejich délka do budoucna snížit. Zároveň by daňová správa měla k dispozici dostatek podkladů k potlačování daňových úniků a tím i narovnání konkurenčního prostředí.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zavedení kontrolního hlášení bude mít zásadní dopad na celou agendu DPH a to nejen z pohledu účetního systému, ale zejména z pohledu účetních postupů, procesů a metodiky. Není možné spoléhat na to, že dodavatel účetního systému vyřeší zcela oblast kontrolního hlášení instalací nové verze účetního systému.
ČLÁNKY DO MAILU