5 věcí, na které by se dle firem měla zaměřit nová vláda, ať už bude jakákoli

Zajistit předvídatelnost podnikatelského prostředí

Jestli se na něčem shodují všechny podnikatelské asociace, je to požadavek na stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí. Vláda by se podle podnikatelů měla vyvarovat toho, že bude zásadně měnit a reformovat vše, co přijala a schválila předchozí administrativa. Jednou z bolestí českého právního a daňového prostředí je totiž jeho nepředvídatelnost a jeho neustálé změny.

Každá nová administrativa má tendenci udělat alespoň jednu rekodifikaci či jinou zásadní změnu. A to není dobře. Považujeme za velmi důležité snížení počtu novel daňových předpisů, což platí nejen pro administrativu, ale i poslance. V mnohých případech působí nemalé problémy právě poslanecké návrhy. Proto považujeme za nezbytné předem konzultovat jednotlivé poslanecké návrhy s odbornou veřejností, uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Toman, viceprezident Komory daňových poradců ČR (KDP ČR). Navrhujeme zavést reálné snížení administrativní zátěže podnikatelů pravidlem One IN – one OUT – když přijde konkrétní ministerstvo s novou povinností, musí 1–2 starší zrušit, připojila se Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Jak doplnil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), časté změny zákonů a pravidel rovněž snižují ochotu investovat. Šance na úspěch v podnikání naopak podle Tomáše Prouzy roste se stabilitou prostředí, ve kterém podnikatelé působí. Se stabilitou podnikatelského prostředí je navíc úzce propojená dlouhodobá vize rozvoje společnosti, kterou nejen podnikatelé rovněž postrádají. Podnikatelská činnost se neřídí volebním obdobím, většina investičních projektů má mnohem delší horizont než 4 roky. Pro rozhodování o jejich efektivitě je proto potřebná maximální míra jistoty, v jaké zemi budeme žít za 10–15 let. Se všemi důsledky na zaměstnanost, výši mezd, daňových odvodů a dalších. Tato republika potřebuje místo politiků zaměřených na udržení moci státníky schopné dívat se dopředu a nebát se prosadit zásadní změny, podotkl Prouza.

Příprava zákonů v koordinaci se svazy

Také na dalším požadavku, který byl již naznačen výše – tedy příprava zákonů v koordinaci s podnikateli, panuje mezi podnikatelskými svazy shoda. V každém případě by měla nová administrativa své legislativní návrhy a záměry předem konzultovat s odbornou veřejností a zohledňovat její připomínky. Pouze tak dojde k tomu, že nebudou vznikat od úřednických stolů právní normy, které budou zcela odtrženy od praxe a budou život a podnikání komplikovat, místo toho, aby je usnadňovaly, dodal Petr Toman, viceprezident KDP ČR.

Také podle Tomáše Prouzy ze SOCR ČR je potřeba, aby se příprava nových či novely stávajících zákonů dělaly v koordinaci se zástupci příslušného podnikatelského oboru a na základě poctivých dopadových analýz. Aby se analýzy připravovaly s časovým předstihem a v souladu se zájmy celého sektoru a nikoliv jen vybraných firem. A taky musí jít o zákony, které nemají za cíl omezovat, ale vytváří prostor k podnikání. Stát má vytvářet podmínky, ve kterých si každý schopný podnikatel už poradí sám, domnívá se Prouza.

Vrátit proklientský přístup

Činnost vlády a úřadů by měla být charakterizována „proklientským přístupem“. Stát je tady pro lidi a nikoli lidi pro stát. Pokud chceme, aby se naše země mohla posouvat dál a lidé byli spokojeni, potřebujeme tady jak fungující a šikovné firmy, tak efektivní a proklientskou vládu. Je na nové vládě, aby vytvářela stabilní, předvídatelné a motivační prostředí pro podnikání i pro život v naší zemi, komentoval Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Jak doplňuje Petr Toman z KDP ČR, proklientský přístup by se měl vrátit především do činnosti finanční správy. Ta samozřejmě musí tvrdě a nekompromisně bojovat proti daňovým podvodům a snahám o nelegální záměrné krácení daňové povinnosti, ale je nutné důsledně odlišovat jednotlivé případy, především pak snahy o podvod a chyby. V mnoha případech jde o pochybení neúmyslné, způsobené nejednoznačnými právními neustále se měnícími právními normami, které v některých případech neumí vyložit ani jejich autoři a na autoritativní výklad soudu je nutné čekat mnoho let. Je pravdou, že v poslední době se tento trend alespoň částečně obrací, nicméně se domníváme, že nová administrativa by se na tuto oblast měla více zaměřit a měl by být více prosazován výše zmíněný klientský přístup, myslí si Petr Toman.

Flexibilnější trh práce

Podnikatelské asociace by rovněž uvítaly flexibilnější trh práce. Podle SP ČR by vláda měla podpořit flexibilní formy práce (např. práce mimo pracoviště), včetně flexibilních pracovních úvazků. Hospodářská komora ČR navrhuje, aby se z dohod o provedení práce až do 15 tisíc korun měsíčně nemuselo odvádět sociální a zdravotní pojištění. Řada lidí by uvítala příležitostný přivýdělek. Ale od některých brigád, kde mzda byť jen o korunu přesáhne deset tisíc měsíčně, je odrazuje vysoké zdanění výdělku. Jednoduše si spočítají, že se jim o něco vyšší hrubá mzda nevyplatí, protože by čistá byla nižší. Nevýhodné to je i pro zaměstnavatele. Budou-li čisté výdělky z dohod pro zaměstnance atraktivnější i nad deset tisíc korun, pak se víc lidí bude o tento přivýdělek zajímat, vysvětlil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Jak dále navrhuje SP ČR, měl by se také zjednodušit proces přijímání zahraničních pracovníků. S tím souhlasí i Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR. Vláda by se měla vyvarovat zavádění kvót na zahraniční zaměstnance v českých firmách (nedávný návrh ČSSD na 10 %) a také dalších průtahů v režimu zaměstnávání zahraničních pracovníků, komentovala pro server Podnikatel.cz Eva Svobodová, která by rovněž uvítala, aby se zavedla možnost ukončení pracovního poměru bez udání důvodů i ze strany zaměstnavatele.

Podpora investic

Ačkoli jsou podnikatelské svazy zajedno v podpoře investic, každý z nich prosazuje trochu jiné priority. Například AMSP ČR varuje před podporou velkých investičních pobídek pro zahraniční subjekty, které „vysají“ českou pracovní sílu z trhu malým a středním firmám. SOCR ČR zase chce, aby se podpora soustředila na investice, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu. O investicích do znalostní ekonomiky rádi mluvíme, ale ještě je, stejně jako paní Colombovou, nikdo moc neviděl. Dokud bude v ČR fungovat systém dotační podpory směrované do rukou spřízněných firem, jako je to třeba v zemědělství, o znalostní ekonomice nemůže být ani řeč, tvrdí Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.

Podle SP ČR je důležité využít dostupné evropské prostředky na digitální transformaci firem. Zajistit podnikatelům možnost vyřídit veškerou agendu z pohodlí své kanceláře a data sdílet s veřejnou správou pouze jednou a elektronicky. Více se na evropské úrovni angažovat v potlačování snahy o přeregulaci digitální ekonomiky a nových technologií, doplnil Jaroslav Hanák, prezident SP ČR.

Další věci, které by podnikatelé uvítali

• Věnovat se aktivně, nikoliv proklamativně ochraně zdraví a životního prostředí.
• Zavést euro.
• Zvyšovat připravenost žáků i dospělých na digitální budoucnost a nové technologie.
• Zavést přehledný a fungující systém duálního vzdělávání.
• Zásadně zrychlit tempo výstavby nových dálnic.
• Zajistit financování a pokračování výstavby a modernizace základní dopravní infrastruktury ve všech dopravních módech.
• Rychleji stavět infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic pro elektromobily a další alternativní pohony, a to včetně dostatečného počtu rychlodobíjecích stanic.
• Podporovat diverzifikaci exportu, zejména podnikatelské mise, které doprovázejí nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách a jsou klíčové hlavně na komplikovanějších či vzdálenějších trzích.
• Zjednodušit administrativu spojenou s placením daní, například automaticky a rychle vracet nespornou část vratky DPH či snížit výkazní povinnosti propojením systémů státní správy.
• Prodloužit mimořádné zrychlené odpisy i na rok 2022.
• Zvýšit hranici pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun.
• Snížení počtu kontrol a jejich koordinace v rámci resortů a sdílení informací.
• Snížení počtu odpisových skupin a zkrácení daňového odepisování,
• Zavedení dobrovolného paušálu, např. procentem vstupní ceny, do jehož výše by nebylo nutné rozlišovat náklady na opravy a náklady na investice.