V souvislosti s novým občanským zákoníkem účinným od 1. ledna 2014 se hovoří o první velké novele. Není zcela jasné, co bude obsahovat a kdy spatří světlo světa. Jasnější podobu již ale nabyla takzvaná malá technická novela. Materiál je po třetím připomínkovém řízení a čeká na projednání vládou. Návrh novely má napravit některá problematická ustanovení, omezující, znesnadňující nebo nevratně zasahující do práv občanů. Zde je výčet změn, které se týkají jak podnikání, tak běžného občanského života.
1. Závislá práce nezletilých (§ 35)
Stávající ustanovení § 35 odst. 1 nového občanského zákoníku znemožňuje sjednání základního pracovněprávního vztahu s osobou, která sice dovršila patnáct let věku, ale dosud neskončila povinnou školní docházku. V praxi často dochází k situacím, kdy je potřeba sjednat pracovní poměr (příp. dohodu) na dobu po ukončení povinné školní docházky ještě před jejím ukončením. Navrhuje se návrat k právní úpravě platné před 31. prosincem 2013. Tehdy bylo možné sjednat pracovněprávní poměr či dohodu již během studia a po jeho ukončení do práce nastoupit (musí být samozřejmě splněny obě podmínky – dovršení věku patnácti let a ukončení povinné školní docházky).
Rozsahem malá novela může přinést velké změny.
Následující odstavec tohoto ustanovení, který dosud umožňuje rozvázat pracovní poměr nezletilého mladšího šestnácti let zákonným zástupcem, pokud je to v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, by měl být zrušen. Ve výsledku jsou nyní mladiství obtížněji zaměstnatelní. Možnost zrušení pracovního poměru by mohla být dále upravena pouze zákoníkem práce. V souladu s ustanovením § 56a (případně § 77) zákoníku práce může zákonný zástupce zasáhnout do pracovní smlouvy či dohody pouze do šestnácti let věku nezletilého, tj. po dobu jediného roku, ovšem potřebuje k tomu přivolení soudu. To získá pravděpodobně až během několika měsíců.
Čtěte také: Další novela zákoníku práce. Čtěte, co přináší
2. Omezení svéprávnosti na delší čas (§ 59)
V současné době jsou soudy zahlceny posuzováním omezení svéprávnosti. Navrhuje se proto prodloužit dobu, na kterou je možné omezit svéprávnost ze tří na pět let. Použije se ovšem pouze v případech, kdy je téměř jisté, že se stav dané osoby nezlepší. Pokud by se stav člověka, který byl ve svéprávnosti omezen na delší časové období, zlepšil, je možné rozhodnutí o omezení změnit nebo zrušit.
Ochrana lidského těla po smrti (§ 113, § 115, § 116, § 117)
Navrhované změny mají vyjasnit a zkonkretizovat úpravu pitev po smrti člověka. Současná úprava navíc nekoresponduje se zákonem o zdravotních službách. Jde zejména o problematiku povinných soudních a lékařských pitev. Jestliže nešlo o neočekávané nebo neobvyklé úmrtí, nemohly být tyto pitvy bez souhlasu samotných pacientů provedeny. A žádat umírajícího o souhlas není etické. Následující paragrafy 116 a 117 by se pak měly zrušit zcela z důvodu upuštění od záměru zřídit rejstřík obsahující informace o souhlasu nebo nesouhlasu s pitvou nebo použitím jeho těla pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo výukovým účelům.
Smluvní zastoupení, smluvní zmocněnec (§ 441)
Na základě podaných návrhů a podnětů se ministerstvo spravedlnosti rozhodlo novelizovat ustanovení § 441 nového občanského zákoníku. Podle důvodové zprávy se navrhuje obecně stanovit, že pro právní jednání, u nichž se vyžaduje forma veřejné listiny, postačí písemná forma s úředně ověřeným podpisem, čímž by se navrátil stav, který zde de facto platil do konce roku 2013. Nejasnosti pak panují zejména u plných mocí k rozhodnutí jediného společníka, jestliže zákon pro rozhodnutí vyžaduje formu veřejné listiny.
Navržené znění třetího odstavce § 441:
Vyžaduje-li zákon pro právní jednání formu veřejné listiny, postačuje plná moc s úředně ověřeným podpisem
- a) ve věcech obchodních korporací,
- b) je-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti, nebo
- c) je-li zmocněncem advokát.
3. Společné jmění manželů (§ 709 odst. 3)
Navrhuje se doplnit znění stávající právní úpravy tak, aby nevznikaly pochybnosti v situaci, kdy se manžel v době trvání manželství stane společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví. Druhý manžel se stává oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (vyjma bytového), a tedy ani práva, ani povinnosti s takovou účastí spojené.
Situace by se tak mohla navrátit do stavu před 31. prosincem 2013. Po úpravě ustanovení nebude možný teoretický výklad, který by za součást společného jmění manželů považoval nejen hodnotu podílu společnosti, ale z obou manželů učinil společníky společnosti.
4. Nařízení ústavní výchovy soudem (§ 971)
Ustanovení § 971 odst. 2 stanovuje limit pro nejvýše přípustnou dobu, na kterou je možné dítě svěřit do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Rozšíření tohoto odstavce umožní opakované svěření dítěte do zařízení zabezpečující okamžitou pomoc dětem, o které se jejich rodiče z vážných důvodů nemohou postarat. Jedná se o takzvané Klokánky. Současně je svěření dítěte do Klokánku omezeno na maximální dobu 6 měsíců. Legitimním důvodem pro opakované ponechání dítěte v zařízení může být i skutečnost, že dítě je zde zvyklé a je nežádoucí ho přesouvat např. do dětského domova atd.
5. Předkupní právo (§ 1124)
Opět je plánován návrat k předchozí úpravě. Současná právní úprava zákonného předkupního práva spoluvlastníků k spoluvlastnickým podílům jeho rozsah značně omezuje a vede k negativním situacím (např. při spoluvlastnictví rodinných domů). Návrh vyhovuje požadavkům praxe a opětovně zavádí ustanovení o zákonném předkupním právu.
Svěřenské fondy (§ 1451, § 1452, § 1457, § 1474)
Návrh novely zákona řeší i problematiku svěřenských fondů. Ministerstvo spravedlnosti hodlá zavést zápisovou povinnost svěřenských fondů do veřejného rejstříku (zápis do evidence svěřenských fondů). V návaznosti na zavedení povinného zápisu do evidence svěřenských fondů se navrhuje rovněž zavedení konstitutivního výmazu z této evidence. Tento rejstřík by měl být součástí systému veřejného rejstříku právnických osob a podléhat i stejným pravidlům.
Škoda způsobená opuštěným zvířetem nebo věcí (§ 2938a)
Podle současného znění ustanovení § 2938 nového občanského zákoníku nahradí škodu způsobenou opuštěným zvířetem nebo věcí jejich poslední vlastník, dokud si je nepřivlastní jiná osoba. Povinnosti vlastníka k náhradě se sice nelze zprostit, ale je jednoduché se jí zbavit „opuštěním“ zvířete nebo věci. Navrhuje se tedy do zákona doplnit ustanovení § 2398a: Stejně jako vlastník nahradí škodu způsobenou opuštěným zvířetem nebo věcí ten, kdo je opustil.
ČLÁNKY DO MAILU