Server Podnikatel.cz nedávno porovnal předvolební sliby vládních stran týkající se podnikání s realitou, která po volbách nastala. Výsledek byl více než tristní, jelikož politické strany před volbami naslibují skoro cokoli. Když v létě roku 2010 sepsala vláda své programové prohlášení, řada předvolebních taháků už vzala za své. Jenže i programové prohlášení vlády obsahuje mnoho závazků, které vláda za více než dva roky svého působení nesplnila. Vybrali jsme pět z nich, které se týkají podnikání a o kterých už vláda v současnosti nemluví.
Čtěte také: Ověřili jsme plnění předvolebních slibů vládních stran. Výsledek? Tristní
1) DPH až po zaplacení faktury
Co se týče DPH, je programové prohlášení vlády poměrně konkrétní a jasné. Vláda si předsevzala, že přijme kroky, které uleví dodavatelům – plátcům DPH, jejichž dodávka zboží nebo služeb není dlouhodobě zaplacena. V takovém případě má být DPH dodavateli vráceno. Stejně tak se vláda zavázala, že změní režim DPH v rámci EU tak, aby se daň odváděla až po zaplacení faktury. Tento závazek české vlády je zajisté úctyhodný. Škoda jen, že už 13. července 2010, tedy necelý měsíc před vytvořením programového prohlášení vlády, schválila EU směrnici, která členským státům umožňuje, aby se DPH odvádělo až po zaplacení faktury.
Novelu zákona o DPH, která reaguje na evropskou směrnici, schválila vláda až letos v létě. Klasicky počesku však předpis obsahuje novinky, které s požadavky EU mají jen pramálo společného. Novela přináší například povinné elektronické přiznání, ručení za daň nezaplacenou obchodním partnerem, který má institut nespolehlivého plátce nebo ručení, pokud obchodujete s podnikatelem, který využívá jiné účty, než které uvede daňové správě. Kdo by v zákoně hledal slibované zavedení odvodu DPH až po zaplacení faktury, bude hledat marně.
Čtěte více: Byrokratické vrásky přibývají. Budete muset hlídat účty obchodních partnerů
2) Dny právní účinnosti
Dalším plánem vlády bylo, aby nové zákony, které se týkají podnikatelů, nabývaly účinnosti vždy jen v konkrétně stanovené dny, například jednou za pololetí. Podnikatelé by tak věděli, že se stačí na legislativní změny připravit právě jen v tyto dny, což by jim výrazně usnadnilo činnost. V zájmu zlepšování podnikatelského a investičního prostředí vláda v rámci hodnocení dopadů regulace (RIA) zavede test hodnocení dopadů na malé a střední podniky a v této souvislosti zavede dny právní účinnosti,
píše se v programovém prohlášení vlády.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navíc už v prosinci roku 2010 připravilo balíček 21 bodů, kde označilo hlavní byrokratická omezení podnikání, která je potřeba zrušit, změnit nebo opravit. Mezi navrhovaná opatření se zařadily také dny právní účinnosti. Legislativní rady vlády měla tuto novinku řešit na počátku roku 2011. Jak tehdy upozornilo MPO server Podnikatel.cz, dny právní účinnosti šlo (a jde) uvést do praxe “pouhým” usnesením vlády. Nyní se píše září roku 2012 a o dnech právní účinnosti si podnikatelé mohou nechat jen zdát.
Čtěte více: Konec legislativním překvapením? MPO chce jednotné termíny účinnosti zákonů
3) Plná podpora pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat
Vláda dále ve svém programovém prohlášení tvrdí, že podpoří nezaměstnané, kteří začnou podnikat. Nezaměstnaný bude moci v tomto případě pobírat plnou výši podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu,
uvádí se v prohlášení. Částečně vláda slib sice splnila, když od roku 2011 zavedla možnost překlenovacího příspěvku pro nezaměstnané, kteří se rozhodnou podnikat. Jedná se však o nenárokový příspěvek a dostávají ho pouze vybraní uchazeči, které určí příslušný úřad práce. Rozhodně tak neplatí teze, že každý, kdo začne jako nezaměstnaný podnikat, dostane plnou výši podpory.
Čtěte také: Podpora v nezaměstnanosti v roce 2012
4) Podpora PPP projektů
Vláda se ve svém programovém prohlášení rovněž zavázala, že do financování rozvoje dopravní infrastruktury zapojí také PPP projekty (spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklé za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb). O využití PPP projektů se přitom hovoří řadu let. Již v roce 2004 dokonce ministerstvo financí zřídilo společnost PPP Centrum, jejímž jediným akcionářem se stal stát. Hlavním cílem PPP Centra měla být příprava legislativního prostředí, včetně metodických postupů a šíření osvědčených znalostí v řízení a realizaci projektů PPP na straně veřejného sektoru. Jestliže se ale v současnosti podíváte na internetové stránky PPP Centra a kliknete si na rubriky „Projekty“, dozvíte se, že …v České republice nebyl doposud realizován žádný PPP projekt na státní úrovni.
5) Slevy na pojistném při zaměstnávání postižených
Vláda v programovém prohlášení myslela i na zaměstnávání znevýhodněných skupin (rodiče s malými dětmi, postižené apod.) a slíbila motivovat podnikatele k jejich zaměstnávání na částečný úvazek. Pro podporu zaměstnání na částečnou pracovní dobu rodičů s dětmi do 6 let, zdravotně postižených a osob pečujících o handicapované budou zavedeny slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele,
píše se v programovém prohlášení. Vláda dokonce konkretizovala, že slevy budou ve výši 7200 korun za každý částečný úvazek takovéto osoby.
Čtěte také: V roce 2012 se mění podmínky zaměstnávání OZP
Doposud ale k zavedení žádných slev nedošlo. Místo toho se omezil objem odebraných výrobků nebo služeb částkou 36násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením. Dále vláda omezila maximální částku příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů již zřízeného nebo nově vytvořeného pracovního místa na 48 000 Kč ročně a zavedla finanční spoluúčasti zaměstnavatele na vynaložených mzdových nákladech při zaměstnávání více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU