5000 Kč totiž může například dostat i samoživitel se 105 tisíc Kč hrubou mzdou měsíčně. Oproti tomu například starší pár s odrostlými dětmi, kdy oba berou 20 tisíc Kč hrubého, nedostanou nic. Je přitom zřejmé, kterou z těchto domácností postihuje inflace dramatičtěji. Plošné rozdávání, prakticky bez ohledu na příjmy, navíc inflaci jen umocňuje.
Co se dozvíte v článku
2000 Kč navíc postihnou více chudého než bohatého
Pravdou je, že vláda se nachází v nezáviděníhodné situaci. Zdědila vysoké deficity státního rozpočtu (i když se na posledním z nich podporou zrušení superhrubé mzdy minimálně ODS výrazně podílela) a zrychlující inflaci a než se podnikatelé a obecně všichni občané otřepali z covidové epidemie, která navíc nemusí být u konce, a různých protiepidemických uzávěr, Rusko napadlo Ukrajinu. Výše zmíněné ekonomické problémy se prohloubily, přibyly nové (jak vyřešit surovinovou závislost na Rusku) a do toho všeho statisíce ukrajinských uprchlíků utíkajících před zvěrstvy ruské armády.
Zatímco státní hospodaření zatím vláda příliš neřeší, pomoc uprchlíkům relativně zvládá, v oblasti zdražování zatím tápe a počíná si jako slon v porcelánu. Vláda si sice oblíbila slogan “pomáháme cíleně”, ale ve skutečnosti dělá spíše pravý opak a peníze sype plošně bez ohledu na příjmy dotyčných. Je přitom zřejmé, že například zdražení energií o 2 tisíce korun měsíčně více postihne domácnosti s příjmy 40 tisíc korun než ty, které mají příjmy 100 tisíc korun. Fialův kabinet se však rozhodl pomáhat oběma stejně. Jestliže ovšem plošně rozdáváte peníze, inflaci tím akcelerujete.
5 tisíc Kč by šlo prakticky na všechny děti
Posledním takovým příkladem plošné “cílené” pomoci je nápad vlády vyplatit rodinám s ročním příjmem do 1 milionu korun příspěvek 5000 Kč na dítě do 18 let. Když tento záměr vláda ve středu v noci schválila, zasypala sociální sítě a média, jak “cíleně pomáhá”. Pokud se ale podíváme na plánované parametry, jde o vyplacení příspěvku skoro na všechny děti. Sama vláda odhaduje, že na příspěvek by mohlo dosáhnout 2 miliony dětí. Podle posledního Sčítáni lidu je v Česku 2,09 milionu občanů do 18 let. Pokud je odhad vlády správný, příspěvek bude vyplacen na 96 % všech dětí.
Pokud budete samoživitel 1 dítěte (12 let) a máte hrubou mzdu 105 000 Kč (tedy po uplatnění daňového zvýhodnění 81 537 Kč měsíčně čistého), dostanete dle plánu vlády 5000 Kč.
— Daniel Morávek (@DanMoravek) April 28, 2022
Pokud budete mít s manželkou oba 20 000 Kč hrubého, 19leté dítě ve čtvrťáku na střední, nedostanete nic.
A on zřejmě správný bude, jelikož limit 1 milion korun příjmů na rodinu chce navíc vláda v čisté mzdě. To znamená, že nárok na příspěvek budou mít i nadprůměrně vydělávající. Pokud budete mít jedno dítě, znamená to, že jeden rodič může mít výdělek cca 51 tisíc korun hrubého a druhý cca 53 tisíc korun hrubého a příspěvek dostanou. A příspěvek také dostane třeba samoživitel jednoho dítěte s hrubou mzdou 105 tisíc korun. Průměrná mzda přitom činí podle posledních dat ČSÚ 40 135 korun a medián, tedy prostřední hodnota mezd, dokonce pouze 34 360 korun. Příspěvek limitovat 1 milionem korun tak znamená, že jej dáte plošně opravdu skoro na každé dítě. Podle ekonoma Michala Šoltése z think tanku IDEA na Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR by tak příspěvek dostalo přibližně 85 % domácností alespoň s jedním dítětem.
Řádově 85 % domácností (1,23 mil.) s alespoň jedním dítětem (<18 let) má čisté příjmy včetně dávek (!) do 1 milion Kč.
— Michal Soltes (@michalsoltes) April 28, 2022
Tato cílená (sic) podpora by tak nejen že necílila na ohrožené bezdětné domácnosti (důchodci), ale pro domácnosti s dětma by byla velmi plošná. pic.twitter.com/fSX7NZxask
Fiala jako Babiš, každý dal 5 tisíc svým voličům
Bez zajímavosti není ani to, že vláda se samotným příspěvkem zrovna nespěchá a chce ho vyplácet až někdy v srpnu. Nabízí se tak spojení s podzimními komunálními a senátními volbami, které by měly proběhnout 23. a 24. září. Vláda tak chce udělat de facto to samé, co minulý rok předchozí Babišův kabinet, který dal před volbami 5 tisíc Kč důchodcům. Tehdy však nynější ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl: Vláda rezignovala na budoucnost, rozdává plošně a těm co opravdu pomoc potřebují, jako jsou vdovy a vdovci, rodiny, samoživitelky nebo invalidé, těm systematicky a dlouhodobě pomoci neumí! Chybí rozum a zodpovědná solidarita!
Vláda rezignovala na budoucnost, rozdává plošně a těm co opravdu pomoc potřebují, jako jsou vdovy a vdovci, rodiny, samoživitelky, nebo invalidé, těm systematicky a dlouhodobě pomoci neumí! Chybí rozum a zodpovědná solidarita!
— Marian Jurečka (@MJureka) August 28, 2020
Stávající plán dát 5 tisíc Kč na skoro všechny děti je však podle Jurečky cílená pomoc. Jediný rozdíl mezi oběma kroky ve skutečnosti je, že důchodců v ČR žije o několik set tisíc více než dětí a Babišův krok tak stál rozpočet o přibližně 5 miliard korun více, než kolik bude stát plán Fialova kabinetu. Zůstává ovšem shoda, že obě vlády jen před volbami dávají úplatek svým voličům.
Dosáhnou na příspěvek vůbec chudí?
Aby toho nebylo málo, bude zajímavé sledovat, jak přesně vláda příspěvek nastaví. Některé věci totiž stát, a to ani na základě přiznání k dani z příjmů, neví. Například to, kdo s kým žije ve společně hospodařící domácnosti. Bude tak oříšek zjistit, zda dotyčný má na příspěvek opravdu nárok. A jak bude vláda řešit stanovování příjmů OSVČ? Má jít o čistý příjem, tedy o zisk? Tedy i u OSVČ s 80% výdajovým paušálem? A jak budou řešeny OSVČ v paušálním režimu, které nemusí ani podávat přiznání?
Jak navíc upozornil na Twitteru sociolog Daniel Prokop z PAQ Research, příspěvek 5000 Kč, pokud bude špatně nastaven, nejchudší rodiny se k němu nedostanou. Pokud se to započítá do rozhodného příjmu příspěvku na bydlení a přídavku na děti či bude podléhat exekucím, tak se to právě k těm potřebným ani nedostane,
napsal Prokop.
Jde to udělat i anti-adresně. Pokud se to započítá do rozhodného příjmu přišpěvku na bydlení a přídavku na děti či bude podléhat exekucím, tak se to právě k těm potřebným ani nedostane.
— Daniel Prokop (@dan_prokop) April 28, 2022
Avizovaná cílená pomoc je ve skutečnosti plošná
Plošný příspěvek na dítě navíc není prvním “cíleným” (čtěte plošným) opatřením vlády. Tento týden Sněmovna rovněž schválila snížení spotřební daně na pohonné hmoty, což je rovněž plošné opatření. Stejně tak plánované zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun a její snížení pro ta zbylá je plošným opatřením, které se dotkne podnikatelů bez ohledu na jejich zisky či velikost. Všechny plošné úlevy a příspěvky, kdy se nepomáhá jen lidem s nízkými příjmy, ale prakticky všem v dané skupině, navíc akceleruje inflaci. Hasit inflaci rozdáváním peněz je jako hasit požár benzínem.
Jak už před 270 lety podotkl trefně ve své eseji skotský filozof David Hume, pokud by se lidé druhý den probudili s dvojnásobným množstvím peněz, než měli o den dříve, zjistili by, že nejsou bohatší, jelikož vše stojí dvakrát více.
Přitom si to podle vyjádření vláda uvědomuje a svorně tvrdí, že plošné rozdávání by bylo proinflační. Je proto více než bizarní, že přesně takové kroky vláda dělá. Tím, že je nazývá cílenými a protiinflačními, na skutečnosti, která je opačná, bohužel nic nezmění.
ČLÁNKY DO MAILU