Kdysi dávno, a já tu dobu ještě pamatuji - byly veletrhy prezentací novinek. Všichni lačně čekali, co nového se objeví - a firmy dokonce cíleně směřovaly (rozuměj = zpožďovaly) představení nějaké novinky na veletrh.
S rozvojem internetu se infomace dostaly na druhou stranu barikády. Dnes to není klient, který by lačnil po informacích - dnes je informací tolik, že je třeba se proti jejich přívalům bránit zákonem. Navíc doba se zrychlila, a každý dnes raději prezentuje prototyp ihned, než hotový produkt za půl roku na veletrhu.
Časem se tedy veletrhy změnily v prestižní setkání přátel. Všichni klienti si přišli pro flašku a suvenýrek, konkurence se očenichala "aha, tak vy ještě taky žijete", sem-tam nějaký otrapa vysomroval panáka a propisku na falešnou vizitku - ale že by se daly sehnat nějaké nové zakázky, to snad ani ne. Každá kdo potřeboval nějakou informaci, měl ji už dávno z internetu - a ze zboží které je potřeba si "osahat" zůstávají snad jen pc-hry a auta. A možná gastronomie, okrajově.
Po krátké vlně veletrhů, které dříve sloužily jako kontraktační, ale zvrhly se v domkářský prodej B2C (nic proto tomu, ale na astronomické sumy nákladů na veletrh to nevydělá), a stejně rychle vyšuměly - si myslím, že veletrhy samy hledají svou tvář.
Domnívám se, že veletrh má budoucnost v podobě všelijakých obchodních (profesních) komor a magistrátních tunelů, které hromadně skoupí velké plochy, a zadarmo nebo za pár korun umožní prezentaci svých členů. Na to ale nepotřebují megapaláce výstavišť. Veletrhy jako INVEX nebo ForArch sejdou na úbytě, kde se sejdou s desítkami dalších. Za čtvrt mega, které taková týdenní prezentace stojí, dokáže i hodně malá firma pořídit daleko více muziky v podobě přímého marketingu, cíleného na konkrétní klienty. Náhodný pasant, který dnes nemá internet, a neumí si na něm informace najít, je statisticky bezvýznamná množina klientů. A tu ožíračku s významnými zákazníky pořídím v nějakém hotýlku za desetinu ceny veletrhu.