6 tipů, jak začít podnikat bez komplikací

Přesto, že se zdá, že podnikat v Česku není úplně jednoduché a podnikatel je zahlcený administrativou, není to celkově vzato úplně pravda. Existuje způsob, jak si podnikání zařídit relativně jednoduše. Podnikání není nic hrozivého, jen je třeba k němu přistupovat se zdravým rozumem a uvědomit si, že podnikatel rozhoduje sám za sebe a nikdo ho nebude vodit za ruku. Firma o jednom člověku (tedy OSVČ bez zaměstnanců) se musí zaměřit na plánování v různých oblastech podnikání – s honěním zakázek tzv. s jazykem na vestě si OSVČ nevystačí.

1. Volná živnost znamená hladší rozjezd

Nejjednodušší je vybrat si pro své podnikání některou z činností obsažených ve volné živnosti. Výhodou je, že je nutné splňovat pouze obecné podmínky pro podnikání, jako je například věk nad osmnáct let nebo způsobilost k právním úkonům. Pro získání živnostenského oprávnění není třeba dokládat žádné vzdělání nebo praxi. Živnostenské oprávnění vyžaduje investici pouhých tisíc korun, novopečený podnikatel se přihlásí na finančním úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (nebo to za něj udělá živnostenský odbor) a může okamžitě začít podnikat.

Při pohledu na Obsahové náplně živnosti volné, které jsou přílohou číslo 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., v platném znění, je zřejmé, že v rámci volné živnosti má podnikatel opravdu široký výběr. Vyplatí se uvažovat nejdříve spíš intenzivně než extenzivně. To znamená soustředit se na to, co podnikatel umí nejlépe, etablovat se na trhu nejprve s méně produkty nebo službami, ale odvedenými na vysoké úrovni. Je mnohem lehčí po čase svůj podnikatelský záběr rozšiřovat než se utopit v množství nesouvisejících činností, u nichž podnikatel zkouší, zda o ně bude zájem, nebo ne. Manažer Bob Schmetterer konstatuje: Dokud skutečně důkladně neporozumíte podstatě svého podnikání, nemůžete využívat příležitostí, jež se vám nabízejí. (Skok do budoucnosti, Management Press 2004) 

I když začít podnikat v živnosti volné je, vzhledem k nárokům kladeným živnostenským zákonem, jednoduché, výchozí pozice se u jednotlivých činností samozřejmě liší. Služby jsou většinou pro rozjezd jednodušší než výroba. Zároveň je vždy nutné dát pozor, zda se na daný obor nevážou nějaké povinnosti, které jsou dané mimo živnostenský zákon – související například s hygienou apod.

2. Obchod a marketing jsou pro OSVČ důležité

Pro OSVČ je klíčové, aby si efektivně rozložila čas mezi propagaci a obchodní činnost, zjednodušeně řečeno shánění a domlouvání zakázek, a jejich samotnou realizaci. Důležité je zvážit a v praxi si ověřit, kolik zakázek v jakém časovém horizontu podnikatel reálně zvládne, aby dodržoval termíny, držel kvalitu a zároveň udržoval v určité rovnováze poměr pracovního a volného času. Po určitou dobu je možné pracovat patnáct hodin denně, včetně víkendů, ale po čase se může stát, že kvůli tomu začne trpět kvalita (o zdraví nemluvě). Přitom jen spolehlivost, zaručená kvalita a dobře nastavená cena zaručí, že si podnikatel časem vybuduje určitou klientelu, která mu pomůže k udržitelné obživě. Čtěte také: 5 slov, na která se zákazníci chytají jako mouchy na lep

Vědět, co udělám, jak to zpropaguji, komu, jak a za kolik to prodám a v jakém se pohybuji konkurenčním prostředí, tak by se dala stručně shrnout praktická obchodně-marketingová strategie živnostníka.

K obchodní a marketingové agendě podnikatele dnes patří i sledování ohlasu na své zboží a služby na internetu. Je nutné vědět, co se na adresu OSVČ na netu komunikuje, protože tak může podnikatel získat užitečnou zpětnou vazbu.

3. Hned na začátku se vyplatí dobře rozmyšlená cena

OSVČ může mít v mnoha oblastech nižší náklady než obchodní společnost, na druhou stranu by neměla cenu své práce nastavit příliš skromně nízko. Pokud podnikatel odstartuje s dumpingovými cenami v domnění, že až nabere klientelu, zdraží, může si pěkně naběhnout. Dodatečně zvyšovat podseknutou cenu a měnit povědomí o hodnotě vlastní práce, vůbec není jednoduché.

Cena musí odrážet, co se děje na trhu, ale také potřeby podnikatele. Je dobré mít spočítané nutné měsíční příjmy a od této částky se odpíchnout směrem nahoru. Výdělek musí pokrýt pravidelné měsíční výdaje, jako jsou například povinné odvody, komerční pojištění, nájem (pokud si podnikatel kancelář pronajímá i v případě domácí kanceláře), poplatky za energie, telekomunikační výdaje, výdaje za internetové připojení, náklady na dopravu, nákup materiálu apod., v závislosti na oboru podnikání. Plus by měla zbýt určitá částka, kterou si bude podnikatel dávat stranou. Finanční rezerva je pro OSVČ nutná. Sloužit může pro nenadálé výdaje, pro krátkodobý výpadek příjmů – kterým může být třeba i dovolená nebo nemoc -, pro zaplacení daní i pro investice – do výkonnější výpočetní techniky, modernějšího stroje, do sebevzdělání, zvýšení kvalifikace… Část putuje na ostatní životní náklady. S tím vším souvisí dobře uvážené cash flow.

4. Daňové přiznání a přehledy otravují jen jednou za rok

Vždy za kalendářní rok musí OSVČ podat (do konce března) daňové přiznání, a to v případě, že překročí roční příjem 15 tisíc korun. Do této částky daňové přiznání podávat nemusí. V každém případě ale musí podat přehled na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Tedy i v případě nízkých příjmů, které nezakládají povinnost podávat daňové přiznání. Čtěte více: Kdy nepodáváme daňové přiznání? Vysvětlujeme na příkladech

Pokud podnikatel vykazuje paušální výdaje, ušetří si velký kus práce, protože mu potom stačí kvůli přiznání pohlídat pouze příjmy. Časovou úsporu přinese, když OSVČ přenese zpracování daňového přiznání na zkušenou účetní, která sleduje všechny zákonné změny a jejíž odměna, příkladně při ročních příjmech podnikatele kolem půl milionu korun, nemusí přesáhnout několik málo tisícovek. Ty se v ročních výdajích lehce ztratí.

5. Minimální administrativa je možná

Pokud si podnikatel svou vlastní administrativu nastaví maximálně úsporně, to znamená třeba jednoduchý systém stručné objednávky a elektronické nebo klasické papírové faktury, je při volné živnosti (platí to především o službách) jeho administrativa minimální. Prakticky celý rok se tak může soustředit na jádro svého byznysu.

6. Růst a osobnostní rozvoj jsou neopominutelné

Korporace mají propracované systémy zaměřené na rozvoj zaměstnanců. Věnují se jejich vzdělání, hodnocení, motivaci… Není důvod si myslet, že OSVČ se bez toho obejde. I samostatný podnikatel by si měl alespoň pomyslně stanovit nějaký kariérní plán, vědět, čeho chce dosáhnout, investovat do vlastního růstu a osobnostního rozvoje; podnikání totiž není jen obživa. I firma o jednom člověku by měla mít v čase nějaký vývoj, stagnace se totiž dříve nebo později projeví na kvalitě i na tom, jak je podnikatel schopný reflektovat změny na trhu a flexibilně na ně reagovat.

Protože podnikatel – OSVČ pracuje samostatně a osobně je v kontaktu se svými klienty nebo zákazníky, měl by si uvědomit, že nemalá část jeho úspěchu spočívá právě v tom, jaká je osobnost. Jak jedná s lidmi. Pokud je zákazníkům kontakt s ním nepříjemný, nebudou se rádi vracet. To může nastat ve chvíli, kdy je podnikatel hulvát, ale také tehdy, pokud je z přepracovanosti stále ve stresu a do okolí šíří nervozitu.