Podle tvůrců novely totiž stávající zákon obsahuje řadu nedostatků. Jde především o tyto:
- nadbytečná regulatorní zátěž pro podnikatele,
- nedostatečná transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev,
- nepřehledná a nejasná úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti,
- neefektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a řešení problémů s tzv. neaktivními společnostmi,
- propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků,
- mezery v ochraně práv společníků, zvláště menšinových, a třetích osob,
1. Snížení regulace
Ve veřejné obchodní společnosti půjde převádět podíly
Podle předkladatelů novely je stávající znění zákona zbytečně svazující, neponechává dostatečnou autonomii vůle a přináší podnikatelům nadbytečné náklady. Nyní například platí zákaz převodu podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti. Jedinou legální cestou, jak nyní dosáhnout záměny osoby společníka za jinou osobu, je změna společenské smlouvy podle § 110 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Nově se ve veřejné obchodní společnosti navrhuje umožnit převody podílů. V případě převodu podílu dojde ke změně společenské smlouvy v důsledku samotného převodu, nikoli dohodou všech společníků, a to přestože se k převodu podílu vyžaduje souhlas všech společníků.
Problémy nyní způsobuje také právní úprava rozhodování per rollam – rozhodování mimo valnou hromadu – ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, a to tehdy, má-li být výsledkem rozhodnutí, které má být osvědčeno veřejnou listinou. Každé jednotlivé vyjádření akcionáře nebo společníka musí mít totiž v současnosti formu notářského zápisu. Nově se navrhuje zakotvit speciální druh notářského zápisu, který ověří rozhodnutí orgánu právnické osoby mimo zasedání orgánu.
Do základního kapitálu 20 tisíc Kč by se vklad nemusel splatit na zvláštní účet
Zjednodušit se má i splacení peněžitého vkladu při založení kapitálové společnosti. Nyní je totiž nutné peněžitý vklad splatit na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, a to navzdory tomu, že základní kapitál může činit pouhou jednu korunu. Ministerstvo spravedlnosti proto navrhuje stanovit z uvedeného pravidla výjimku, kdy postačí splatit peněžitý vklad jiným způsobem. Jako hranice, od které bude nutno splácet vklady na bankovní účet, byla po vzoru obchodního zákoníku vybrána výše 20 000 Kč. Tak například, pokud bude společnost s ručením omezeným zakládat jediný zakladatel, může jediný zakladatel složit svůj vklad, a to až do výše 20 000 Kč například notáři, který bude správcem vkladů.
Čtěte také: Firmy za korunu táhnou, ale podnikatelé dál sází na ty za statisíce. Víme proč
O vypuštění údajů ze společenské smlouvy by se nepořizoval notářský zápis
Nákladná a zdlouhavá je aktuálně také procedura vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy kapitálových společností. Většinový právní názor totiž nyní je, že vypuštění některých údajů lze učinit jen změnou společenské smlouvy nebo stanov, k čemuž může dojít pouze rozhodnutím valné hromady nebo dohodou všech společníků. A tato změna musí mít formu notářského zápisu. Nově by o vypuštění některých údajů mohli rozhodovat jednatelé firmy (případně představenstvo nebo správní rada, pokud by to tak určila společenská smlouva nebo stanovy). Zároveň by nebylo nutné pořizovat notářský zápis o příslušném rozhodnutí.
Zákaz konkurence nebude tak svázaný zákonem
Zbytečně rigidní je podle ministerstva úprava zákazu konkurence v kapitálových společnostech. Nově by mělo platit, že úpravou ve společenské smlouvě je možné se různými způsoby odchýlit od zákonné úpravy zákazu konkurence. Zákon by pouze stanovil některé činnosti, jejichž výkon se jednateli zakazuje, a ponechává na společnosti, zda a jakým způsobem upraví další otázky zákazu konkurence.
Společenská smlouva by tak mohla určit další činnosti, jejichž výkon je jednateli zakázán, nebo naopak některé, či všechny zákonem zakázané činnosti vyloučit, a tím jejich výkon dovolit. Je ponecháno na vůli společníků, jakým způsobem upraví podmínky zákazu konkurence. Stále je však třeba mít na paměti, že ani úplným vyloučením zákazu konkurence není dotčena povinnost jednatele jednat s péčí řádného hospodáře, stejně jako povinnost postupovat podle pravidel o střetu zájmů (srov. § 54 až 57). I při střetu zájmů musí jednatel vždy jednat v zájmu společnosti (srov. § 54 odst. 3) a s potřebnou loajalitou,
upozorňuje se v důvodové zprávě.
Místo zprávy o podnikatelské činnosti bude stačit výroční zpráva
Akciové společnosti musí v současnosti vyhotovit zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tuto zprávu pak musí uveřejňovat společně s účetní závěrkou. Obdobné informace týkající se stavu společnosti jsou však vyžadovány také u výroční zprávy. Autoři novely navrhují, že společnosti, které mají povinnost vyhotovit výroční zprávu podle zákona o účetnictví, budou uvádět vyžadované údaje jen ve výroční zprávě. Firmy, které nemusí vyhotovit výroční zprávu, by požadované údaje uváděly v účetní závěrce podle zákona o účetnictví.
Zjednoduší založení družstva
Zjednodušit by se dále mělo založení družstva, které například už nebude muset zřídit internetové stránky kvůli svolání členské schůze.
Čtěte také: Rodinné podnikání by mohlo získat definici v zákoně a v budoucnu i podporu
2. Zvýšení transparentnosti
Problém s nedostatečnou transparentností organizačních struktur kapitálových společností a družstev chce ministerstvo vyřešit tím, že navrhuje zavést povinnost zmocnit jedinou fyzickou osobu jako zástupce právnické osoby. Aktuálně totiž § 154 občanského zákoníku umožňuje, aby se členem voleného orgánu právnické osoby stala jiná právnická osoba. Nevylučuje se dokonce, aby původní právnická osoba byla nakonec i svým vlastním zástupcem – v případě řetězce právnických osob, které jsou postupně jedinými členy volených orgánů jednotlivých právnických osob, přičemž žádná nezmocní ke svému zastupování konkrétní fyzickou osobu a jediným členem statutárního orgánu poslední právnické osoby bude původní právnická osoba,
upozorňuje se ve zprávě RIA k návrhu novely.
Novela proto počítá s tím, že by platilo, že právnická osoba, jež je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, musí bez zbytečného odkladu zmocnit jedinou fyzickou osobu, která ji bude v daném orgánu obchodní korporace zastupovat. Jedinou podmínkou, kterou musí právnické osoby dodržet při určování zástupce – fyzické osoby, je, aby taková fyzická osoba splňovala požadavky a předpoklady stanovené zákonem pro výkon funkce člena daného orgánu. Zároveň se navrhuje stanovit, že bez zápisu takového zástupce není možné právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku. Novela rovněž stanovuje nejpřísnější sankci pro případ, že právnická osoba tuto zákonnou povinnost nesplní. Neurčí-li právnická osoba svého zástupce do 2 měsíců od vzniku funkce ve voleném orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, její funkce ze zákona zanikne.
3. Úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti
Novela dále počítá se zpřehledněním monistického systému vnitřní správy akciové společnosti a s jasným rozdělením působnosti mezi orgány obchodní korporace. Měla by se zrušit stávající hybridní koncepce úpravy monistického systému řízení akciové společnosti, která kromě otázek výslovně upravených v příslušném oddílu řeší zbylé otázky formou odkazu na právní úpravu dualistického systému. Tam, kde to bude s ohledem na zrušení tohoto odkazu namístě, měl by být stávající zákonný text doplněn výslovnou úpravou, která se uplatní pro monistickou akciovou společnost.
Část zákona, která upravuje monistický systém vnitřní správy, by nově měla obsahovat pouze základní specifickou úpravu organizace monistické akciové společnosti. Řešení ostatních otázek (kupříkladu pravomoc správní rady v rámci uplatňování práva akcionáře na vysvětlení, při svolání valné hromady či při podání akcionářské žaloby akcionářem společnosti) by dostatečně plynulo z patřičně doplněných ustanovení hlavy V, věnované akciové společnosti.
Dále se navrhuje zrušit statutárního ředitele coby orgánu obligatorně zřizovaného vedle správní rady. Díky tomuto opatření by se tuzemská právní úprava přiblížila mezinárodní praxi. Nově se má stanovit, že statutárním orgánem a orgánem, jemuž přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti, je obligatorně zřizovaná správní rada.
V neposlední řadě chce ministerstvo stanovit minimální počet členů správní rady, kteří by nově měli být aspoň tři. Tento požadavek by neplatil pro akciové společnosti s jediným akcionářem, kde bude umožněno, aby řídící i kontrolní funkce byly koncentrovány v jedné osobě.
Další změny, které má přinést novela zákona o obchodních korporacích: 6 změn, které přináší rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích (2. díl).
ČLÁNKY DO MAILU