Přestože mají podnikatelé na podání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny ještě měsíc a půl, řada OSVČ sfoukne vyplnění přehledů rovnou s daňovým přiznáním dohromady. Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny má sice jen jednu stránku, ale i na ní se dá napáchat mnoho chyb. Zeptali jsme se zdravotních pojišťoven na ty nejčastější z nich.
Čtěte také: Máme velký souhrn, jak a dokdy vyřešit daňové přiznání a přehledy za rok 2015
1. Chybějící e-mail či telefon
Ilustrační obrázek
Často OSVČ chybují již v první části přehledu, ve které vyplňují své identifikační a kontaktní údaje. Ve jméně a adrese, pravda, zdravotní pojišťovny chyby nenacházejí, u dalších kolonek, především kontaktních údajů, to však již zdaleka tak slavné není. OSVČ neuvádějí své aktuální kontaktní informace (telefon a email), které by urychlily komunikaci se zdravotní pojišťovnou,
potvrdila serveru Podnikatel.cz Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
2. Chybějící číslo účtu
Také u čísla bankovního účtu, které se vyplňuje v první části, registrují pojišťovny poměrně dost přešlapů. Stává se, že číslo bankovního spojení úplně chybí nebo je uvedeno ve špatné struktuře a formátu. V obou případech to má za následek, že zdravotní pojišťovna neví, kam vám má poslat případný přeplatek na pojistném. Jestliže vám tedy v páté části přehledu vyjde přeplatek, ujistěte se, že jste správně vyplnili i své číslo účtu.
Poradna s daňovým poradcem
Zeptejte se, jak na daňové přiznání. Odpovídá Jan Molín, daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců České republiky.
3. Chyby u počtu měsíců
OSVČ se rovněž dopouštějí chyb u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti a především u počtu měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítají i měsíce, ve kterých OSVČ podnikala i pouhých několik dní, třeba když začala podnikat pět dní před koncem měsíce. Ovšem do měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ, se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala po celý kalendářní měsíc.
Jedná se o tyto skutečnosti:
a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),
b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání Přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),
d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,
f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.
U počtu měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ, chybuje především prvně zmíněná skupina. OSVČ, které jsou současně evidovány ve státní kategorii (zpravidla důchodci), nemají povinnost splnit podmínku minimálního vyměřovacího základu. Přesto tyto osoby vyplňují jako počet měsíců 12,
upozornil Mario Böhme, mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.
4. Nedodání potvrzení
Podnikatelé rovněž zapomínají doložit různá potřebná potvrzení. Jedná se hlavně o dokumenty, které dokládají jejich nárok na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce a tedy to, že se jich netýká minimální vyměřovací základ. Jde například o potvrzení o studiu u studentů, potvrzení o pobírání důchodu u důchodců nebo o čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. Také bychom chtěli upozornit na skutečnost, že pokud měla OSVČ v době pracovní neschopnosti nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu celých kalendářních měsíců trvání dané skutečnost. Tuto skutečnost je OSVČ povinna zdravotní pojišťovně průkazně doložit,
doplnil Petr Kvapil, asistent ředitelky Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.
5. Špatně vypočítané zaplacené zálohy
Problémy dělá OSVČ také celkový úhrn zaplacených záloh. Mnohdy totiž počítají úhrady jen za kalendářní rok a neberou v úvahu skutečnost, že zálohy na pojistném jsou splatné až do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Vzhledem k splatnosti pojištění tak patří lednové platby ještě k datům předchozího kalendářního roku.
6. Špatně stanovené zálohy na další období
Potíže nepřináší ale jen zálohy za předchozí období, nýbrž i stanovení záloh na následující rok. Jak upřesnila serveru Podnikatel.cz Dana Blahutová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny, týká se to hlavně OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ či zaměňují minimální výši záloh a nulové zálohy. OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, zálohy platit nemusí.
7. Chybějící podpis
Klasickou chybou, kterou mnoho podnikatelů dělá i při podání daňového přiznání, je opomenutí formulář podepsat.
ČLÁNKY DO MAILU