Za první přelomové události v historii podnikání by se dalo označit používání směny a respektování soukromého vlastnictví. Tyto instituce se však datují až do daleké minulosti staré tisíce let. Zaměřili jsme se proto na události, které nastaly od nástupu novověku až do současnosti. Vybrali jsme 7 nejdůležitějších z nich, které se podle nás podepsaly na vývoji podnikání.
1. Nástup renesance, humanismu a protestanství (od 15. století)
Jeden z největších převratů v dějinách podnikání způsobil počátek novověku a nástup renesance a humanismu, které přeměnily chápání úlohy člověka v tomto světě a vnímání religiozity. Nově se klade důraz na člověka samotného, jeho rozum a pozemský život. Ideály se doba renesance navrací k antice. Lidé se začínají zajímat o své bytí na tomto světě a snaží se jej učinit co nejsnesitelnějším. Vyrostlo tak ideální podhoubí pro rozmach podnikání, které nejvíce vykvetlo v centru renesance v severní Itálii. Tamní města dokázala navíc využít výhodné geografické polohy, kdy přes ně vedly hlavní karavanní cesty do východního Středomoří. V 15. století se severní Itálie stala nejvyspělejším místem Evropy.
Z ideálů renesance a humanismu se zrodilo rovněž protestanství, které i v ekonomickém vývoji sehrálo významnou roli. Jak poznamenal ve svém díle významný německý sociolog Max Weber, protestanství sehrálo důležitou úlohu při rozvoji kapitalismu. Teorie predestinace, se kterou přišel Jan Kalvín, tvrdila, že člověk má už při narození předurčeno, zda dojde spasení. Následně pak vznikl výklad, že úspěch na tomto světě značí spasení. Proto se podle Webera protestanti vrhli na podnikání a snažili se dosáhnout co největších zisků. Právě proto se stalo protestantské Nizozemsko v 16. století nejdynamičtěji rostoucím územím. Čtěte také: 5 nejvýznamnějších českých podnikatelů v historii.
2. Rozkvět manufaktur a dělby práce (od 16. a 17. století)
Se severní Itálií 14. a 15. století se pojí i další významná změna, které ovlivnila strukturu podnikání. Šlo o využití manufaktur a dělby práce, které nahradily do velké míry cechovní řemesla. V manufaktuře měli každou část výrobku na starosti jiní dělníci, kteří se věnovali pouze svému dílu. Díky specializaci jednotlivých částí výrobního procesu se nebývale zvýšila produktivita práce a snížily se výrobní náklady. Zjednodušení výrobního procesu umožnilo zavádění prvních strojů a poskytlo zaměstnání i nekvalifikovaným pracovním silám.
Manufaktury byly buď rozptýlené, kdy dělníci pracovali doma nebo v menších dílnách, a nebo soustředěné, kdy se do jedné velké dílny soustředila veškerá výroba. V 16. století se manufaktury rozvinuly i dalších zemích. Největší rozkvět zažily v 17. a 18. století v Anglii, kde se stalo hlavním odvětvím manufakturní výroby soukenictví. Později se anglické manufaktury stanou i předvojem strojové tovární výroby a průmyslové revoluce.
3. Založení bankovnictví s částečnými rezervami a burz cenných papírů (od 17. století)
Bankovnictví jako takové má kořeny již ve starověkých kulturách. K malé revoluci v tomto oboru ale došlo v druhé polovině 17. století v Anglii, kde se začal úspěšně rozvíjet systém založený na bankách s částečnými rezervami. V roce 1694 byla založena Bank of England, která mimo jiné mohla díky systému částečných rezerv i emitovat bankovky. Banka rovněž přijímala vklady menších bank a zároveň jim i půjčovala, což stabilizovalo bankovnictví v zemi a pomohlo podnikání.
Rozmachu bankovnictví s částečnými rezervami předcházel vznik burz cenných papírů a akciových společností. První burzu přivítalo v roce 1531 město Antverpy, kde se obchodovalo se směnkami a se zlatými a stříbrnými mincemi. Za přelomovou událost však historici označují založení Východoindické společnosti, jejíž první veřejná emise akcí proběhla na Amsterodamské zbožové burze. Právě Amsterdam tvořil tehdejší finanční centrum Evropy a zde také jako první vznikla burza, na které se obchodovalo s akciemi. Postupně se burzy zakládaly i v dalších městech Evropy a na konci 18. století se burzy dočkal i americký kontinent. Čtěte také: 7 oborů podnikání s nejhorší pověstí
4. Průmyslová revoluce (od poloviny 18. století)
Průmyslová revoluce, která se datuje od druhé poloviny 18. století, patří mezi nejvýznamnější mezníky v historii podnikání. Jde o období masivní zavádění strojové výroby a inovací. Během průmyslové revoluce došlo k opravdovým technologických převratům, které ovlivnily několik dalších generací. Epicentrem změn ve výrobě se stala opět Anglie, které se od té doby nazývala dílnou světa. Jako první propukla průmyslová revoluce v textilním průmyslu. Vedoucí úlohu pak převzal těžký průmysl. Následně se strojová výroba rozšířila i do dalších oborů podnikání a všude přinesla prudký rozvoj.
Průmyslová revoluce s sebou přinesla kromě řady vynálezů (předací stroje, parní stroje, automobily či později telefony) také radikální změny v dalších oblastech. V dopravě se vybudovaly nové soustavy silnic, kanály, průplavy a v neposlední řadě i železnice. Všechny dopravní novinky ještě více pomohly obchodu a potěšily podnikatele. V důsledku průmyslové revoluce nastala též populační exploze a obyvatelstvo se začalo kvůli práci stěhovat do měst. Velká koncentrace dělníků ve městech pak způsobila vyostření konfliktů mezi majiteli továren a dělníky. Následně pak vznikají dělnická hnutí, tedy jakýsi předchůdce dnešních odborů. Těm se podařilo prosadit v první polovině 19. století první sociální zákony, které například zakázaly námezdnou práci dětí nebo omezovaly pracovní dobu.
5. Antimonopolní zákonodárství (od konce 19. století)
Prosazení antimonopolního zákonodárství patří mezi události, které se vývoji podnikání podepsaly především negativně. Boj proti monopolům vzešel paradoxně z USA, z „matky“ volného trhu. Na konci 19. století zde docházelo k poměrně velkým změnám ve struktuře podniků, kdy mnoho firem z ekonomických důvodů sfúzovalo a centralizovalo do trustů a holdingů. Právě tato uskupení ovládala tehdejší nejvíce rostoucí a inovativní obory. Mezi progresivní odvětví se řadila i železnice. To všechno se však stalo trnem oku menším méně úspěšným podnikatelům, kterým se podařilo prolobbovat první antimonopolní zákony.
Vrcholem lobbystické snahy těchto zájmových skupin (především šlo o farmáře, zpracovatele masa a malé ropné rafinérie) bylo v roce 1890 schválení tzv. Shermanova zákona, který zavedl do americké legislativy první antimonopolní opatření. Přestože ekonomové vyvraceli argumenty navrhovatelů zákona, politické zájmy nakonec zvítězily a zákon prošel celým legislativním procesem. Během následujících desetiletí přibyly i další upřesňující zákony a celý antimonopolní koncept se rovněž přenesl během 20. století na evropský kontinent. Ve značně podobná formě platí tyto zákony dodnes. O zkušenostech s antimonopolními zákony by mohla například vyprávět společnost Microsoft.
Jak funguje stávající antimonopolní zákonodárství v praxi se mohla před nedávnem přesvědčit například také firma Student Agency, kterou pokutoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže za to, že jezdila za příliš nízké ceny a tím poškozovala konkurenci. Čtěte také: Co škodí hospodářské soutěži? Hlavně antimonopolní zákony
6. První světová válka (1914 – 1918)
První světová válka překonala ve své hrůznosti, velikosti armád, množství vojenské techniky i počtu mrtvých všechny předcházející konflikty. Velký přerod též zaznamenaly hospodářské soustavy zúčastněných stran, jelikož ve válčících státech zesílily státní zásahy. Ty začaly mít hlavní vliv na chod ekonomik, které výrobu výhradně soustředily pro potřeby války. V roce 1918 si sice zdecimovaná Evropa mohla oddychnout, že válka skončila, ale pro podnikatele tak definitivně skončila éra liberalismu. Řada státních opatření a zákonů z válečného období totiž přetrvala i do doby míru a do značné míry tím ovlivnila podnikání.
S prvním světovou válkou se také úzce pojí události, které nastaly v roce 1917 v Rusku, kde došlo k velké říjnové revoluci. Po občanské válce se zde k moci dostali bolševici a následné období do konce druhé světové války patří mezi nejčernější v tamní historii. V Sovětském svazu během Stalinovy industrializace a kolektivizace zcela zaniklo soukromé podnikání, což v podstatě vydrželo až do rozpadu státu v roce 1991. Výsledky druhé světové války a následné uspořádání Evropy navíc způsobilo expanzi socialistickému systému do dalších zemí střední a východní Evropy. Půlka Evropy tak mohla na více než 40 let v podstatě zapomenout na jakékoli podnikatelské záměry.
7. Boom internetu (od konce 20. století)
Zatím poslední událostí, která přeměnila svět podnikání, se stal boom internetu na konci minulého století. Systém volně spojených počítačových sítí – internet naplno využil potenciál, který v sobě skrýval. Zjednodušení komunikace a rychlá výměna dat z dvou protilehlých koutů světa znamenala v podstatě informační revoluci. Díky internetu též vznikla řada nových podnikatelských oborů a většina těch stávajících se navíc transformovala. Důkazem budiž například číslo českých podnikatelů, kteří mají vlastní internetové stránky.
Prapočátky internetu se datují až do 60. let minulého století. Opravdový jeho boom však začal v první polovině 90. let. Mezi lety 1993 a 1995 se zvýšil počet počítačů připojených k internetu o více než 100 %. V roce 1996 dosáhlo množství uživatelů podle odhadů přes 55 milionů. V roce 2000 používá internet již na 300 milionů lidi. Jejich množství roste dále geometrickou řadou a letos by mělo pokořit hranici 2 miliard. Odborníci odhadují, že vývoj se nezastaví ani v příštích letech a že v horizontu další dekády se počet uživatelů zdvojnásobí. Čtěte také: 5 mýtů o českých podnikatelích, který je podle vás nejčastější?
ČLÁNKY DO MAILU