Co je to koučování? Velmi jednoduše popsal tuto metodu kouč Timothy Gallwey: Koučování uvolňuje potenciál člověka a umožňuje mu tak maximalizovat jeho výkon.
Což je pro podnikatele většinou lákavé. Přinášíme proto sedm tipů, jak mohou podnikatel či podnikatelka uplatnit koučovací přístup u sebe, a to hned a v každodenní podnikatelské praxi.
1. Pěstujte si sebereflexi, nejste přeci šváb
Na rozdíl od psů, šimpanzů či švábů jsme lidé. Jako lidé se rodíme s jednou vlastností, kterou ostatní tvorové postrádají: umíme přemýšlet o svém myšlení,
píše americký psycholog Albert Ellis ve své knize Trénink emocí (vyd. Portál 2001). A ještě dodává: Umíme si uvědomit své okolí a sami sebe. Rodíme se – ano, je to tak – se vzácnou schopností pozorovat a přemýšlet o svém chování.
Rozvíjení schopnosti uvědomovat si a reflektovat svůj osobitý způsob přemýšlení a chování, včetně ustálených myšlenkových vzorců, je jedním ze základních kamenů koučovacího přístupu. A to v kontextu různých situací a ve vztahu k ostatním lidem i v souvislosti s tím, jak konkrétní člověk vidí realitu. Bez toho, aniž by byl někdo schopný nebo (častěji) spíše ochotný uvědomit si svou odpovědnost na tom, v jakých situacích se ocitá, jak v nich reaguje, jakou reakci tím vyvolává u ostatních lidí a také jaké si tím způsobuje emoční naladění, se těžko může pustit do jakékoliv udržitelné změny. Aktivní práce se sebereflexí může přispět k lepšímu dotahování pracovních cílů, k lepší organizaci času a práce nebo třeba k funkčnější komunikaci se zaměstnanci.
Reflektovat ovšem neznamená kritizovat, srážet sám sebe nebo se alibisticky utvrzovat v tom, že všechno děláme nejlépe a vinni jsou ostatní nebo trh. Nejlíp funguje reflexe nezaujatá, schopnost vnímat sám sebe s odstupem, jako nezávislý pozorovatel. Zkusit to podnikatel může třeba před tím, než se v nějaké situaci vytočí a všechno, co se nepovedlo, jednoduše hodí na zaměstnance.
2. Dejte si cíle, ať nestřílíte naslepo
Cíl není bič, který je třeba si na sebe uplést a pak se jím masochisticky mlátit. Cíl je stav, který zvědomuje, kam firma nebo podnikatel jde. Měl by být maximálně jasný, termínovaný a měřitelný. A je třeba si také zachovat možnost a schopnost cíl změnit nebo opustit, pokud se okolnosti významně změní.
Lidé jsou různí – někoho hodně ambiciózní cíle paralyzují, jiného teprve takový cíl pořádně nakopne. Lépe se s cíli pracuje, když respektují tyto individuální potřeby – třeba notorický odkládač spíš ocení miniaturní snadnější kroky.
Je užitečné rozdělit si velké cíle na menší kroky a realizovat je postupně. V každé chvíli je pak totiž jasné, jaký následující krok je třeba udělat, do kdy a jak se pozná, že je skutečně hotový.
Německá trenérka a koučka Suzanne Dölz: Posilujte v sobě odvahu náležitě rozpoznat svou výkonnost, své silné stránky, svá přání a potřeby a jasně formulujte své cíle.
(Jak se úspěšně prosadit, vyd. Grada Publishing 2004)
S cíli je možné pracovat i na denní bázi a propojit je s organizováním pracovního času. Kouč a lektor osobní produktivity David Allen ve svém bestselleru Mít vše hotovo (vyd. Jan Melvil Publishing 2008) doporučuje zároveň s kroky plánovat jejich orientační časový objem. To pomůže k tomu, aby podnikatel využil i relativně krátké časové úseky pro posunutí nějakého úkolu o kousek dopředu.
3. Stanovte (si) priority a držte se jich
Tento příklad je z malé firmy: Pracovníci týdny pracovali na tom, aby včas připravili žádost pro dotační řízení. Den před odevzdáním ředitel rozhodl, že firma žádost nepodá, protože projekt, který s pomocí získaných peněz měla firma realizovat, už není prioritou. Výsledek? Frustrace a demotivace zaměstnanců. Nastavení priorit, které posunou dál byznys a budou dostatečně motivující jak pro šéfa, tak pro zaměstnance nebo spolupracovníky, by mělo být samozřejmé jak pro podnikatele na volné noze, tak pro firmu. Priority jsou také vodítkem, jak rozčlenit cíle a slouží i jako směrovky pro zaměstnance.
4. Hledejte alternativní cesty tím, že vylezete z tunelu
Schopnost dívat se mimo zajeté koleje, takzvaně „out of box“, ven z krabice, popřít tunelové vidění by mělo patřit k základní výbavě podnikatele. Souvisí to totiž se schopností vidět nové podnikatelské příležitosti, vyčmuchat tržní niky, inovovat, měnit procesy tak, aby byly efektivnější a podobně. Otázky jako „Co ještě?“, „Co dalšího?“, „Jak jinak?“ možná vypadají úmorně, ale mají jednu skvělou vlastnost: Udrží delší dobu pozornost u tématu, u hledání cest, které by mohly vést k cíli a nedovolí spokojit se v přemýšlení rychle s první dobrou. Užitečnou metodou, jak hledat alternativní cesty, je dobře známý brainstorming.
Čtěte také: Myslete jako kouč a najděte ve svém byznysu skrytý potenciál
5. Jděte do akce, protože dokonalý z nebe nespadl
Nejdůležitější je akce. Perfekcionismus funguje jako bariéra stejně úporně jako třeba nekončící odkládání nebo nefunkční organizace času. Sebedokonalejší plán bez realizace zůstane jen kusem papíru. Systém malých akčních kroků může zafungovat jako prostředek, který plán popostrčí k realizaci. Jen akce je nakonec to, co se skutečně počítá. A co umožní revidovat, doladit a precizovat cíle a plány podle poznatků z praxe. Pozitivní akce a zaměření na budoucnost také patří k základním stavebním kamenům (sebe)koučovacího přístupu.
6. Otevřeně komunikujte, telepatie je totiž vzácná
Jasná a otevřená komunikace je předpokladem dorozumění. Vyplatí se uvědomit si, že partner v komunikaci zdaleka nemusí slyšet to, o čem se podnikatel domnívá, že říká. „Mělo by se udělat…,“ nemusí každý pochopit jako zadání úkolu, když to není řečené jasně, konkrétně a adresně.
Komunikaci usnadňuje jak zmíněná sebereflexe, tak schopnost vžít se do myšlení protějšku. Aktivní naslouchání znamená umění nebo snahu skutečně poslouchat, co druhý říká a nesoustředit se jen na vlastní myšlenky nebo zadání. Není to slabost, ale výhoda. Traduje se tento citát Henryho Forda: Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu, pak spočívá ve schopnosti postavit se na místo druhého a vidět všechno jak svýma, tak i jeho očima.
7. Obnovujte své zdroje, jako když tankujete benzín
Na praktické využití předchozích šesti bodů v práci je třeba mít energii, znát svou vlastní motivaci a udržovat si vášeň pro to, co podnikatel dělá. Během své vlastní koučovací praxe jsem vysledovala, že lidé sice často vědí, co jim dodává energii, ale jako první věc to kontraproduktivně odsunou na jindy, když jsou ve stresu a nestíhají. Za druhé jsem zjistila, jak často lidi zaskočí, když mají odpovědět na otázku, co je skutečně motivuje.
Kdejaký přístroj potřebuje ke svému optimálnímu fungování zdroj elektrické energie nebo baterky a ani člověk většinou není perpetuum mobile. To platí pro podnikatele, šéfa i jeho zaměstnance. Velmi to může ovlivnit také firemní tvář. Jsou uštvaný šéf a urvaní zaměstnanci dobrou vizitkou firmy a lákadlem pro zákazníky?
Čtete také: 3 hlavní důvody, proč k firemní identitě vytvořit osobní značku šéfa
Dovolená nebo prázdniny? Slovo „dovolená“, jež užívá zákoník práce a je běžné ve firemním prostředí, znamená, že někdo někomu něco dovolí – anebo také ne. O co lepší jsou „prázdniny“, které naznačují prázdno – od povinností, od práce, od běžné rutiny.
Že je obnovování vnitřních zdrojů v domácím podnikatelském prostředí docela aktuální téma, ukazuje i průzkum Workmonitor personálně – poradenské společnosti Randstad. Podle něj se hranice mezi soukromým časem a pracovní dobou čím dál více stírají. Podle průzkumu u 56 % Čechů nadřízení očekávají, že budou k dispozici i mimo pravidelnou pracovní dobu a u 38 % dokonce předpokládají, že zůstanou k zastižení na telefonu a emailu i v průběhu dovolené.
Čtěte také: K zastižení na pracovním mobilu během dovolené stále větší trend. Co vy na to?