„Škola základ života,“ říká přísloví a o univerzitách by to mělo platit dvojnásob. Vypadá to však takto i ve skutečnosti a opravdu vysoké školy připravují studenty na realitu života? Server Podnikatel.cz se nechal inspirovat zahraničním serverem Entrepreneur.com a zaměřil se na přípravu do českého podnikatelského života. Přinášíme výběr 7 věcí, které vám o podnikání na vysoké škole neřeknou.
1. Neexistují správné a špatné odpovědi
Testování studentů na vysoké škole probíhá ve většině případů tak, že odpoví na zadané otázky či příklady buď správně, nebo špatně. Jenže v životě ani v podnikání neexistují dopředu žádné správné nebo špatné odpovědi. Když zahajujete podnikání, můžete načíst miliony knížek, můžete si nechat poradit od všech odborníků světa nebo se snažit okopírovat cestu Billa Gatese, přesto nemusíte uspět. To, co se osvědčilo u jiných, se nemusí hodit pro vás a naopak. Teprve vaše úspěchy a neúspěchy ukážou, zda jste zvolili správně. Čtěte také: Jsem student a podnikání je pro mě jasnou volbou
2. „Šprtání“ je k ničemu, při řešení úkolů potřebujete samostatnost
Velkou bolestí českého školství zůstává „biflování“. Studenti se učí nazpaměť informace, aby vyhověli požadavkům vyučujících, prolezli u testů a získali titul. Když však mají získané znalosti použít, nastává problém. Abyste přitom uspěli v podnikání, musíte se vymanit ze studentského režimu, nesnažit se jen naplňovat očekávání druhých, začít riskovat a jít vlastními nevyšlapanými cestami. Čtěte také: Vylaďte si pravou a levou hemisféru. Mozek tak lépe využijete k rozvoji byznysu
Připravují vysoké školy studenty na podnikání?
Dokážou podle podnikatelů vysoké školy připravit studenty na realitu byznysu? Přinášíme názory zástupců podnikatelských asociací.
Lenka Vodná, Hospodářská komora ČR
Standardní příprava na VŠ z hlediska podnikání je spíše zaměřena na řízení podniku po stránce ekonomické a právní. Přípravu zaměřenou na podnikání absolventů vysokých škol v celé šíři podnikatelských kompetencí většina vysokých škol nepřipravuje. Najdou se samozřejmě výjimky, které se přípravě na podnikání věnují. Problém je, že příprava na podnikání je zahrnuta do ekonomických studií a zde dochází k posunu směrem k ekonomickým předmětům. To není to samé. Ekonomicky zaměřené předměty se týkají již pouhé části celého podnikání, tj. řízení podniku. V tomto směru je problém i v případě přípravy učitelů ekonomických předmětů, kdy jejich příprava se zaměřuje na ekonomiku a ekonomii, management a částečně i právo, to je ale pouhá výseč celé problematiky podnikání.
Vzdělávání zaměřené na výchovu k podnikavosti a podnikání jako celku v nejširším slova smyslu, ale stále není běžnou součástí vysokoškolského vzdělávání v ČR. V tomto jsou lídři zejména USA a země západní Evropy. Ovšem, je to trend, který prosazuje EU a ukazuje se, že je důležitý pro zachování konkurenceschopnosti země, ale především pro zvýšení uplatnitelnosti absolventa na trhu práce. Podnikavost, která je podporovaná ve vzdělávání i ze strany EU je míněna jako životní postoj, který rozvíjí aktivní přístup, hledání příležitostí, využívání zdrojů, odpovědný přístup, uvědomění si a přijetí rizika, projektové řízení v nejširším slova smyslu. Tyto prvky využívají nejen podnikatelé, ale ve stejné míře i zaměstnanci, zaměstnavatelé, ale i úřady, resp. úředníci ve státní správě i samosprávě. Je to kompetence uplatnitelná pro kohokoliv v pracovním i osobním životě. Přináší pak větší šanci na uplatnění a spokojený život.
3. Průměrné v byznysu nestačí
Studiem na vysoké škole projde mnoho studentů bezproblémově a v klidu, pokud se spokojí s trojkami. Pokud ale budete při podnikání nabízet průměrné zboží a průměrné služby, takřka jistě neuspějete. V podnikání musíte zákazníkům nabídnout alespoň něco lepšího. Na vysoké škole funguje konkurence pouze minimálně a vy můžete uspět i s průměrem, v byznysu je to přesně naopak. Zatímco s trojkami dostanete stejný titul (pomiňme stipendium za dobrý prospěch), v podnikání se za „jedničkáři“ a „dvojkaři“ již nechytnete.
4. Podnikání je práce na celý den
Zapomeňte na studentskou pohodu, tedy na vstávání ve 12 hodin, zatahování přednášek a celotýdenní pařby. Především začátky podnikání znamenají celotýdenní dřinu, kdy každý den můžete trávit prací až 14 hodin. Jestliže chcete rozjet byznys tak, aby byl životaschopný i za několik let, rozlučte se s řadou aktivit, na které jste si během studií zvykli. Počítejte s tím, že třeba i po několik měsíců pro vás bude po náročném dni tím nejpříjemnějším programem spánek. Že především živnostenské podnikání není co do pracovní doby žádná legrace, ukázal i nedávný průzkum serveru Podnikatel.cz. Z něj vyplynulo, že necelých 6 % živnostníků pracuje denně v průměru 6 hodin anebo méně. Zhruba 28 % OSVČ pak dělá ve všední dny prakticky stejně jako zaměstnanci, v průměru 7 až 9 hodin denně. Největší část respondentů (51 %) pak denně stráví prací 10 až 12 hodin a přibližně každý sedmý (15 %) dokonce denně „hákuje“ 13 hodin a více. Čtěte více: Kolik hodin denně živnostníci „hákují“? Zpravidla 10 a více, a k tomu víkendy
5. Čtyři týdny dovolené jsou v podnikání luxus
Představa, že začnete podnikat a když se váš byznys rozjede, bude si dopřávat dva měsíce dovolené, je povětšinou mylná. Nejen další průzkum serveru Podnikatel.cz potvrdil, že drobní podnikatelé mají zpravidla dovolené méně, než kolik garantuje zaměstnancům zákoník práce. V průměru má český živnostník 2,4 týdnů dovolené ročně. Největší část drobných podnikatelů (29 %) si dopřává ročně pouze 2 týdny dovolené. Necelých 20 % živnostníků si pak nejčastěji bere volno v rozmezí 2 až 3 týdnů. Skoro 14 % oslovených živnostníků uvedlo, že během roku žádné delší pracovní volno nemají a že si od práce odpočinou maximálně v jednotkách dní. Přibližně každý desátý živnostník má ročně 4 týdny dovolené jako zaměstnanci a jenom 9 % si ročně užívá dovolenou delší než 4 týdny. Čtěte více: Kolik týdnů dovolené si živnostníci dopřávají? Zjistili jsme za vás
Radomíra Kotlárová, Unie malých a středních podniků ČR
Nedá se paušálně říct, že vysoké školy mají své studenty připraveny pro praxi stejně kvalitně, záleží na typu vysoké školy a také na schopnostech žáka. Z řad vysokých škol podnikatelé využívají nejčastěji IT studenty a ve státní správě mají dobrou přípravu i uplatnění například absolventi Národohospodářské fakulty VŠE. Co se týká nedostatků, tak řada vysokých škol není aktivní pro spolupráci s podnikateli a firmami k zapojení svých studentů do praxe a využívá málo možností přednášek či setkání studentů se zástupci firem v oboru. Řada vysokých škol v České republice dává malý nebo žádný prostor výuce prezentace a vyjadřování studenta, samostatnosti při řešení úkolů a kreativnímu myšlení, či praktickému použití angličtiny či nových softwaru pro práci s PC. Bez těchto výše popsaných znalostí a dovedností se student jen těžko uplatňuje na trhu práce, i když má titul VŠ.
6. Přijdete o čas na staré přátele, či přímo o ně
Podnikání vás změní, ať chcete, či ne. Na vysoké škole získá takřka každý řadu přátel. Ve škole vás pojí společné zájmy, postoje a názory a každý se (plus minus) potýkáte s podobnými problémy – škola, peníze a opačné pohlaví. Jakmile začnete ale podnikat, můžete brzy zjistit, že na své staré přátelé máte stále méně času. Navíc se s velkou pravděpodobností stane, že budete řešit zcela odlišné věci než oni. Možná se dokonce stane, že si za čas nebudete mít moc co říci. Podnikání je také o tom, že musíte vytvořit nové vztahy se zákazníky a obchodními partnery a počítejte proto s tím, že s byznysem se změní i váš společenský život.
7) Udělat chybu, není chyba
Neúspěchy a chyby, které v byznyse uděláte, neznamenají, že byste se na podnikání měli vykašlat. Na vysoké škole vás při mnoha čtyřkách nejspíše vyhodí, v podnikání můžete uspět i tehdy, když vám třikrát předtím váš záměr nevyjde. Dokázat změnit své zaměření či firmu patří mezi nejtěžší kroky, pokud je ale zvládnete, můžete opravdu dosáhnout úspěchu. Někdy opravdu musíte hledat, abyste našli to své „pravé místo v podnikání“. VIDEO: Pět schopností začínajícího podnikatele
ČLÁNKY DO MAILU