1. To se nedá zvládnout, to nemá řešení.
Může se stát, že v určitém stádiu řešení čehosi se objeví nějaká potíž nebo přehodnotí její význam a za daných okolností nemá smysl dál pokračovat. A je potřeba vymyslet něco nového. Znal jsem experta co když prohlásil "To má řešení" tak tím to bylo vyřešeno, aspon pro něj.
2. Mělo by se…
IMHO dost věcí tímto konstatováním začíná. A pak následuje upřesnění kdo by měl, co by měl a kdy by měl.
3. Teď nemám čas.
Asi není moc lidí co jim nikdy nezazvonil mobil a nějaký agent jim nezačal vnucovat cosi výýýhodného. Tak stanovení priority na co teď čas je a na co není je potřebné.
4. To může ještě počkat.
Jsou věci co je potřeba vyřídit hned a věci co mohou ještě nějaký čas počkat (případně co není potřeba řešit). Viz předchozí.
5. To bude děsně složité.
Může být, že někdo přijde s nápadem ve věci co jí moc nerozumí a někdo jiný, kdo tomu rozumí a už se s tím třeba setkal ví, jaké obtíže by z toho plynuly.
6. Já to vzdávám
I tohle může po zralé úvaze nastat - třeba když expert narazí na magora ...eee na managera co je si jistý svou pravdou a na rozumné argumenty neslyší - viz třeba video "Expert ve firmě" co snad ještě koluje po internetu.
7. Už není co zlepšovat, dosáhli jsme dokonalosti.
Tak tohle jediné bych bral, ty ostatní "zásady" se patrně vyučují v rychlokursech MBA.
Bože, dej mi klid, abych přijímal věci, které změnit nemohu, odvahu, abych měnil věci, které měnit mohu, a moudrost, abych je uměl od sebe odlišit.
Arthur Miller
Na mnoha dnešních manažerech je vidět, že rukama nikdy nedělali, hlavou neumí a dokáží se pouze arogantně tvářit. Ryba vždy smrdí od hlavy.
http://www.podnikatel.cz/clanky/vime-jak-uplne-zadarmo-motivovat-zamestnance-k-lepsim-vykonum/nazory/
To já jsem říkal běžně, pokud po mně někdo chtěl něco co zrovna nespadalo do mé kompetence a bylo mi celkem jasné, že i kdybych to dokázal za nějakou dobu zvládnout, tak bude účelnější obrátit se na někoho, kdo to umí a udělá bez toho, že by si musel vyžádat čas a náklady, aby se to naučil (resp. ten čas a náklady už vynaložil dřív a může to teď využít).
tak si myslím, že ve firmě co jsem měl to potěšení být zaměstnán, jsem pěkných pár kšeftů zachránil, když soudruzi obchodníci přijali objednávku na něco co se nikdy předtím nedělalo a nezajímalo je, jestli se to vůbec dá vyrobit (ale i když se to pak díky mně vyrobilo, tak jsem si myslel, že by bylo lepší, kdyby se to před tím, než se ta objednávka přijala, se zákazníkem projednalo a navrhlo se mu jiné řešení).