Ve včerejších odpoledních hodinách proběhla konference “Švarcsystém”, kterou uspořádalo sdružení Tuesday Business Network a která se dopodrobna zabývala právě švarcsystémem. Na problematiku švarcsystému se mohli účastníci podívat z několika hledisek. Detailní daňový a právní pohled nabídli Zdeněk Drozd z daňového a právního oddělení PwC Česká republika, Jiří Kocík z PwC Legal a Tereza Hašová z LEGALpro.cz. Václav Kadeřábek, managing partner společnosti Drill B.S., se zase zaměřil na první reakce zaměstnavatelů a zaměstnanců na trhu práce a na situaci v Evropě. Server Podnikatel.cz přináší z konference souhrn 7 znaků, které podle zúčastněných odborníků ukazují na švarcsystém. Čtěte také: Švarcsystému šlapou na paty i jinde v Evropě, přístup se však zásadně liší
Co je švarcsystém
Švarcsystém se dá definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Tedy situace, kdy uzavře zaměstnavatel s OSVČ smlouvu v rámci obchodněprávního vztahu, přestože v reálu jde o závislou činnost. Aby se činnost dala označit za závislou, musí být vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, dle pokynů zaměstnavatele a na základě osobního výkonu.
Mnohem důležitější jsou však znaky prokazující samotný švarcsystém. V zákoně je sice nenajdete, jsou však dány judikaturou a výkladem pojmu závislá práce. Aby kontroloři označili pracovní (obchodní) vztahy za švarcsystém, nemusí být přitom splněné všechny znaky. Zároveň se však podnikatelé nemusí bát, že při shodě s některými prvky charakterizujícími švarcsystém, hned budou obviněni z nelegálního zaměstnávání. Nedá se ale explicitně říci, že třeba splnění 4 znaků už znamená švarcsystém. Vždy totiž záleží na rozhodnutí konkrétního inspektora.
Podívejte se na výběr z příspěvků právníků Jiřího Kocíka z advokátní kanceláře PwC Legal a Terezy Hašové z LEGALpro.cz, který se týká charakteristických znaků švarcsystému.
Znaky ukazující na švarcsystém
1. Vystupování jménem zaměstnavatele
Jakožto OSVČ byste měli vystupovat sami za sebe. Pokud si vyděláváte na živnostenský list, ale vystupujete jménem právnické osoby – svého zaměstnavatele, splňujte jeden ze znaků švarcsystému. To se týká i takových věcí, jako jsou například vizitky, či třeba e-mailová schránka a podpis v mailech. Čtěte také: Známe plán mimořádných kontrol švarcsystému a práce na černo
2. Pravidelné a stejné odměny
Dalším znakem je skutečnosti, pokud OSVČ pravidelně fakturuje pouze jednomu zaměstnavateli a dostává za to v pravidelných intervalech (typicky jednou měsíčně) stejnou částku. Stejně tak byste se měli vyhnout sjednané odměně dle hodinové sazby, kde hraje klíčovou roli evidence zaměstnavatele. Pozor též na výši odměny. Za podezřelé odborníci totiž označují, jestliže dosahuje stejných částek, kterou dostávají na obdobné pozici u zaměstnavatele zaměstnanci.
3. Práce pro jednoho zaměstnavatele a zákaz výkonu pro jiného
Zatímco dlouhodobá činnost pro jednoho zaměstnavatele sama o sobě švarcsystém neznamená, v kombinaci se smluvním zákazem činnosti pro jiný podnikatelský subjekt se již za znak skryté závislé činnosti považuje. Jestliže OSVČ uzavře s firmou smlouvu na dobu neurčitou, nebo dlouhé časové období, ve které se navíc stanoví exkluzivita, může si odškrtnout splněný další znak švarcsystému. Čtěte také: Švarcsystém je opět “ofiko” nelegálním, vysoké tresty hrozí i pracovníkům
4. Pracovní nástroje zaměstnavatele
Pokud OSVČ pracuje s pomůckami zaměstnavatele a nemají spolu smlouvu o pronájmu (například kanceláře, počítače apod.), jedná se o faktor ukazující na švarcsystém. Pokud povaha činnosti vede k tomu, že musí být vykonávána přímo v sídle nebo pobočce zaměstnavatele, je třeba smluvně upravit nájem pomůcek, nástrojů, zařízení nebo i nebytových prostor. Právě “nelegální” využívání pomůcek se řadí mezi nejdůležitější znaky švarcsystému.
5. Stanovená pracovní doba
Mezi klasické znaky závislé činnost patří pracovní doba. Pokud má tedy OSVČ pevně stanovenou pracovní dobu, která se zaznamenává pro účely zaměstnavatele, ukazuje to na švarcsystém. Zaměstnavatel by neměl docházku OSVČ nijak evidovat nebo hlídat, třeba formou docházkové knihy. Taková evidence pracovní doby se stává pro kontrolory “příjemným” důkazním předmětem. Čtěte také: Zapomeňte na píchačky, docházku zaměstnanců hlídejte přes otisky prstů
6. Vztah nadřízenosti a podřízenosti a odpovědnost za škodu
Pokud OSVČ s firmou legálně spolupracuje, jedná se z hlediska obchodněprávních vztahů o rovnocenné partnerství. Pokud tedy vztah OSVČ a zaměstnavatele charakterizuje nadřízenost a podřízenost, tedy, že OSVČ bez výhrady plní příkazy nadřízené osoby ze strany zaměstnavatele. Na švarcsystém může též ukazovat, jestliže je OSVČ zařazena do organizační struktury zaměstnavatele.
Se vztahem nadřízenosti a podřízenosti souvisí i odpovědnost za škodu způsobenou třetí osobě. Zaměstnanec totiž ručí za škodu pouze do zákonem stanoveného limitu a jinak za něj ručí zaměstnavatel. OSVČ oproti tomu ručí celým svým majetkem. Pokud tedy za škodu neodpovídá OSVČ ale zaměstnavatel, jde o znak švarcsystému. Čtěte také: Víte, co není švarcsystém? Zorientujte se dřív, než přijde kontrola
7. Příliš malá specializace
Podle odborníků platí úměra, že čím méně je činnost OSVČ specializovaná, tím vyšší je riziko švarcsystému. Čím obecněji se tedy ve smlouvách stanoví činnost OSVČ, tím se obě strany vystavují většímu nebezpečí. Ve smlouvách by neměly též zaznít ujednání typická pro pracovní smlouvy, třeba o nároku na placené volno nebo překážky v práci na straně OSVČ.
Závěrem ještě doporučení, které se týká “neprůstřelných” smluv a ujednání. Na konferenci zaznělo, že kontroloři se zaměřují především na reálnou podstatu vztahu mezi OSVČ a zaměstnavatelem a méně na formální stav. Proto i skvěle sestavené smlouvy vás před pokutou nemusí ochránit, pokud kontrolor vyhodnotí spolupráci jako švarcsystém. Čtěte také: Chceme legalizovat švarcsystém, vzkazují politikům dvě třetiny firem
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU