Absolventi a první zaměstnání versus úřad práce

12. 9. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Čtěte o povinnostech absolventů bez práce a možnostech zaměstnavatelů, kteří je zaměstnají. Mají totiž nárok na příspěvek od úřadu práce.

Absolventům vysokých a středních škol definitivně skončily poslední prázdniny a nastává čas reality. Ti šťastnější z nich vstupují do svého prvního zaměstnání, jiní se hlásí na úřad práce. Čtěte, co souvisí se zaměstnáváním absolventů a jaké povinnosti mají absolventi hlásící se do evidence úřadů práce.

Čtěte více: Jaké povinnosti přinese studentům složená či nesložená maturita?

Absolvent a nástup do zaměstnání

Absolventem je podle zákoníku práce zaměstnanec, který vstupuje do zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže doba jeho odborné praxe po ukončení studia nedosáhla dvou let. Do této doby se nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené. Může se tedy stát, že žena, která bezprostředně (nebo v době do dvou let po ukončení studia) nastoupí opakovaně na mateřskou a rodičovskou dovolenou, bude i po několika letech péče o dítě stále absolventkou.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Zaměstnavatelé jsou povinni absolventům zabezpečit odbornou praxi. Její způsob ale zákon nespecifikuje.  

Zaměstnavatelé jsou povinni v souladu s § 229 zákoníku práce zabezpečit absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností, které potřebují pro výkon práce. Doba, kdy absolvent tyto zkušenosti a dovednosti získává, je samozřejmě výkonem práce, za který přísluší mzda. Co je myšlenou odbornou praxí už zákoník práce nespecifikuje. Jen ukládá zaměstnavateli ji zabezpečit. V praxi se doporučuje délku a formu odborné praxe sjednat s absolventem přímo v pracovní smlouvě. 

Z hlediska odměňování musí zaměstnavatelé dbát na rovné zacházení se všemi zaměstnanci. Nelze činit rozdíl mezi absolventem a zaučeným pracovníkem. Ještě v roce 2012 bylo možné poskytnout absolventům ve věku 18 až 21 let po dobu šesti měsíců od vzniku prvního pracovního poměru 90 % aktuální sazby minimální a zaručené mzdy (u mladistvých do 18 let dokonce 80 % minimální a zaručené mzdy). To je však minulostí. Od 1. ledna 2013 přísluší mladistvým i absolventům 100 % příslušné minimální i zaručené mzdy.

V rámci spravedlivého zaměstnávání tedy nesmí činit zaměstnavatelé rozdíl v odměňování zaměstnanců, pokud odvádí stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Nižší mzda přísluší absolventům pouze v případě, že prokazatelně nedosahují výsledků srovnatelných se zkušenějšími zaměstnanci. 

Čtěte více: Zaručená mzda je od srpna vyšší. Víte, jak ji správně určit?

Žádejte o příspěvek na zaměstnání absolventa

Výhodou je, že zaměstnavatel může požádat příslušný krajský úřad práce o příspěvek na zapracování absolventa. To ovšem pouze v případě, kdy byl absolvent před přijetím do pracovního poměru veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Příspěvek na zapracování se poskytuje na základě smlouvy s úřadem práce až na dobu tří měsíců do výše poloviny minimální mzdy, tj. dle aktuální výše minimální mzdy až do částky 4250 korun.

Absolvent a evidence u úřadu práce

Absolventi, kterým se nepodaří najít zaměstnání, se mohou zaevidovat na příslušný úřad práce (podle místa trvalého bydliště). Pracovníci úřadu práce se jim budou snažit zprostředkovat vhodné zaměstnání. Evidence u úřadu práce má ale význam také z hlediska zdravotního pojištění. Zaevidovaní se stávají takzvanou státní kategorií pojištěnců, tedy pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát. V opačném případě se musí sami přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny jako osoby bez zdanitelných příjmů a platit si měsíčně zdravotní pojištění ve výši 1148 korun.

K návštěvě úřadu práce si absolvent připraví platný občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým uchazeč prokáže svoji totožnost a místo trvalého pobytu. Dále maturitní nebo poslední vysvědčení. Jestliže všechny doklady předloží, může být ihned zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Pokud absolvent v době studia pracoval, může požádat o podporu v nezaměstnanosti. V takovém případě musí doložit všechny pracovní poměry, včetně dohod, které založily účast na důchodovém pojištění (zjednodušeně řečeno, bylo z nich odvedeno sociální pojištění). Je třeba napočítat dvanáct měsíců takové výdělečné činnosti za poslední dva roky (i nasčítaně).

Nárok na podporu v nezaměstnanosti potom přísluší ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku z posledního pracovního poměru první dva měsíce, 50 % další dva měsíce a 45 % poslední měsíc. Podpora se vyplácí po dobu 5 měsíců. Ti, kteří nesplní podmínku 12 měsíců výdělečné činnosti v době posledních dvou let před podáním žádosti, nárok na podporu nemají.

Zvýšená péče dlouhodobým uchazečům

Pracovníci úřadů práce věnují zvýšenou pozornost uchazečům, kteří jsou evidováni u úřadu práce déle než 5 měsíců. Musí jim nabídnout individuální akční plán ke zvýšení jejich uplatnění na trhu práce. Ten může obsahovat i rekvalifikaci. Potom náleží uchazečům podpora v rekvalifikaci. Na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti i v případě, kdy nesplní potřebnou dobu pojištění. Úřad práce jim může uhradit i některé náklady, které v souvislosti s rekvalifikací vzniknou – cestovné, ubytování, stravné apod. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu rekvalifikaci ukončí, hrozí mu, že bude muset náklady s ní spojené vracet. Vážným důvodem k ukončení rekvalifikace je například nemoc, nástup do zaměstnání, zahájení studia na střední nebo vysoké škole apod.

MM 25 baliček

Uchazeč o zaměstnání se musí dostavit k pracovním pohovorům k zaměstnání, jež uchazečům zprostředkovává úřad práce a pravidelně docházet na příslušné pobočky úřadu práce. V rámci projektu DONEZ museli uchazeči docházet pravidelně na pobočky CzechPointu. To je již minulostí. Projekt skončil. Neznamená to však, že budou mít méně povinností. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Jiří Vaněk z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí, projekt DONEZ začal v listopadu 2011 a už tehdy se plánovalo, že skončí v září 2013. Pak bude vyhodnocen. Kontrola nelegální práce však nekončí, místa z projektu přejdou na Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který bude i nadále kontrolovat nelegální práci (dělá to i dnes). Uchazeči o zaměstnání registrovaní na Úřadu práce ČR (ÚP) se v září 2013 budou hlásit už pouze na úřadech práce. Pro úplnost: DONEZ byl od letošního února postupně utlumován, uzavírá Jiří Vaněk.

Čtěte více: Přehled změn v podpoře v nezaměstnanosti v roce 2013

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).