Nemocenské pojištění je určeno pro osoby, které jsou výdělečně činné. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění. Nemocenské pojištění zajišťuje osoby v případě nemoci, úrazu nebo ošetřování člena rodiny. Zabezpečení dávkami nemocenského pojištění mohou očekávat ti, kteří nemocenské pojištění hradí, i v období těhotenství a mateřství a také v období péče o dítě.
V roce 2009 vešel v platnost nový zákon o nemocenském pojištění. Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, byl schválen již v roce 2006. Jeho účinnost byla odložena dokonce dvakrát. 1. 1. 2009 tak konečně nový zákon o nemocenském pojištění nabyl účinnosti.
Čtěte více: OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení 2009
Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (Zákon č. 589/1992 Sb.).Výše nemocenského pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů. Podnikatel, který má zaměstnance, nese veškerou odpovědnost za stanovení výše pojistného ze mzdy zaměstnanců i za včasnou úhradu.
Kdo platí nemocenské pojištění? Není zaměstnanec jako zaměstnanec
Na nemocenském pojištění jsou povinně účastni zaměstnanci. Podnikatelé – OSVČ nemocenské pojištění platit nemusí, OSVČ jsou účastny na nemocenském pojištění dobrovolně.
Ačkoli lze obecně říci, že zaměstnanci mají povinnou účast na nemocenském pojištění, neplatí to pro všechny stejně. Povinná účast zaměstnance na nemocenském pojištění je pouze u zaměstnanců, které splňují zákonem předepsané podmínky.
Který zaměstnanec povinně platí nemocenské pojištění?
Povinnost platit nemocenské pojištění se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří splňují tyto podmínky: výkon práce je na území ČR, zaměstnání je vykonávané v pracovněprávním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit (nemocenské pojištění neplatí osoby, které pracují na základě dohody o provedení práce), zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů, odměna za práci přesahuje rozhodný příjem, hranice rozhodného příjmu je stanovena pro rok 2009 na 2000 Kč. Výše rozhodného příjmu se mění v závislosti na vývoji průměrné mzdy.
Novinkou roku 2009 je zaměstnání malého rozsahu. Takovým zaměstnáním se rozumí výkon práce na území ČR v pracovněprávním vztahu v rozsahu alespoň 15 kalendářních dnů, ale sjednaná odměna za práci je nižší než rozhodný příjem, pro rok 2009 je to alespoň 2000 Kč. Zaměstnanec, který vykonává zaměstnání malého rozsahu, je pojištěn jen v těch měsících, ve kterých dosáhl příjmu v rozhodné výši 2000 Kč.
Další změnou a novým pojmem v oblasti nemocenského pojištění je označení smluvní zaměstnanec a zahraniční zaměstnanec.
Asi první asociací při užití pojmu smluvní zaměstnanec je zaměstnanec, který pracuje na základě pracovní smlouvy. S tím to má ale pramálo společného. Smluvním zaměstnancem je zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státu mimo Evropskou unii nebo v některém ze států, s nímž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Takový zaměstnanec vykonává pracovní úkol v ČR. Smluvní zaměstnanec je povinně účasten na nemocenském pojištění.
Zahraniční zaměstnanci vykonávají práci pro zaměstnavatele, který má sídlo v zahraničí, ve prospěch zahraničního zaměstnavatele. Zahraniční zaměstnanci mohou, ale nemusí platit nemocenské pojištění. Jejich nemocenské pojištění je dobrovolné, stejně jako u OSVČ.
A proč vlastně nemocenské pojištění platit?
Osoby, které si hradí nemocenské pojištění, očekávají peněžité dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti, dávky peněžité pomoci v mateřství, ošetřovné při ošetřování člena rodiny a také případně vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.
Věděli jste, na co platíte sociální pojištění?
Nemocenská se vyplácí až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnancům vyplácí za prvních 14 dnů náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží zaměstnancům za pracovní dny při dočasné pracovní neschopnosti. Při úrazu nebo nemoci dostává zaměstnanec náhradu mzdy od 4. pracovního dne trvání pracovní neschopnosti, při karanténě od 1. pracovního dne.
Ostatní peněžité dávky – peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od 1. dne vzniku sociální události. Tyto peněžité dávky se vyplácí za kalendářní dny.
Čtěte více: Nemocenské dávky v roce 2009
Nemocenské dávky
Na nemocenskou má nárok osoba, která je lékařem uznána dočasně práce neschopna. Dávky lze vyplácet od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, maximálně 380 dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Na zaměstnance se vztahuje ochranná lhůta, nemocenská náleží zaměstnancům i po skončení pracovní neschopnosti. Ochranná lhůta je 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání.
Čtěte více: Nemocenské dávky i po skončení zaměstnání
Peněžitá pomoc v mateřství
Novinkou u peněžité pomoci v mateřství je mateřská pro tatínky. Novinkou v zákoně je střídání matky a otce dítěte v péči, aniž by zanikl nárok na výplatu dávek peněžité pomoci mateřství. Střídání v péči není nikterak omezeno, je však možné až od 7. týdne ode dne porodu.
Dávka peněžité pomoci v mateřství je přiznána, pokud trvá účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech trvala účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů. Ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je tolik kalendářních dnů, kolik činilo jejich poslední zaměstnání, maximálně 180 kalendářních dnů.
Čtěte více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, chystá se i otcovská
Ošetřovné
Peněžitou dávku, kterou označujeme jako ošetřovné, pobírá zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti a nebo pečuje o dítě mladší 10 let, protože bylo uzavřeno, například z důvodu havárie či epidemie, školské nebo dětské zařízení.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Vyrovnávací příspěvek náleží, pokud byla žena převedena z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje nižšího příjmu než v původním pracovním zařazení.
Kolik se zaplatí na nemocenském pojištění?
Sazba pojistného na nemocenské pojištění byla k 1. 1. 2009 relativně snížena. V lednu totiž přibyla zaměstnavatelům nová povinnost. Zaměstnavatelé vyplácí po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy.
Sazba nemocenského pojištění se snížila z 3,3 % na 2,3 % pro rok 2009. Od roku 2010 by zaměstnavatel měl hradit jen 1,4 % z vyměřovacího základu.
Zaměstnavatelům se refunduje formou odpočtu z nemocenského pojištění polovina z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům zaměstnavatel vyplatil za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé, kteří nemají více než 50 zaměstnanců, se mohou v roce 2010 přihlásit do systému, který je založen na refundaci poloviny náhrady mzdy. Předpokládá se však, že budou odvádět pojistné vyšší než 1,4 % ze mzdy.
OSVČ si při placení nemocenského pojištění určí sami měsíční základ. Měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, to je 4000 Kč pro rok 2009. Sazba pojistného činí u OSVČ 1,4 % z vyměřovacího základu.
Čtěte více: Od příštího týdne lze uplatnit slevy na pojištění
ČLÁNKY DO MAILU