(KOMENTÁŘ) Před dvěma týdny zatkli šéfa a majitele serveru Megaupload.com, z něhož si toho už moc nestáhnete. Na den zčernaly stránky anglické Wikipedie. Hackivisté ze skupiny Anonymous napadli servery vlád, mediálních společností, protipirátských organizací. Začíná třetí světová válka na internetu? Proč se to vše děje? A bude internet už navždy jiný? Čtěte na Lupa.cz: Útoky jménem Anonymous: Jak se rodí hackeři?
Za vším stojí peníze
Internetem se šíří lavina petic proti protipirátským dohodám (např. ACTA), zákonům (např. SOPA) a čert aby se v tom vyznal. „Internet už nebude svobodný,“ hlásá jedna strana. Druhá oponuje: „Všude po internetu se válí hromady hudby, filmů, a tím je poškozován softwarový, hudební, filmový a kdovíjaký ještě byznys, který by jinak zaměstnal miliony pracovních sil navíc.“ Až na posledních 8 slov je všechno pravda. Kompromis se ale hledá velmi těžko, proto nás na internetu čekají dozajista krušné chvilky.
Základní příčina všeho povyku je přitom tak triviální. Můžete hádat třikrát a stejně jsem si jistý, že první odpovědí se trefíte. Peníze. Stačí se zaposlouchat do diskuse počítačově zasažené, povětšině mladší populace: „Už jsi viděl posledního Harry Pottera? – Ještě ne, zatím jsem to na síti nenašel. – Já už ho mám, sice nic moc kvalita, ale koukat se na to dá…“ Vkrádá se jasná úvaha, že mediální byznys v takovém okamžiku přichází o několik vstupenek do kina na poslední hit. V celkovém součtu na celý svět se pak jedná o miliardy dolarů. Otázku, jestli by naši modeloví představitelé do kina vůbec šli, pokud by na síti onen film nebyl, radši nechme stranou. A ony tisíce pracovních sil, které by v průmyslu neohrožovaném piráty našly uplatnění? Možná. Co ale všichni ti odborníci na šifrování medií, zamykání konzolí a datových nosičů? Skončili by v éře „nového“ internetu jako nepotřebná profese na dlažbě? Nene, mediální firmy neznásobí svou produkci jen proto, že budou najednou víc v bezpečí. Vše je otázkou efektivně vynaložených investic a maximalizace zisku. A jak je zřejmé, o zvýšení zisku tu jde především.
Kromě peněz je ve hře ještě jeden důležitý aspekt. Svoboda. Protipirátské zákony a dohody směřují k detailnímu monitoringu internetu a zamezování dostupnosti „nelegálního“ obsahu. V obojím je problém.
- Monitoring – Nejsem zrovna nadšený z toho, že někdo sleduje, jaké stránky na síti navštěvuji. Z podstaty věci mi to připomíná anonymního orwellovského Velkého Bratra. Je pravda, že sledovat nás poskytovatelé mohou již nyní, zatím ale bez puncu oficiálnosti. Je nepříjemné, když si v Číně zadáte do Wikipedie heslo „Tiananmen protests“, nic se vám nezobrazí a v zádech začnete cítit mrazení, že už vaší linku sledují. Ani na osobní e-mail se mi nechtělo přistupovat. Podle oficiálních vyjádření k tomuto extrému dohody směřovat nebudou. I pokud ale odhlédneme od této možnosti, zůstává tu ještě nepříjemnost v bodě dva.
- Zamezení dostupnosti – návrh amerického zákona (SOPA) přenáší zodpovědnost za obsah na provozovatele. A dokonce i vyhledávače jsou zodpovědné za to, že zobrazí propojení na ilegální obsah. Co to znamená? Vložím na youtube.com video, které částečně obsahuje nelegální obsah – například záběry z mého oblíbeného televizního pořadu. Trestného činu jsem se tak dopustil nejen já, ale i server jako provozovatel. Zodpovědné by navíc mohly být i vyhledávače jako třeba Google tím, že vyhledají link na tento server. Absurdistán? Možná ano, ve skutečnosti ale reálný důsledek.
Je tedy jasné, proč se bouří Wikipedia, Facebook, Google a další velcí hráči. Museli by výrazně omezit svoje fungování a pro mnohé by to znamenalo likvidaci – myslíte, že je někdo schopen zprocesovat kontrolu 60 hodin videa, což je kvantum přidávané na Youtube.com každou minutu?!
Snad nebude mít kybernetická válka nedozírné dopady
V souvislosti s dohodou ACTA vyvstal ještě jeden aspekt diskusí nad ohrožením osobní svobody – detailní kontroly elektronických medií na hranicích. Celníci po vás mohou chtít, abyste jim ke kontrole předložili svůj notebook, přehrávač hudby nebo tablet a oni mohli prověřit, zda v nich neschováváte nelegální obsah. Jak ale prokážete původ hudby, softwaru nebo čehokoliv, co může být podezřelé? Fotografií na domácí sbírku legálních CD a DVD, ze kterých jste si obsah překopírovali do malé krabičky? To bude těžké. Pokud se celníkovi znelíbíte, můžete se se svým přehrávačem rozloučit, a ještě vám hrozí pár hodin za mřížovými dveřmi.
Dohoda ACTA
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) je oficiálně obchodní dohoda proti padělatelství, která má sjednotit postup řady zemí v oblasti autorských a jiných intelektuálních práv na internetu. Zatímco podle zastánců pomůže smlouva v boji proti internetovému pirátství, podle jejích kritiků omezí svobodu na internetu.
Nakonec zůstává nezodpovězená otázka, jestli existuje alternativní cesta. Myslím, že internet sám jako takový k řešení pomalu spěje i bez regulačních zákonů. Omezování čisté špíny – serverů s nelegálním obsahem – je krok první a současné zákony k tomu poskytují dostatečnou oporu. Věřím, že trh směřuje k samoočišťující koupeli. „Jen“ je potřeba dostat legální obsah k lidem za rozumný peníz. Uvidíme, snad nebude mít ta 3. světová „kybernetická“ válka nedozírné dopady na naše životy tak, jako měly války předchozí. Snad tomu vlastními zákony naši zákonodárci nepřispějí.
Autor: Lukáš Civín, ředitel odboru řízení rizik společnosti Home Credit
ČLÁNKY DO MAILU