ADIS je tunel a krádež za bílého dne, tvrdí Michal Bláha

Pokračování rozhovoru Pomáhám českému státu, ne ministru Babišovi, říká podnikatel Michal Bláha

Jeden z nejvíce kritizovaných IT systémů je ADIS, tedy systém, který využívá finanční správa. Budete mít šanci změnit i situaci ohledně ADISu?

Nevím, ale doufám, že ano. ADIS je, jak to říct, abych…

Abyste neurazil?

To ani ne. Poté, co jsem finanční ředitelství nazval gestapem, tak už ani finanční správu asi urazit nemohu. Nicméně upřímně… ADIS je tunel a krádež za bílého dne.

Až takhle?

Až takhle. Je to naprosto neuvěřitelné, že stát nejenže dopustil, aby k něčemu takovému došlo, ale ještě to aktivně podporuje. Jestli chcete, můžu o tom mluvit víc.

Povídejte.

Představte si, že máte ve firmě systém, který je starý 20 let. Podle smluv vám ten systém patří, ovšem ve smlouvě je drobná větička, že nikdo jiný než váš dodavatel nemůže do systému zasahovat. A taková je přesně situace ohledně ADISu. ADIS patří podle smluv kompletně Generálnímu finančnímu ředitelství (GFŘ), právo modifikovat má však pouze a jenom firma IBM. ADIS je ale starý 26 let, je zoufale nemoderní, zoufale nevýkonný a zoufale neefektivní. GFŘ ovšem souhlasilo s tím, že nikdo jiný nemůže do ADISu zasahovat a tyto smlouvy nadále prodlužuje, podporuje a obhajuje. Jde o typický čistý vendor lock-in, jako z učebnice.

Čtěte také: Informační systém, na který bude napojena #EET, funguje jako T602 a zamrzává

Dále je absurdní, že GFŘ chce vědět o každé koruně tržeb do 2 sekund poté, co proběhne, prakticky od všech podnikatelů v České republice. Když se jich (finanční správy) zeptáte, za co utrácejí 600 až 800 milionů korun ročně pro firmu IBM, tak vám nedají nic než pěti až desetibodový seznam věcí, a to až po opakovaných žádostech. A k tomu vám řeknou, že to, za co stát platí 600 milionů korun firmě IBM, je obchodním tajemstvím firmy IBM. To znamená, že seznam požadavků, co stát po firmě IBM chce, je obchodním tajemstvím firmy IBM. To je absurdní.

Smluv, které se ADISu týkají, existuje několik. A myslím, že část z nich je uzavřena protizákonně. Většina smluv byla totiž uzavřena v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU). U JŘBU je přitom poměrně striktně definováno, za jakých podmínek lze smlouvy uzavřít. A teď se podívejte, že GFŘ uzavřelo s IBM smlouvu na servis hardwaru pro ADIS za částku 125 milionů Kč. Jedná se o pevnou částku, bez ohledu na to, kolik incidentů nastane.

Když se kouknete na soupis hardwaru, který je tímto způsobem servisován, tak ta smlouva má hodnotu 60 až 80 % toho hardwaru. To znamená, že stát by si za stejné peníze mohl hardware koupit ještě jednou a nepotřeboval by servis od IBM. Navíc hardware státu dodala firma IBM, je to běžný hardware firmy IBM, který dokáže servisovat jakákoliv servisní firma. Tato smlouva byla vysoutěžena jako JŘBU a nemohl do toho vstoupit žádný další partner. Neuvěřitelné.

Další věc. Zákon říká o JŘBU, že nesmí být použito na rozvoj systému, ale pouze na údržbu. Jakmile do systému přidáváte další věci, tak se JŘBU nesmí použít. A EET není rozšířením ADISu? Bylo vysoutěženo? Nebylo vysoutěženo. Když jsem se podíval na další smlouvy, které se uzavřely s firmou, nevěřil jsem vlastním očím. Například smlouva „Zhodnocení ADIS v rámci pozáručního servisu v letech 2017–2019“ za 157 milionů korun. Když se na smlouvu kouknete, tak obsah této smlouvy je definovaný 20 slovy. Je to jedna nebo dvě věty, které říkají, že se jedná o pozáruční servis nad rámec jiné záruční smlouvy. Výše původní záruční smlouvy přitom činila 138 milionů korun. Tohle je smlouva na další dodatečný pozáruční servis za 157 milionů korun, plus je tam zhodnocení ADISu, což v praxi znamená doplnění další funkčnosti ADISu. Smlouva je ale naformulována tak, aby to nevypadalo na první pohled jako rozšíření funkčnosti ADISu, protože by nešla vysoutěžit v rámci JŘBU.

Pak finanční správa dále uzavřela smlouvu na hot line ADISu za 60 milionů korun a takto bych mohl pokračovat s dalšími smlouvami. Když sečtete všechny náklady, dostanete se na neuvěřitelně obrovské sumy. A je potřeba si uvědomit, že se bavíme o investicích do softwaru, který musí být zrušen, smazán a zahozen v roce 2021. To znamená, že my každoročně utrácíme vysoké stovky milionů korun za systém, o kterém víme, že za 4 roky musí být zrušen. A děláme to takhle už 26 let.

Já nevím, jestli budu mít možnost zrovna toto ovlivnit, nebo ne. Bylo by to skvělé, kdyby ano. Ale GFŘ mě nemá rádo, takže se určitě budou bránit.

• 
• 
• 

Dalších 8 fotografií

Kdo je za tyto nevýhodné smlouvy a postup podle vás zodpovědný?

To je jednoduché, podívejte se, kdo byl ministrem financí za posledních 20 let. Každý šéf GFŘ za posledních 20 let. Každopádně stát čeká velká změna. Systém je rozsáhlý, má v sobě historicky nabaleno velké množství kódu. Migrace na nový systém bude složitá a dá se předpokládat menší výpadek systému. To bych ale státu nevyčítal, je to velmi rozsáhlý systém. Důležité však je, aby se princip fungování nového systému nastavil zcela jinak. To znamená, aby tam nebyl vendor lock-in vůči jednomu dodavateli, aby šly změny dělat průběžně, aby byly správně nastaveny servisní smlouvy, aby se mnohem více využívaly moderní technologie, aby na něj šel napojit nezávislý reporting z jiných systémů atd.

A zda tímto směrem GFŘ kouká, nebo ne? Já o tom pochybuji. V lednu jsem měl schůzku s panem Babišem, kde byl i pan Janeček, šéf GFŘ, a kde jsme se dohadovali, zda je elektronická evidence tržeb 10krát předražená. Mimochodem, zatím jsem od GFŘ nebo SPCSS nedostal žádný relevantní argument proti. A když jsme téma EET ukončili, tak jsem se pana Janečka zeptal, jak probíhají přípravy na nový ADIS. On mi odpověděl, že nemají dostatek odborníků, ale už na tom pracují a že už dělají společně s firmou IBM na analýze. To se dá do určité míry pochopit, protože IBM systém zná a na rovinu, know-how, jak funguje ADIS, má firma IBM a nikoli GFŘ.

Pan Janeček mi ale dále řekl, a já jsem si to napsal doslova, že to zatím vypadá tak, že se jádro starého ADISu zamrazí a kolem něj se postaví nový moderní systém. Já jsem si to v hlavě přeložil tak, že 70 % ADISu zůstane tak, jak je, a IBM na něm bude „rýžovat“ jako doposud a okolo se udělá omáčka, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Pravda, pánové z SPCSS mi už začali malovat schémata, že to tak nebude a architektura bude nastavena rozumně, ale počkejme si na výsledek. Má důvěra k GFŘ není vysoká, ať co se týká důvěryhodnosti jejich proklamací, tak odborné způsobilosti.

Takže to v roce 2022 může klidně vypadat tak, že vznikne ADIS 2.0, IBM bude dále rýžovat, jak sám říkáte, stovky milionů a nic se vlastně nezmění?

Ano, obávám se toho. Budu proti tomu ale bojovat. Vezměte si, že i EET bylo vysoutěženo výběrovým řízením v utajovaném režimu, což sice bylo protizákonné, ale budiž. Bylo vysoutěženo za 40 milionů korun, vytvoření a provozní náklady na 5 let dopředu byly řádově 100 milionů korun. Ty samé náklady u firmy IBM, která nakonec EET zajistila, ale vyšly na 950 milionů korun za 5 let, tedy na 9,5krát tolik. Původní výběrové řízení, ve kterém byla vysoutěžena nižší částka, však bylo bezdůvodně zrušeno, přestože proběhlo, byl vybrán vítěz a nikdo se neodvolal. Když se zeptáte na důvody, tak vám GFŘ nebo SPCSS nic neřekne. Prostě na to měly právo a basta.

Ale zpátky k novému ADISu. Vy nemusíte vysoutěžit celý ADIS pro firmu IBM za 5 miliard, lze klidně vysoutěžit ADIS rozdělený na 15 částí a každou část dělá jiná firma. Na zakázku by si tak sáhly i menší firmy. Navíc by bylo snadnější je vyměnit, jelikož by stačilo vyměnit jednu část z patnácti. Na druhou stranu tento způsob klade větší nároky na řízení projektu. A stát dnes tuto zkušenost nemá a musí ji teprve získat.

Každopádně důvody, proč GFŘ s ADISem dopadlo, jak dopadlo, jsou dva. Prvním z nich je obchodní šikovnost firmy IBM, druhým neschopnost GFŘ projekt převzít. Pro úředníky je jednodušší dát IBM změny v daňových předpisech a nechat firmu, aby si sama připravila zadání, napsala analýzu, sama odhadla, jak dlouho to bude trvat, aby si to sama nacenila, sama naimplementovala, sama otestovala a sama vyfakturovala. A jediné, co úředník udělá, že fakturu podepíše a nechá ji zaplatit.

Dá se ale toto myšlení úředníků vůbec změnit?

Podle mě dá. Souvisí to s registrem smluv, který je něco jak EET, akorát na úředníky. Registr smluv patří se zákonem o svobodném přístupu k informacím ( tzv. 106) k jediným mechanismům, které umožňují občanům kontrolovat, jak se nakládá s veřejnými prostředky. Zveřejnění, že za něco utratím 10krát více, než jsem musel, má předně trestněprávní dopad a současně také dopad politický a mediální. A že jde o účinný nástroj, se již ukazuje, když se poslanci snaží registr smluv „vykostit“.

Vraťme se ještě k ADISu. Kdybyste dostal možnost ohledně ADISu něco změnit, co byste udělal?

Snažil bych se přesvědčit GFŘ, že se nejedná o monolit. To je dokonce důvod, proč ADIS musí být zrušen. Když ministerstvo financí žádalo, aby EET udělala firma IBM, tak odbor Hlavního architekta eGovernmentu stanovil jako podmínku ukončení současného ADISu do 2021. Hlavní architekt dokonce řekl, jak má nový ADIS vypadat. Že nemá jít o monolit, že má mít několik různých částí, které spolu budou komunikovat, a že každá část se má vysoutěžit separátně. Velmi dobré progresivní myšlení. Teď je však důležité zkontrolovat, aby se tak skutečně stalo.

V zájmu firmy IBM totiž je, aby o dojnou krávu nepřišla. Víte, jak to s přípravou na nový ADIS vypadá? GFŘ ví od loňského května, že nový ADIS musí být od roku 2021. Všichni víme, že pokud se neudělá výběrové řízení na nový ADIS v roce 2018, tak se to nestihne. Pan Janeček měl přikázáno od odboru Hlavního architekta poslat do konce ledna 2017 hrubý časový plán, jak budou probíhat přípravy na nový ADIS. Do konce března měl pak zaslat podrobný časový plán. Co vím, tak stále nebyl zaslán (k 1. 4. 2017).

Takže první bod, který měl nastat, už má zpoždění. Jde o takový klasický český přístup. Necháme věci vyhnít, abychom na konci mohli říci, že jsme to nestihli a musíme holt pokračovat ve stávající spolupráci. Své o tom vědí například na ministerstvu dopravy ohledně mýtných bran.

Nicméně velmi rád GFŘ s přípravou pomůžu, pokud budou mít zájem. Vím, že jsem jejich velký kritik a že je pro ně těžké se se mnou bavit. Pokud by ale chtěli přístup změnit, tak já jsem spolupráci otevřený.

Jako kontrola státu fungují i vaše dva Hlídače, Hlídač EET a Hlídač smluv. Plánujete nějak rozšířit funkčnost druhého jmenovaného, tedy Hlídače smluv?

Chystáme benchmark, takže bude možné porovnat například ceny úklidových služeb na jednotlivých krajských úřadech. Zmínil bych ale ještě jednu věc, kterou již na webu máme, ale která není tak zpropagovaná. U každé smlouvy se snažíme zjistit, jestli existuje vazba na nějakou firmu, která má vazbu na politiky. Máme tak na Hlídači report, které úřady obchodují nejvíce s firmami, které jsou napojeny na politiky.

Je zajímavé, že v čele jsou dopravní podniky různých měst. Často totiž například nakupují benzin od místních firem, kde mají podíl politici. Jde o zjištění, která na první pohled nejsou viditelná, která ale díky registru zjistíte. Neříkám, že to je a priori špatně nebo že to tak nemá být, je však důležité znát, za jakou cenu se palivo nakupuje a že tam takový vztah existuje.

Chystáte ještě něco kromě benchmarkingu?

Ten je asi hlavní. Každou smlouvu a přílohu otagujeme a klasifikujeme, co to je za typ smlouvy, čeho se týká a jakého oboru se týká. 

A plánujete něco dalšího obecně v oblasti hlídání státu?

Rádi bychom připravili provázání s věstníkem veřejných zakázek. Protože velké množství smluv je výsledkem veřejných zakázek a chtěli bychom kontrolovat, zda smlouva odpovídá zadání výběrového řízení. A za měsíc a půl ještě chystáme jednu věc.

Prozradíte mi, o co jde?

Nechte se překvapit.

Tak mi aspoň na závěr řekněte, zda se bude novinka týkat Hlídače smluv nebo něčeho jiného.

Hlídat se dá kde co. Hodně to bude vycházet z Hlídače smluv a hodně bude záležet na veřejnosti, jak nám s tím pomůže. Tak uvidíme (úsměv).