Novela zákona o daních z příjmů nenabyla účinnosti podle plánu, tj. od ledna 2019. Mohla by však platit od dubna, eventuálně od července 2019.
Jde o novelu daňových zákonů (sněmovní tisk číslo 206), aktuálně schváleno Poslaneckou sněmovnou. Původní návrh předložený ministerstvem financí obsahoval zrušení zdanění příjmů zaměstnanců metodou superhrubé mzdy a zavedení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob 19 resp. 24 %. Tato koncepční změna zdanění fyzických osob však byla nakonec z návrhu vypuštěna. Ovšem v důsledku přijatých pozměňovacích návrhů dojde k několika zajímavým změnám, osobám samostatně výdělečně činným se například vrací maximální částky výdajů uplatňovaných procentem z příjmů na úroveň platnou naposledy za rok 2017. I oblasti zaměstnávání se týkají některé přijaté pozměňovací návrhy.
Oznamovací povinnost pro plátce daně
Vkládá se nové ustanovení § 38da zákona o daních z příjmů. Nejedná se o zcela novou povinnost. Problematika je v současné době řešena, doplňuje se a přesouvá z dosavadního § 38 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
ZMĚNY A NOVINKY 2019
Jak se pro OSVČ změní zákony v roce 2019?
Jde o povinnost podávání oznámení o příjmech plynoucích daňovým nerezidentům ze zdrojů v České republice zdaněných srážkovou daní zvláštní sazbou (s výjimkou příjmů podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Nové oznamování příjmů vyplácených do zahraničí nahradí současné hlášení ke srážkové dani, na druhou stranu rozšíří rozsah reportovaných plateb. Nově se budou na měsíční bázi oznamovat nejen platby do zahraničí, ze kterých byla daň sražena, ale i transakce podléhající dani, avšak od daně osvobozené (ať už na základě domácího práva či smlouvy o zamezení dvojímu zdanění).
Oznamovací povinnost zaměstnavatele se tak rozšíří o oznamování:
- příjmů osvobozených od daně a
- příjmů, které podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v ČR.
Výjimku z oznamovací povinnosti mají příjmy dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů a nově příjmy osvobozené od daně nebo nepodléhající zdanění v ČR dle smluv nepřevyšující 100 000 Kč měsíčně.
Důvodová zpráva hovoří o zahraničních dividendách, dopad změny však bude mnohem širší. Jedná se o odměny za výkon funkce vyplácené nerezidentům, dividendy, licenční poplatky či úroky vyplácené do zahraničí, ale také bezúplatné příjmy.
Zákon zachovává možnost požádat o zproštění oznamovací povinnosti, nově ale pouze na pět let. Dosavadní zproštění zůstanou platná jeden rok po nabytí účinnosti novely. To ovšem pouze pro příjmy, ze kterých je daň sražena. Nedaněné zahraniční platby budou podléhat zdanění bezprostředně po nabytí účinnosti novely.
Sjednocení limitu pro srážkovou daň
Pozměňovacím návrhem se zřejmě změní i ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů. Jedná se o limit ostatních příjmů zdaněných při neučinění prohlášení k dani srážkovou daní. Částka „2500 Kč“ pro srážkovou daň se nahrazuje částkou „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. Úprava reaguje na aktuální změnu v rozhodné částce pro účast na nemocenském pojištění. Limity by se měly sjednotit.
Změna se nedotkne srážkové daně z dohod o provedení práce. Zde nadále zůstává limit 10 000 korun. Ovšem u ostatních příjmů se limit pro srážkovou daň zvýší. Například sjednaná měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 2999 korun nepodléhá v roce 2019 odvodům sociálního ani zdravotního pojištění. Od účinnosti daňové změny bude při neučinění prohlášení k dani poplatníkem zdaněna srážkovou daní.
Změna však nenastane spolu s účinností zákona. Poprvé se použije od měsíce následujícího po účinnosti novely.
DPH a odměny statutárů
Další diskutovanou změnou byla nová definice ekonomické činnosti § 5 odstavec 3 zákona o dani z přidané hodnoty (stávající § 5 odst. 2). Přestože se jedná o zákon o dani z přidané hodnoty, dotkla by se tato změna i zaměstnavatelů. Za příjmy ze závislé činnosti se považují i odměny členů orgánů právnické osoby bez ohledu na to, na základě jakého smluvního vztahu plynou. V původním návrhu novely zákona o DPH se měly tyto odměny posuzovat jako ekonomická činnost (viz § 5 odst. 3 zákona od DPH – bod 14). „Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkon svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.“
Řada statutárů by se díky tomu stala plátcem daně. Jako plátci DPH by fakturovali zaměstnavateli ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů a dále odváděli do státního rozpočtu. DPH by nebyla příjmem ze závislé činnosti. Navržená změna by byla v praxi velmi problematická, Poslanecká sněmovna proto schválila pozměňovací návrh, kdy se pod bod 14 v § 5 na konci odstavce 3 doplní věta: „Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, které mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti.“
ČLÁNKY DO MAILU