Novela obsahuje novinky, o kterých se hovoří již dlouho, ale i další, jež přináší aktuálně předložené pozměňovací návrhy.
Nový občanský zákoník nabyl účinnosti v roce 2014. Je tu první rozsáhlejší novela, jejímž cílem je napravit některé kritizované nedostatky tohoto obsáhlého právního předpisu. Přinášíme výběr z navržených změn, jež v novele zůstaly po připomínkovém řízení, a které byly naopak zpracovány v rámci pozměňovacích návrhů.
Sjednávání pracovněprávních vztahů nezletilými
Podle současné právní úpravy je možné uzavřít pracovněprávní vztah s nezletilým, který dovršil věku 15 let a současně ukončil povinnou školní docházku. Novela upravuje ustanovení § 35 občanského zákoníku tak, aby bylo možné sjednat pracovní poměr či dohodu již po dosažení věku patnácti let s tím, že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den předcházející dni ukončení povinné školní docházky. Tedy v podstatě návrat k předchozí právní úpravě platné do konce roku 2013. Zaměstnavatelé si budou moci dohodnout prázdninovou brigádu s patnáctiletým zaměstnancem ještě před skončením školního roku, ovšem s nástupem nejdříve k 1. červenci.
Omezení svéprávnosti
V současné době jsou soudy zahlceny poměrně časově náročným posuzováním omezení svéprávnosti. Novelou se v ustanovení § 59 občanského zákoníku prodlužuje doba, na kterou je možné omezit svéprávnost, ze tří na pět let. Použije se ovšem pouze v případech, kdy je zjevné, že se stav člověka nezlepší. Pokud by se stav člověka, který byl ve svéprávnosti omezen na delší časové období, přeci jen zlepšil, je možné rozhodnutí o omezení změnit nebo zrušit.
Smluvní zastoupení a smluvní zmocněnec
Podle aktuálního znění ustanovení § 452 nového občanského zákoníku platí, že pokud je pro právní jednání vyžadována zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Pro sepsání veřejné listiny (notářského zápisu) by tak byla rovněž nutná plná moc ve formě notářského zápisu. Což je výklad v praxi obtížně použitelný, proto se v oblasti korporátní již nyní vyžaduje pouze plná moc s úředně ověřeným podpisem. V ustanovení § 441 občanského zákoníku se z těchto důvodů doplňuje věta: Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
Společné jmění manželů
Znění § 709 občanského zákoníku se upravuje tak, aby nevznikaly pochybnosti v situaci, kdy se manžel v době trvání manželství stane společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví. Druhý manžel se stává oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (vyjma bytového), a tedy ani práva, ani povinnosti s takovou účastí spojené. Již nebude možný teoretický výklad, který by za součást společného jmění manželů považoval nejen hodnotu podílu společnosti, ale z obou manželů učinil společníky společnosti.
Svěřenské fondy
Návrh novely zákona řeší i problematiku svěřenských fondů. Ministerstvo spravedlnosti hodlá zavést zápisovou povinnost svěřenských fondů do veřejného rejstříku (zápis do evidence svěřenských fondů). V návaznosti na zavedení povinného zápisu do evidence svěřenských fondů se navrhuje rovněž zavedení konstitutivního výmazu z této evidence. Rejstřík by měl být součástí systému veřejného rejstříku právnických osob a podléhat i stejným pravidlům.
Nájem bytu a domu
Nový občanský zákoník umožňuje ustanovením § 2254 sjednání peněžité jistoty mezi nájemcem a pronajímatelem. Jistota nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Navrhuje se hranici nejvýše přípustné výše peněžité jistoty snížit ze šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek.
Pozměňovacím návrhem by se mohl zavést nový bod § 2301 občanského zákoníku, který řeší situaci po úmrtí nájemce a vyklizení bytu členy domácnosti či dědici. Obsahuje i ujednání o přechodu nájmu na osobu, která žila s nájemcem nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti a nemá vlastní byt a je současně osobou se zdravotním postižením nebo dosáhla věku sedmdesáti let.
Okamžité zrušení pracovněprávního vztahu
Stejnou novelou se navrhuje ze zákoníku práce vypustit ustanovení § 56a a 77 odst. 5 a 6 umožňující zákonným zástupcům nezletilého, který nedosáhl věku 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr či dohodu konanou mimo pracovní poměr. K tomuto kroku je nezbytné získat přivolení soudu. Obdobně se možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem plánuje zrušit i v ustanovení § 35 občanského zákoníku.
Zápočet pohledávek a dohody o srážkách ze mzdy
Pozměňovacím návrhem k novele občanského zákoníku se připravuje zrušení ustanovení o možném zápočtu pohledávky mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu (ustanovení § 1988). Obdobně se v ustanovení § 2045 občanského zákoníku navrhuje vypustit slovní spojení „ve výši nepřesahující jejich polovinu“.
Znamená to, že by po novele občanského zákoníku již nebylo možné dluh započíst, ale nadále srážet na základě dohody o srážkách ze mzdy zaměstnance. Ovšem bez stanoveného limitu do poloviny mzdy, který v současné době přináší při provádění srážek ze mzdy nemalé potíže.
Prohlášení o započtení a ujednání o započtení učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (v případě přijetí pozměňovacích návrhů) se budou řídit dosavadními právními předpisy. Stejně tak dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To nebrání ujednání stran, že se jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem nejdříve od nabytí jeho účinnosti.
ČLÁNKY DO MAILU