Situace se mění každým dnem. A to nejen v oblasti aktuálně vyhlášených krizových opatření. Změnil se i postoj k daňové uznatelnosti či neuznatelnosti nákladů, které společnosti vynakládají v souvislosti s koronavirovou epidemií.
Daňová uznatelnost testů na COVID-19 k výkonu práce
Zaměstnavatelé jsou povinni soustavně vyhodnocovat zdravotní rizika svých zaměstnanců a na základě zjištění přijímat různá opatření. Z preventivních důvodů se mohou rozhodnout, že nechají své zaměstnance otestovat. A to nejen pro ochranu pracovního kolektivu, ale i pro bezpečný a plynulý provoz firmy.
Podle informací finanční správy jsou náklady na test na COVID-19 daňově uznatelné v případě, že je provedení testu k výkonu práce nezbytné (povinné). Na straně zaměstnanců pak jde o plnění, které není předmětem daně z příjmů fyzických osob, což v praxi znamená, že se toto plnění zaměstnancům nebude zdaňovat. O povinný test se jedná, pokud je nařízen příslušným orgánem ochrany zdraví (např. ministerstvem zdravotnictví či hygienickou stanicí).
- Náklady na povinný test zaměstnanců na COVID-19 jsou povinným výdajem zaměstnavatele podle § 102 zákoníku práce. Jedná se tedy o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů.
- Na straně zaměstnanců jde o příjem ve formě povinného plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovených právním předpisem, který podle § 6 odst. 7 písmeno e) zákona o daních z příjmů není předmětem daně.
Tato informace byla na stránkách finanční správy zveřejněna v měsíci květnu 2020. Aktuálně však ministerstvo financí upřesnilo, že také dobrovolné testování zaměstnanců, které souvisí s chodem firmy, lze z daňového základu odečítat. Na straně zaměstnanců se nebude jednat o zdanitelný příjem.
Testy na COVID formou benefitu pro zaměstnance
Jestliže se ale bude jednat o zaměstnanecký benefit, jsou výdaje spojené s testováním daňově neuznatelným nákladem. Na straně zaměstnanců bude tento příjem osvobozen od daně za předpokladu, že test bude provádět zdravotnické zařízení evidované v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Typickým příkladem bude situace, kdy je test poskytnut jako forma příspěvku zaměstnanci na dovolenou či návštěvu příbuzných ve státech, které vyžadují od Čechů negativní test na covid-19. Někteří poskytovatelé benefitních programů již na situaci zareagovali a v rámci zaměstnaneckých kreditů (karet, poukázek) takovou službu nabízí.
Je měření teploty zásahem do osobní integrity člověka?
Měření teploty, jímž někteří zaměstnavatelé v současné době podmiňují vstup příchozích osob na pracoviště, může být vnímáno jako zásah do lidského soukromí. Vinou aktuální mimořádné situace se však stává legitimním účelem pro zajištění bezpečného pracovního prostředí pro ostatní zaměstnance.
Bezesporu jde o určitý zásah do osobní integrity člověka, avšak jak vysvětluje Ladislav Hejlík z Úřadu pro ochranu osobních údajů, pokud není naměřená teplota zaznamenána ve spojení se jménem nebo jinými údaji umožňujícími identifikaci dané osoby, nejde o zpracování osobních údajů ve věcné působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Zpracování tělesné teploty zaměstnance není výslovnou právní povinností. Ve smyslu GDPR ho však s přihlédnutím k nutným hygienickým a protiinfekčním opatřením lze považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele. To umožňuje zpracování údaje vypovídajícího o zdravotním stavu pro výkon zvláštních práv v oblasti pracovního práva a napomůže zaměstnavateli dostát svým povinnostem při předcházení ohrožení zdraví ve stávajících výjimečných podmínkách, včetně kontaktování zdravotníků či hygieniků,
uzavírá Hejlík.
Překážka na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele?
Pokud je u zaměstnance naměřena teplota, má zaměstnavatel právo nevpustit jej na pracoviště. V takovém případě by zřejmě šlo o překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce – jiné, blíže nespecifikované důvody). Jak ale upozornil inspektorát práce, žádný z právních předpisů, které spadají do kontrolní působnosti orgánů inspekce práce, neupravuje problematiku vztahu tělesné teploty zaměstnance k možnosti výkonu práce tímto zaměstnancem.
Případy, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů, jsou případy zdravotní nezpůsobilosti pro výkon dané práce (na základě vstupní, periodické nebo mimořádné lékařské prohlídky), dočasné pracovní neschopnosti (na základě rozhodnutí lékaře o dočasné pracovní neschopnosti) nebo karantény (na základě rozhodnutí lékaře nebo orgánu veřejného zdraví). Zřejmě nejjednodušším řešením v této situaci bude vyslání zaměstnance k praktickému, eventuálně smluvnímu lékaři, který jeho aktuální způsobilost k práci posoudí.
Co je zakázáno a na co mám nárok?
Tady je přehled všech opatření, která jsou platná pro podnikatele i veřejnost. Přečtěte si také seznam všech podpor, které lze ještě aktuálně čerpat.
Osvobození od DPH při dodání ochranných prostředků
Nejedna společnost opět zvažuje dodání ochranných prostředků do nemocnic, sociálních zařízení atd. Obdobně jako na jaře dochází i nyní na základě rozhodnutí ministryně financí, které je zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 22/2020 , k prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) u bezúplatného:
- dodání základních ochranných prostředků, vybraných lékařských prostředků (např. roušek a ústenek, respirátorů, ochranných brýlí, masek a štítů, rukavic, testovacích souprav COVID-19 apod.) a surovin a materiálu určeného pro výrobu uvedeného;
- dodání surovin a materiálu určeného pro výrobu dezinfekčních prostředků plátcům, kteří disponují oprávněním na výrobu předmětných prostředků (např. pro výrobu alkoholových roztoků, peroxidu vodíku a dalších dezinfekčních prostředků), a dodání těchto dezinfekčních prostředků;
- dodání zboží a poskytnutí služeb vybraným subjektům, konkrétně poskytovatelům zdravotních služeb, zařízením sociálních služeb, pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému a Armádě České republiky.
Prominuta je DPH u těchto plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň v období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020.
ČLÁNKY DO MAILU