Aktuální změny zákoníku práce a jejich dopad do pracovněprávní praxe

Minimální a zaručená mzda

Snad nejdůležitější změnou, která ale bude využita poprvé pro rok 2025, je úprava minimální a zaručené mzdy. U minimální mzdy je zaveden valorizační mechanismus tzv. poloautomat. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 % průměrné mzdy. Tento poměr by měl růst lineárně, přičemž v roce 2025 má činit 42,2 %.

Minimální mzda bude od roku 2025 závazná pouze pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře. Zde se ruší povinnost odměňování na nejnižší úrovni tzv. zaručené mzdy. Naopak pro státní sféru se bude užívat pojem zaručený plat. Nejnižší úrovně zaručeného platu budou jen čtyři a budou stanoveny podle nároků na kvalifikaci u jednotlivých skupin prací (primárně podle požadovaného vzdělání):

• v 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy,
• ve 2. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
• ve 3. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy a
• ve 4. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy.

Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručeného platu pro rok 2025 budou vyhlášeny Sdělením MPSV ve Sbírce zákonů, a to nejpozději do 30. září 2024.

Přečtěte si také:

U minimální mzdy se zavede „poloautomat“, zaručená mzda u firem skončí

Samorozvrhování pracovní doby a měsíční odměna včetně příplatků

Velkým zjednodušením bude možnost samorozvrhování pracovní doby. Od příštího roku bude zákonem umožněno samorozvrhování nejen při výkonu práce na dálku, ale také na pracovišti zaměstnavatele. A to po předchozí dohodě se zaměstnavatelem a za předem sjednaných podmínek. Samorozvržení pracovní doby na pracovišti bude možné u zaměstnanců konajících práci na dohody, ale i u zaměstnanců v pracovním poměru.

Další výraznou změnou, kterou je možné využít již od měsíce srpna, je možnost sjednání odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr s přihlédnutím k příplatkům za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Je ale nutné předem rozvrhnout rozsah práce. Při případné práci nad rámec předem sjednaného rozsahu práce přísluší zaměstnanci příplatky samostatně. V tomto smyslu byl upraven § 138 zákoníku práce.

Přečtěte si také:

Rozvrhování a samorozvrhování pracovní doby u dohod po novele zákoníku práce

Kolektivní smlouva a kolektivní vyjednávání

Určité změny nastávají v oblasti sjednávání kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání. Jestliže u zaměstnavatele působí více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi. Podle nové úpravy, pokud se odbory v jednání neshodnou, informují zaměstnavatele a ten uzavře kolektivní smlouvy s největší odborovou organizací. Při kolizi více kolektivních smluv vyššího stupně platí, že se nepřihlédne k té kolektivní smlouvě, která upravuje práva z pracovněprávních vztahů v menším rozsahu. Rovněž je rozšířena závaznost kolektivních smluv vyššího stupně na zaměstnavatele s převažující činností v daném odvětví (dle sdělení MPSV). Výjimka se již netýká zaměstnavatelů v konkurzu, nadále ale platí pro malé zaměstnavatele nově zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců (dříve méně než 10 zaměstnanců).

Pracovní doba a odpočinek zdravotnických pracovníků

Již od konce roku 2023 umožnil zákoník práce za určitých podmínek dohodnout zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu u zdravotnických pracovníků. Jde o lékaře, zubní lékaře, farmaceuty nebo zdravotnické pracovníky nelékařských povolání. Mohou pracovat až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích. Maximální délka směny zůstala zachována na 12 hodinách. Tudíž této délky výkonu práce prakticky nešlo dosáhnout jiným způsobem než přesčasovou prací. Nově je ale možné dotčeným zaměstnancům rozvrhovat i směny dlouhé 24 hodin.

Mezi další změny patří úprava jednostranného ukončení dohody o výkonu práce až na 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích (již ji nelze okamžitě zrušit), ponechání možnosti poskytování náhradní doby nepřetržitého odpočinku v týdnu a zavedení nárokového volna některým zdravotnickým pracovníkům pro přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v prvním základním kmeni a atestační zkoušky.

Vyšší osobní příplatek a postup při výpočtu náhrad i řádná dovolená

Aktuálně může zaměstnavatel podle novelizovaného § 131 zákoníku práce poskytnout zaměstnanci osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Doposud maximálně 50 %. Zaměstnavatel přitom postupuje v souladu s § 110 odst. 5 zákoníku práce.

Novela také sjednotila postup při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která vznikla kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. V podstatě byl zrušen tzv. stop výdělek.

Změny neminuly ani oblast poskytování řádné dovolené. Došlo k určitým úpravám u dodatkové dovolené pracovníků Vězeňské služby ČR a Probační a mediační služby. Od data účinnosti změny není povinné vypracování rozvrhu čerpání řádné dovolené.