Když už hulíte, tak u toho nechlastejte! Tohle je absolutně k ničemu, protože "persony" Vám lezou zcela nesmyslné... Osobně nevím kolik holek s titulem Mgr. se rozhodne, ZROVNA V PRAZE, že bude utírat stoly a nosit kafe na 15 tisíc a to docela dlouho po ukončení studia.
Mnohem lepší je pracovat s reálnými zákazníky, ptát se jich, ale hlavně je pozorovat, pozorovat, pozorovat. Protože už samotnou otázkou měníme odpověď, na což marketéři taky zapomínají. Zkuste například zastavovat páry a ptát se každého z nich: "Byl jste někdy partnerovi/partnerce nevěrný?" Dozvíte se, že 99,99% lidí nevěrných nikdy nebylo.
Když ale jenom POZORUJETE a dotyčný to neví, chová se zcela přirozeně a dá se na tom stavět. Navíc většina lidí si něco jiného kupuje než co říká, že se jim líbí. Dělá něco jiného než co říká, že dělá atd.
Osobně mi "Petra Malá" přijde stejně "reálná" jako když z agentur lezou skvosty, že jejich typická zákaznice je žena, který má 31,28 let, je z 0,23% vdaná, má 0,78 dítěte a je z 82% zaměstnaná.
Úplně nejlepší je vypnout excel, powerpoint a zapojit kouli na krku!! Myslíte, že Baťa nebo Ford trávili čas vymýšlením person?! :-D
Dane, pokusím se objasnit, jak při práci s cílovkami, segmenty a personami fungujeme.
Existuje několik zdrojů poznání, které využíváme:
1) dotazování - dotazování má své chyby, ale rozhodně není k zahození. Klasické dotazníky, které popisujete, jdou hodně po povrchu. Když se bavíme se zákazníky, jdeme většinou do hloubky - tzn. o tématu nevěry bychom se bavili hodně ze široka a až postupně bychom se dostali k meritu věci. Hloubkové rozhovory nebo řízené internetové diskuze vám pomůžou dostat se výrazně dál. A tím, že většinou trvají déle než položení jedné otázky, je to také trochu pozorování.
2) pozorování - pozorování také není dokonalé. Můžete se dotazovat lidí a budou vám lhát. Můžete je pozorovat a nikde nemáte jistotu, že motivaci pro konkrétní akci dokážete dobře popsat, pochopit. Tohle je věčný metodologický souboj.
3) vlastní data a znalosti klienta - pak ještě používáme vlastní data a znalosti našich klientů - ti jsou v kontaktu se zákazníky, znají je a víc, co je "reálné" a co není. Data z Google Analytics, FB Insights, obsahová analýza diskuzí na internetu se taky hodí.
Snad se mi povedlo objasnit, že to není zas až tak černobílé. Co se týká Bati a Forda, jsem si jistý, že se zabývali něčím úplně jiným (třeba zvyšováním efektivity produkce) - marketing byl totiž tenkrát úplně jiný.
Mimochodem už asi můžu prozradit, že na konferenci Fashiontech, která se koná 31. 8., vystoupí právě lidé z Bati a budou zrovna o značkách mluvit: http://www.fashiontech.cz/ - můžeme to pak probrat osobně ;)