Dane, pokusím se objasnit, jak při práci s cílovkami, segmenty a personami fungujeme.
Existuje několik zdrojů poznání, které využíváme:
1) dotazování - dotazování má své chyby, ale rozhodně není k zahození. Klasické dotazníky, které popisujete, jdou hodně po povrchu. Když se bavíme se zákazníky, jdeme většinou do hloubky - tzn. o tématu nevěry bychom se bavili hodně ze široka a až postupně bychom se dostali k meritu věci. Hloubkové rozhovory nebo řízené internetové diskuze vám pomůžou dostat se výrazně dál. A tím, že většinou trvají déle než položení jedné otázky, je to také trochu pozorování.
2) pozorování - pozorování také není dokonalé. Můžete se dotazovat lidí a budou vám lhát. Můžete je pozorovat a nikde nemáte jistotu, že motivaci pro konkrétní akci dokážete dobře popsat, pochopit. Tohle je věčný metodologický souboj.
3) vlastní data a znalosti klienta - pak ještě používáme vlastní data a znalosti našich klientů - ti jsou v kontaktu se zákazníky, znají je a víc, co je "reálné" a co není. Data z Google Analytics, FB Insights, obsahová analýza diskuzí na internetu se taky hodí.
Snad se mi povedlo objasnit, že to není zas až tak černobílé. Co se týká Bati a Forda, jsem si jistý, že se zabývali něčím úplně jiným (třeba zvyšováním efektivity produkce) - marketing byl totiž tenkrát úplně jiný.
Mimochodem už asi můžu prozradit, že na konferenci Fashiontech, která se koná 31. 8., vystoupí právě lidé z Bati a budou zrovna o značkách mluvit: http://www.fashiontech.cz/ - můžeme to pak probrat osobně ;)