Stejně jako každé odvětví má i svět byznysu své průkopníky, kteří přišli s nápady a pravidly, které po nich převzal celý obchodní svět. Automobilový průmysl má Henryho Forda, počítačový průmysl Billa Gatese nebo Steva Jobse. Pionýrem internetového průmyslu, „nového prostředí ekonomiky“, je pak jistě Jeff Bezos, zakladatel a výkonný ředitel Amazon.com.
Amazon.com má za sebou bez diskuse obdivuhodnou cestu. Od založení v roce 1994 se tržní hodnota firmy vyšplhala přes úroveň 160 miliard amerických dolarů. Za rok 2013 je Amazon.com na 49. místě mezi americkými společnostmi v žebříčku nazvaném Fortune500, který každoročně sestavuje americká zpravodajská jednička CNN podle dosaženého obratu. Je zajímavostí, že je jednou ze dvou společností z první padesátky, která není v zisku. Právě tento fakt je na celém obchodním modelu nejčastěji podrobován kritice.
Jak to celé začalo
Tento příběh by se nesměl stát v Americe, aby mu chyběla poutavá historka o tom, jak tento „americký sen“ začal. Ano, jak média ráda uvádí, Jeff Bezos, ještě jako manažer na Wall Street, dostal při surfování na internetu nápad založit on-line internetový obchod. První obchodní plán sestavil při cestě na západ na sedadle spolujezdce, zatímco řídila jeho žena.
Čtěte také: 3 tipy na úchvatné britské eshopy, které mají dopravu do Česka zdarma
Počátek obchodního modelu se dá shrnout do následujících řádků. Dlouhé období pomalého růstu, kdy se zisk reinvestuje s cílem vytvořit špičkové obchodní jméno a vybudovat si tak silnou pozici na trhu. Jinými slovy se než na okamžitý zisk zaměřit na nové trhy. Hlavní ideou tak bylo nabídnout velkému množství zákazníků velké množství produktů za přijatelné ceny. Jinak řečeno: i malé marže můžou generovat velké zisky. Pro tento záměr si Bezos původně vybral jen pět předmětů: knihy (ty byly vůbec první), kompaktní disky, videa a počítačový hardware a software. Zajímavostí je, že ačkoli se nabídka obchodu mnohonásobně rozšířila, tyto předměty v ní hrají stále signifikantní roli.
Následující léta byla ve znamení jediného: expandování. Amazon.com se stal exkluzivním prodejcem pro celou řadu partnerů a tím ruku v ruce zvýšil počet nabízených titulů. Do pěti let od založení obchod obsloužil dvacet milionů zákazníků, proto postupně rostl i počet jeho distribučních center a firma expandovala i mimo Severní Ameriku.
Vyhledejte své obchodní partnery a souvislosti. Vyzkoušejte Rejstřík firem
Hlavním problémem, kterému společnost musela během svého rozvoje čelit, byl rozdílný názor na její business model ze strany investičních bankéřů. Někteří z nich kvůli chybějícímu zisku předpovídali firmě pád, jako se to stalo u jiných internetových firem.
Prvního čistého zisku se k velké radosti Wall Streetu Amazon.com dočkal v roce 2001, ale základní strategie firmy se tím nezměnila. Důraz na budoucnost v podobě investic do rozvoje společnosti klade její management především. Ačkoli tato strategie často vede k výrazné fluktuaci účetních čísel, která následně způsobuje někdy výraznou volatilitu cen akcií společnosti (naposledy pád o víc jak 9 % po oznámení nižšího zisku, než trhy očekávaly), přesně ji vystihuje jeden výrok Jeffa Bezose z počátků svého podnikání: Zabývám se svými zákazníky, nemám čas se zabývat akciemi.
Čtěte také: Amazon míří do Česka, zatím však „jen“ v podobě nových distribučních center
Amazonu se za uplynulá léta změna nevyhnula. Dnes tento internetový obchod nabízí téměř vše, na co si zákazník jen vzpomene. Pomocí elektronické čtečky naučil lidi novému způsobu čtení knih a nabízí další služby, například cloudové. Základní myšlenka o preferování budoucnosti před okamžitým ziskem se ale nezměnila.
Investice v České republice
O Amazonu se v České republice začalo nyní více hovořit v souvislosti s plánovanými investicemi na našem území, kde chce firma v druhé polovině tohoto roku otevřít dvě distribuční centra. Jedno má stát v Dobrovízi, nedaleko pražského letiště Václava Havla, druhé v brněnské průmyslové zóně Černovické terasy. Pro oba sklady developer, společnost CTP, využije již stávající prostory.
Problémy se schválením měl projekt v Brně, kde v kritické oblasti chybí nájezd na dálnici D1. Ačkoli to už vypadalo, že si Amazon bude muset hledat pro plánovaný projekt jinou lokalitu (zájem mělo například Slovensko), nakonec se developer se zastupiteli města dohodl. Potěšeni tak jsou jistě všichni odborníci, kteří tento projekt z důvodu možného snižování nezaměstnanosti, která v Česku roste na nové rekordy, podporovali.
Čtěte také: Co zákazníci chtějí od e-shopů a na co si nejvíce stěžují? Čtěte přehledně
Čísla hovoří o vytvoření až čtyř tisíc stálých pracovních míst (úhrnně za oba sklady) během následujících tří let, navíc chce Amazon najímat další sezónní zaměstnance v době nejvyššího náporu objednávek, tedy hlavně před a po Vánocích. Odborníci navíc dodávají, že svou roli může sehrát i tzv. vábící efekt, kdy příklad případné úspěšné investice Amazonu může do Čech přivábit i další světoznámé firmy.
Nemá být Česko jen levnou továrnou?
Příchod Amazonu na české území je jen částí celého rozvoje firmy směrem do střední a východní Evropy. V Bratislavě již bylo zřízeno zákaznické centrum, v letošním a příštím roce se chystá otevření dalších distribučních center kromě Česka i v sousedním Polsku. Česká republika je pro Amazon atraktivní z několika hledisek. Coby sousední stát Německa a Rakouska je její dopraví síť napojena na západní trhy, na kterých roste poptávka po službách Amazonu. Hlavním hlediskem však mohou být jednodušší pracovně-právní vztahy se zaměstnanci.
Ačkoli to firma popírá, nelze se nedomnívat, že celý záměr nesouvisí s problémy se zaměstnaneckými odbory, kterým Amazon čelí v sousedním Německu. Ti zde v uplynulém roce pravidelně stávkovaly za vyšší mzdy (hodinová mzda se zde pohybuje okolo 10 EUR za hodinu), které jsou hluboce pod německým průměrem. Amazon tak může předpokládat, že v Česku, kde odbory nejsou tak silně organizovány jako u našich západních sousedů, mu tyto problémy odpadnou. Kromě toho má Amazon jistě zájem na případné mzdové úspoře. Dle statistiky Eurostatu je průměrná nákladovost práce v Německu oproti Česku až trojnásobná (při zahrnutí všech přímých i nepřímých mzdových nákladů).
Neznamená to, že by Amazon chtěl celou svou logistiku přestěhovat z Německa, kde v devíti distribučních centrech zaměstnává okolo 9 tisíc stálých zaměstnanců, k nám. Největší ekonomika Evropy je pro Amazon po Spojených státech amerických druhým největším trhem. Rozložení aktivit do více zemí však odpovídá základní poučce risk managementu o diverzifikování.
O nepřívětivých pracovních podmínkách, které ve skladech Amazonu panují, v minulosti informoval dokument z dílny britské televize BBC. Po jeho odvysílání odborníci varovali, že tato práce může vést i k zvýšenému riziku duševních a fyzických chorob. I vzhledem k tomu, že Amazon neplánuje přímý vstup na český trh (takže ani webové rozhraní internetového obchodu nenabízí českou lokalizaci), nemají být pro Amazon distribuční centra v Česku jen zdrojem levné pracovní síly bez jakékoli přidané hodnoty pro český trh?