[KOMENTÁŘ] DPP představovaly efektivní nástroj, jak mohli zaměstnavatelé operativně řešit krátkodobé pracovní potřeby a zaměstnanci si přivydělat bez zbytečné administrativní zátěže.
Co se dozvíte v článku
Systém byl přehledný a úhrn příjmů téhož zaměstnance u téhož zaměstnavatele do 5000 korun měsíčně podléhal pouze 15% srážkové dani. Byla to doba, kdy stát dokázal najít rovnováhu mezi kontrolou a svobodou podnikání.
První zlom
První zlom přišel v roce 2014, kdy se hranice zvýšila na 10 000 korun, ale současně se režim specificky vymezil pouze pro příjmy z DPP. Tato změna, jakkoliv dobře míněná, začala komplikovat do té doby přehledný systém. Následné úpravy, včetně zavedení pojmu „klouzavé výše“ maximálního měsíčního limitu pro ostatní drobné příjmy, byly prvními kroky k byrokratizaci celého procesu.
Skutečný chaos přinesl konsolidační balíček
Původně měla novela známá pod tímto názvem a účinná od začátku roku 2024 zcela překopat systém zdravotního a sociálního pojištění DPP. Byl schválen režim tak komplikovaný, že musel být jeho start odložen do poloviny roku 2024. A ani to nestačilo. Praxe ukázala, že původně navrhovaný systém byl prakticky neproveditelný.
Byla navržena a prosazována různá řešení (například sčítání příjmů na DPP u více zaměstnavatelů a následný retrospektivní výběr pojistného jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců či pozdější systém oznámené první dohody, která jediná u zaměstnavatele měla mít výhodný režim), která byla v praxi pro pokračující komplikovanost nepoužitelná.
Smysluplná změna
Jedinou opravdu jednoduchou a smysluplnou funkční změnou je, že od července 2024 musí všichni zaměstnavatelé každý měsíc nahlásit České správě sociálního zabezpečení seznam všech pracovníků na dohodu o provedení práce. A to bez ohledu na to, zda v daném měsíci pracovali nebo ne.
K tomu slouží nový elektronický formulář „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě DPP“, který se poprvé odevzdával 20. srpna 2024 za červenec 2024. Státní správa tak získala a bude mít i nadále přehled o všech zaměstnancích na DPP (činných i nečinných) i jejich obdržených příjmech, který do té doby vůbec neměla.
Novela zákona o zaměstnanosti
Vůbec nejnovější novinkou, kterou poslanci schválili 22. listopadu, je novela zákona o zaměstnanosti. Co konkrétně se změní a na co nakonec poslanci rezignovali? Režim oznámené dohody o provedení práce a související změny, které měly platit od ledna 2025 a jejichž cílem bylo zabránit zejména obcházení limitů u DPP, zrušili poslanci ještě před samotným spuštěním.
Léta platný limit 10 000 korun měsíčního příjmu dostává pro rok 2025 novou hranici, a to 11 500 měsíčně, tedy 25 procent průměrné mzdy. Do částky 11 499 měsíčně půjde o klasické zdanění srážkovou daní bez povinnosti odvádět pojistné, nad ni už nastupuje standardní režim se zálohou na daň a všemi odvody.
Co z toho všeho vyplývá?
Především to, že česká legislativa má tendenci komplikovat i věci, které fungují dobře. Místo postupných, promyšlených změn často vidíme radikální řezy, které se následně musí upravovat a změkčovat.
DPP byly původně zamýšleny jako jednoduchý nástroj pro příležitostnou práci, ne jako komplexní pracovněprávní režim vyžadující složitou regulaci. Sběr informací o všech DPP v ČR výše uvedeným novým tiskopisem od pololetí roku 2024 ukázal, že předem avizovaný rozsah zneužívání systému dohod se nepotvrdil.
Celá tato anabáze s DPP je ukázkovým příkladem toho, jak by se nemělo přistupovat k legislativním změnám. Nejprve by měla přijít důkladná analýza současného stavu, konzultace s odbornou veřejností a teprve pak postupné zavádění změn. Místo toho jsme byli svědky překotných úprav, které musely být následně korigovány.
Pro rok 2025 se tedy můžeme těšit na stabilnější a přehlednější systém. Otázkou zůstává, jak dlouho vydrží, než někoho napadne, že by se dal „vylepšit“. Snad se poučíme z chaosu, který jsme zažili posledních několik měsíců, a příští změny budou promyšlenější a lépe připravené.
ČLÁNKY DO MAILU