Tak nějak se stalo folklórem na českém internetu napsat článek o elektronické evidenci tržeb, který se bude tvářit pokud možno zasvěceně a odborně, nakydá na EET špínu a rozletí se po síti. Tenhle, od pana Petra Soukupa, je napsaný naprosto brilantně a není divu, že se po sítích úžasně šíří. Je mi až líto, že musím říct, že je plný naprostých nesmyslů. Šíří ho i respektovaní názoroví vůdci na Facebooku. Rád bych se vyjádřil k několika tvrzením. Myslím, že hovoří za vše.
Zákon o EET je poměrně neurčitý, takže k němu musely ještě vzniknout metodické pokyny.
Fakt super připomínka. Zákony se musí psát stručně a obecně, to je základní princip. Proto k nim existují výklady, metodiky, komentáře. Zkuste se někdy podívat, ke kolika zákonům takové výklady existují. Bude jich většina.
EET sice prapůvodně cílilo na restaurace, ale v aktuálním výkladu postihuje třeba i eshopy.
Omyl. EET nikdy necílilo na konkrétní segment, ale bylo od začátku koncipováno plošně. Supermarket, kominík, restaurace, masérka, e-shop… Vyberte si.
Dobírka původně měla pod EET spadat, následně dostala výjimku a teď už je na etrzby.cz zase uvedeno, že pod EET spadá.
Není pravda. Dobírka se neeviduje, pokud zákazník zaplatí kurýrní službě (pozor – nikoliv zástupci podnikatele) v hotovosti, ale ta ji pošle podnikateli na bankovní účet. V jiných případech se eviduje. Držíme stejnou linii – hotovost ANO, platby kartou ANO, převody na účet NE.
Platba kartou pod EET spadá. Sice jsou platby kartou stejně připsané na účet, ale z nějakého tajemného důvodu musí být v EET evidované.
Ten důvod není zas tak tajemný. Jde o analýzu dat při běžných způsobech platby v maloobchodě zboží a služeb, kam spadá i platba kartou, za účelem cílení kontrol EET. Ano, je pravda, že u e-shopů je poměrně standardním způsobem platby i převod z účtu na účet, který se neeviduje (resp. podnikatel může, pokud je to pro něj jednodušší). Ale to by byla zase výjimka…a křik, že?
Teď to může fungovat tak, že zákazník v neděli zaplatí objednávku a eshop mu ji v pondělí zabalí, přiloží fakturu a pošle. S EET ale musí probíhat proces jinak – zákazník musí hned po platbě obdržet zálohovou fakturu a účtenku aby bylo co nahlásit do EET.
Asi největší omyl ze všech. Pokud je zákazníkovi zasílána faktura papírově, samozřejmě že stačí, aby ji dostal s příslušnými EET náležitostmi (kódy apod.) Žádná zálohová faktura není potřeba. V okamžiku platby (kartou/Paypalem) je nutno zaevidovat a zákazník dostane svoji standardní fakturu standardní cestou, ať už emailem nebo papírově v balíčku.
S EET se ale situace dost zásadně komplikuje. Původně stačila primitivní HTML stránka s platebním tlačítkem, ale najednou potřebujete mít celý backend, který bude vystavovat zálohové doklady a odesílat (ne zrovna jednoduše) data finančímu úřadu.
Takže e-shopy, které mají svůj byznys postavený na ELEKTRONICKÉ objednávce, ELEKTRONICKÉM zprocesování dané objednávky a ELEKTRONICKÉ platbě nejsou schopny zaslat ELEKTRONICKY zprávu ve standardním XML formátu a přijatý kód přidat na fakturu? To opravdu myslíte vážně?
Je například nutné pravidelně žádat o nový certifikát pro komunikaci (EDIT: jednou za tři roky pro každý certifikát). To se provádí přes šílené rozhraní finančního úřadu a pro ověření se používá datová schránka. Pro automatizaci byste tak museli někomu dát údaje ke své datové schránce a to je zhruba stejné, jako byste mu vypsali bianco směnku.
Té editace by to chtělo víc, ne? O certifikát se žádá přes zcela normální a nešílenou webovou aplikaci EET. Jednou za tři roky – ale jo, dá se tomu říkat pravidelně, s datovou schránkou se žádá (může, nemusí) o uživatelské jméno a heslo do téhle aplikace a ne o certifikát! Četl jste vůbec, pane Soukupe, ten zákon?
Andrej Babiš, ministr financí
Pozn. redakce: Článek byl převzat se souhlasem Ministerstva financí ČR.
ČLÁNKY DO MAILU