Anketa: Co si jako podnikatel myslíte o zavedení EET?

9. 9. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Elektronická evidence tržeb míří do druhého čtení ve sněmovně. Zjistili jsme, co si o e-tržbách myslí podnikatelé, kterých se mají dotknout v prvních vlnách.

Zákon o evidenci tržeb míří do druhého čtení. Zeptali jsme se podnikatelů, kterých se má norma dotknout v první řadě, co si o elektronické evidenci tržeb (EET) myslí.

Patříte mezi podnikatele, kterých se EET dotkne mezi prvními. Souhlasíte se zavedením e-tržeb? Proč ano, či ne?

Pavel Havlíček, klatovský řezník

V žádném případě nesouhlasím a nikdo soudný by souhlasit neměl. Jejím zavedením nezíská nikdo nic a všichni ztratí. Kromě těch, pro koho budou data využitelná v obchodním styku. Veškerá „pozitiva“, která uvádí ministerstvo Agrofertu, jsou mýty a lži již několikrát vyvrácené a prokázané. Za příklad jen uvedu narovnání podnikatelského prostředí. Je to naprostý nesmysl, protože:

a) vnáší naopak nerovnost v podobě překážek a takové překážky jsou pro některé marginální a pro některé pak přináší skutečně fatální důsledky. Je to totéž, jako by si všichni zaměstnaní lidé museli koupit kontrolní kameru na čelo za devatenáct tisíc, řeči o chytrém telefonu jsou lži, jako když řeknete, že se klidně už můžete vozit autem, protože si koupíte volant, připojíte kameru online k centrále úřadu práce, který bude kontrolovat, zda neokrádají zaměstnavatele.

Její provoz budou muset samozřejmě také platit a bude je stát cca 800 až 1000 Kč měsíčně. Ministerstvo kontroly slíbí, že „dovolí“ náklady odečíst z daní a dostanou slevu na dani pět tisíc korun a kdo nevydělá slovy Babiše: „…pět set korun měsíčně to budě stát maximálně. A kdo nevydělá ty dva tisíce, ať nepodniká…“ Pominu jasnou matematickou nedostatečnost páně ministra. Je to absurdní? Ano, je. Pojďme dál k nerovnosti.

Pro manažera téměř monopolního státního podniku s příjmem cca půl milionu měsíčně jde o náklady skutečně marginální, a navíc se o veškeré „trampoty provozu“ postarají asistentky, sekretářky, náměstkové a externí firmy. Pro kopáče vodovodních přípojek však bude mít zavedení takového kontrolního nástroje fatální důsledky. Stejně tak jako pro malé živnostníky ve vesnických krámcích a malých hospůdkách. A jistě nemusím vypisovat proč. Zde je systémem EET vnesená nerovnost naprosto zjevná a signifikantní.

b) musíme si uvědomit, že nejlepším systémem čehokoli je vzájemná lidská interaktivita a tu nelze regulovat či hlídat. Zkoušeli to komunisti a Babiš se v té době velmi pilně učil. Neuřídili však naprosto nic a naopak – demotivacím odejmutím osobního prospěchu lidi motivovali opačným směrem. „Kdo nekradl denně aspoň hodinu, okrádal svou rodinu“ a lidé rádi pracovali tam, kde se dalo dobře „přemisťovat“.

c) mohu odeslat tisíce účtenek k registraci, tisíce měsíčních hlášení DPH, a stejně mě celá ta slavná „šaškárna“ neuhlídá, pokud budu chtít, a sousedská výpomoc se nám vesele vrátí v podobě melouchů a garážové výpomoci. Z té však daně nepřijdou opravdu žádné.

Čtěte také: Schyluje se k další bitvě o EET. Máme přehled postojů všech parlamentních stran

Jiří Valášek, provozovatel restaurace U Krychle v Praze

Myslím, že otázky ohledně EET jsou zatím předčasné. Není zatím známá finální podoba, datum zavedení, a jestli to vůbec bude schválené. Není ani jasné, jaké náklady a problémy to podnikatelům přinese. Argumentuje se, že s tím problémy určitě nebudou, zdržovat to při prodeji nebude, náklady budou minimální, narovná se tržní prostředí a vybere se více na daních. Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak bych s tím souhlasil. Nemyslím si ale, že to bude tak růžové, bez problémů a nákladů, a pokud bude v zákoně existovat jakákoliv výjimka, například pro určitý druh činnosti nebo podnikání, tak to nepomůže vyřešit ani narovnání tržního prostředí. Pokud bude EET zavedena, tak by měla platit pro všechny, kteří inkasují peníze v hotovosti stejně a od stejného data. Proč by například někde na náměstí stánky se zbožím a občerstvením EET mít nemusely, a na tom samém náměstí obchody a restaurace ano? Nebo například proč by řemeslník, který opravuje a prodává náhradní díly nebo materiál po bytech, neměl mít EET, a dole v ulici kamenná prodejna náhradních dílů se servisem ano?

Dále si myslím, že se od toho celého očekává až příliš mnoho. Pokud se podíváme na nám předkládané Chorvatsko, tak odhad šedé ekonomiky před zavedením EET byl 30 % a nyní po zavedení 28 %.

Martin Leskour, provozovatel rodinného pensionu Klokočí

Podle mého názoru je pro nás zcela zbytečné se zavedením EET zabývat, respektive se jím rozčilovat. Žijeme v zemi, kde státní úředníci nedokáží vytvořit tabulku s SPZ (registr vozidel), kde nedokážeme postavit tunel pod Prahou a kde vlaky jezdí stejně rychle jak v době páry. Skutečně si myslíte, že tento stát vytvoří funkční variantu něčeho tak sofistikovaného s takovými nároky na množství dat a jejich zpracování, jako je EET? Věřím, že za „zavádění“ EET utratíme spousty miliard, nevěřím, že to bude někdy fungovat.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).