Případná minimální daň pro živnostníky by se neměla týkat drobných podnikatelů, kteří sice neplatí žádnou daň z příjmů, avšak mají kladný základ daně. Tedy těch OSVČ, které daňové povinnosti zprostí slevy na dani nebo daňové zvýhodnění. Uvedlo to dnes Hnutí ANO na svých webových stránkách.
Daň by platili podnikatelé s nulovým základem daně
Hnutí ANO se dnes ohradilo proti interpretaci, že by minimální daň platila pro všechny živnostníky, kteří mají kladný základ daně ve výši, která jim po odečtení všech slev na dani nezakládá povinnost daň odvést. Klíčový je rozdíl, že daň by platili nikoli podnikatelé s nulovou daňovou povinností, ale s nulovým daňovým základem.
Hnutí proto cituje z návrhu koaliční smlouvy, kde je uvedeno: Zavedeme minimální daň pro podnikající fyzické osoby (OSVČ), které dlouhodobě vykazují celkový nulový nebo zanedbatelný základ daně (po zohlednění všech zdanitelných příjmů fyzické osoby). Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících 3 letech. Takto vybraná minimální daň bude započitatelná na daňovou povinnost fyzické osoby v následujících zdaňovacích obdobích. V konečném důsledku bude minimální daň snižovat nárok na daňový bonus u fyzických osob, které nemají jiné zdanitelné příjmy než příjmy z podnikání, podnikají dlouhodobě a dlouhodobě nevykazují základ daně.
Čtěte také: Co plánuje nová koalice? Podoba minimální daně pro OSVČ není prý ještě domluvená
ANO vysvětluje dále na příkladu, kterých podnikatelů by se daň netýkala. Pokud živnostník vydělá za rok například 350 tisíc korun a odečte si 60% paušál, jeho základ daně tak činí 140 tisíc korun. Díky slevě na dani neplatí žádnou daň a to by tak také mělo zůstat. Minimální daň by totiž měli platit jen ti, kteří po odečtení nákladů či paušálu uvádějí nulový či zanedbatelný základ daně. U takové fyzické osoby, která během roku negeneruje žádný zisk, vzniká podezření, že má živnostenský list účelově a své příjmy a výdaje optimalizuje tak, aby se mohla vyhnout placení daní. Vzniká také logická otázka, z čeho tato osoba, která neuvádí žádný zisk, vlastně žije,
doplnilo ve vyjádření ANO. Opatření by se též nemělo dotknout podnikatelů, které se během jednoho či dvou let ocitnou kvůli problémům v podnikání ve ztrátě.
Minimální daň by se platila až po třech letech podnikání ve ztrátě. Finanční úřady se zaměří na ty osoby, které nulový či zanedbatelný základ daně uvádějí dlouhodobě, nemají tedy oficiálně žádné zisky a v daňovém přiznání neuvádějí jiné zisky. Prakticky se tedy toto opatření drtivé většiny živnostníků nedotkne,
ujistilo ANO.
Minimální daň se nelíbí podnikatelům
Návrh zavést minimální daň rozezlil podnikatele, podle kterých jde o nesystémový krok, který bude pro živnostenský sektor likvidační. Bude-li zaveden povinný desátek pro všechny podnikatele, bez ohledu na jejich výsledky, dokoná tato vládní koalice to, co nevyšlo Klementu Gottwaldovi ani Jiřímu Paroubkovi,
komentoval Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Čtěte více: Výdělky nula? Nezájem. Na minimální daň budete muset mít
Foto: www.isifa.com