Antidiskriminační zákon: Spotřebitelé ho vítají, podnikatelům může přinést potíže

25. 3. 2008
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek

Poslanecká sněmovna schválila antidiskriminační zákon. O zákonu již business server Podnikatel.cz podrobně informoval v článku Antidiskriminační zákon může mít likvidační dopad.

K zákonu se vyjádřilo také Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), protože zákon postihuje i nerovné zacházení v přístupu ke zboží a službám. Poslanci schválili antidiskriminační zákon poměrem hlasů 111 proti 21, a to v podobě, která například nepočítá se žalobou ve veřejném zájmu, tj. právem nevládních organizací podat antidiskriminační žalobu v těch případech, kdy jsou diskriminačním zásahem dotčena práva neurčitého počtu osob, jak požadovaly mnohé organizace zabývající se ochranou před diskriminací včetně SOS, upozorňuje SOS ve svém tiskovém prohlášení. Sdružení naopak vítá, že v případě soudního sporu je důkazní břemeno na žalovaném – pouze na něm je dokázat, že se nejednalo o diskriminaci.

Jak však již dříve pro zmíněný článek řekla Lucie NešporováAdvokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová, chybí v zákonu pojistka proti zneužití pojmu diskriminace. Za špatné považuje právě fakt, že žalovaný musí prokázat, že nešlo o diskriminaci. V případě, že se prokáže, že se skutečně o diskriminaci nejednalo, žalobci ze zákona přímo nic nehrozí. Křivé nařčení však může mít pro žalovaného dalekosáhlé důsledky. A to platí zejména (ale zdaleka nejen) pro zaměstnavatele.

Po uzávěrce článku se k problematice antidiskriminačního zákona pro business server Podnikatel.cz vyjádřila také Džamila Stehlíková, ministryně vlády České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny, která má mj. diskriminaci na starosti. K otázce po důvodu, proč přijetí zákona trvá v Česku tak dlouho, řekla: Může jím být to, že v České republice dochází jen k malému posunu ve vnímání toho, co je a co není diskriminace. Za diskriminační jsou často mylně označovány i situace, které pod rozsah tohoto pojmu zdaleka nespadají a roste tím pádem obava, že jakékoliv rozlišování bude diskriminací. Tato představa dále nahrává argumentu, že rozlišovat je přeci přirozené a že zákaz diskriminace tedy omezuje svobodu člověka. Tyto mýty a polopravdy bohužel k podpoře antidiskriminačního zákona nepřispívají.

Legislativní novinka putuje do Senátu a pokud ji podepíše také prezident Václav Klaus, mohla by nabýt účinnosti nejpozději 1. ledna 2009.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).