Má zaměstnanec, který podstoupil takové testování, nárok na náhradu ušlé mzdy za období, kdy mi bylo znemožněno chodit do práce?
Státní úřad inspekce práce odkazuje ve své odpovědi na metodický pokyn Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ze kterého vyplývá následující:
Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu do výsledku konfirmačního PCR testu, kdy zaměstnanec není vpuštěn na pracoviště, neboť zaměstnavatel má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance bez negativního testu, a kdy tedy k výkonu práce nedochází (ledaže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené), je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku.
To ale neplatí, byla-li zaměstnanci současně nařízena karanténa. V takovém případě má tato důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce přednost před jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, neboť důvod suspenze pracovního závazku leží na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele.
Zaměstnanci pak v těchto případech přísluší náhrada mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce a též mimořádný příspěvek podle zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě; to ale opět neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne během doby nařízené karantény na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené.
ČLÁNKY DO MAILU