Kofola se přiznala. Antimonopolní inkvizice opět v akci

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dal o sobě před týdnem opět významně vědět. Po nedávné kauze se společností Student Agency, která stále ještě probíhá, udělil pokutu firmě Kofola. Kofola měla doporučovat ceny svým odběratelům, což je dle úřadu protizákonné. Firma své provinění přiznala a s úřadem dokonce při šetření spolupracovala. Díky tomu dostala o polovinu nižší pokutu, než která ji původně hrozila.

Kofola své provinění raději přiznala

Kofola patřící mezi největší výrobce nápojů ve střední Evropě dostala nakonec pokutu ve výši 13,552 mil. korun. Důvodem se stalo uzavírání vertikálních smluv se svými odběrateli, které Kofola činila během let 2001 až 2008. Distributoři pak museli koncovým zákazníkům účtovat jednotné ceny výrobků, což dle slov úřadu porušuje hospodářskou soutěž. Určování cen pro další prodej vede v konečném důsledku ke zvýšení cen pro spotřebitele a omezení konkurence v rámci značky. Proto české i evropské právo považuje takové jednání za závažné porušení soutěžních pravidel, uvedl k rozhodnutí ÚOHS. Jednali jsme v dobré víře ve snaze garantovat velkoobchodům pokud možno srovnatelné podmínky. O to více nás celá věc mrzí a vnímáme ji jako daň za rychlý rozvoj společnosti, vysvětlil důvody provinění pro business server Podnikatel.cz Martin Klofanda, tiskový mluvčí Kofoly.

Kofole však hrozila pokuta více než dvojnásobná. Poprvé v české historii se ale v rámci ochrany hospodářské soutěže použil princip tzv. narovnání. Jestliže firma přizná své provinění, spolupracuje s úřadem a zaváže se své pochybení napravit, dostane nižší pokutu. A přesně to udělala Kofola. K nápravě došlo ihned po zahájení řízení, stejně jako ke spolupráci s úřadem. Úřadu jsme poskytli všechny potřebné materiály, upřesnil Klofanda. Společnost Kofola vypustila protisoutěžní ustanovení ze svých smluv s distributory, a to již v průběhu správního řízení. Odstranění těchto ustanovení bylo podmínkou narovnání, potvrdil Kristián Chalupa z odboru vnějších vztahů ÚOHS.

A přece se točí?

Na otázku serveru Podnikatel.cz, zda se společnost domnívá, že skutečně narušila hospodářskou soutěž, či zda se pouze chtěla vyhnout vyšší pokutě, přišla vyhýbavá odpověď. Akceptovali jsme rozhodnutí úřadu, nemá smysl v tuto chvíli spekulovat o tom, jestli jsme se provinili nebo ne, odpověděl Martin Klofanda a dodal: Důvodů zde bylo více, především zkrácení celého řízení, které by znamenalo v případě odvolání pro nás i pro úřad zátěž administrativní, časovou i finanční. Antimonopolní úřad má na věc podobný pohled. Prioritní náš cíl je odstranění protisoutěžního stavu na trhu. Motivace na straně soutěžitele je rovněž v zastavení nezákonného jednání, avšak snížení sankce je pro něj jistě neméně významnou pobídkou, konstatoval Kristián Chalupa. Rozhodnutí o pokutě je pravomocné, jelikož se Kofola vzdala práva na odvolání.

Student Agency trvá na své nevině

Zatímco se kauza Kofola již vyřešila, stále pokračuje šetření se společností Student Agency, která měla zneužít svého dominantního postavení na trhu. Nyní čekáme na rozhodnutí úřadu, předpokládám však, že si ještě vyžádají další podklady, informoval server Podnikatel.cz o aktuálním stavu řízení Radim Jančura, ředitel společnosti Student Agency. Čtěte více: Zneužila firma Student Agency svého dominantního postavení?

Firma Student Agency však na rozdíl od Kofoly stále odmítá, že by porušila Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Upozornil jsem úřad, že jejich úkolem není hlídat soutěž jako takovou, ale především dopad na konečného spotřebitele. Podle úřadu je být dominantem na trhu a jezdit za málo větší hřích, než jezdit draze, domnívá se Radim Jančura a nešetří ani dále kritikou na antimonopolní úřad. Drahá energie dominantního ČEZu je v pořádku, levné jízdenky Student Agency již nikoliv. Podle mého názoru je filozofie ochrany hospodářské soutěže zvrácená, chrání jen „virtuální“ soutěž, nikoliv vliv soutěže na spotřebitele, myslí si Jančura. O přiznání a nižší pokutě Student Agency neuvažuje. Případ Kofola a Student Agency je jiný. Vážím si Mistra Jana Husa, že trval na svém názoru, dodává Jančura.

Někteří ekonomové kritizují antimonopolní zákonodárství

Kriticky se k antimonopolnímu úřadu a vůbec k celému antimonopolnímu zákonodárství staví i přední liberální ekonomové. Antimonopolní politika státu je vždy a všude prezentována jako ochrana spotřebitelů před monopoly. Jenže při bližším pohledu zjistíme, že je téměř vždy spíše zaměřena na ochranu konkurentů před úspěšnými firmami, říká ve své knize Ekonomie Robert Holman, přední český ekonom a člen bankovní rady České národní banky. Pokud totiž dominantní postavení na trhu vznikne přirozeně díky inovacím, snižováním nákladů a cen, svědčí to dle Holmana o zdravé konkurenci. Jestliže k tomu mají nové firmy možnost vstoupit do odvětví, nemůže dominantní postavení postihnout spotřebitele, nýbrž mu může naopak pomoci. Důvodem je skutečnost, že i když firma zaujímá na trhu hlavní podíl, nemůže volně nakládat s cenami a zvyšovat je, jak se jí zachce, protože by v případě vysokých cen vstoupili na trh noví, levnější prodejci. Čtěte více: Jak na velkou firmu? Nabídněte nejlepší produkt za výhodnou cenu.

Ještě dále v kritice antimonopolního zákonodárství zachází dřívější ekonom Rakouské školy Murray N. Rothbard. Jednou z forem omezení volné hospodářské soutěže je právě antimonopolní zákonodárství, píše Murray N. Rothbard v knize Ekonomie státních zásahů. Rothbard upozorňuje hlavně na fakt, že konkurence neznamená množství firem na trhu, nýbrž proces, kdy firmy nabízejí na trhu bez použití násilí své zboží. Chránit konkurenci neznamená arbitrárně určit, že v daném odvětví má existovat jistý počet firem. Znamená to dbát o to, aby si lidé mohli svobodně konkurovat a nebylo jim v tom bráněno, podotkl Rothbard. Čtěte více: Může veřejná podpora narušovat hospodářskou soutěž?