Profesní asociace podnikatelů z oboru stravovacích a ubytovacích služeb, Asociace hotelů a restaurací České republiky, byla jedním ze subjektů, u kterých se návrhu evidence tržeb dostalo podpory. Ani asociace ho ale v současném stavu nepovažuje za ideální. Je elektronická evidence tržeb skutečně takovým strašákem a co se povedlo a co ne? To v rozhovoru pro server Podnikatel.cz shrnuje prezident asociace Václav Stárek.
Návrh elektronické evidence tržeb měl od začátku podporu Asociace hotelů a restaurací ČR. Kolikrát jste ale během projednávání zákona a debat o fungování systému zapochyboval? Nikdy vás nenapadlo, že by bylo lépe s podporou elektronické evidence skončit?
Paradoxně ti, kteří jsou dnes veřejně označováni za největší zdroj šedé ekonomiky, tedy hostinští a poskytovatelé ubytovacích služeb, tuto myšlenku podpořili prostřednictvím svého profesního spolku. Podpora a stanovisko k této myšlence byly od počátku konstantní a nijak se neměnily, ani nemění. Asociace hotelů a restaurací podpořila elektronickou evidenci tržeb za předpokladu, že skutečně dojde k narovnání podmínek v podnikání. To znamená, že nebudou poskytovány žádné výjimky a zároveň dojde k odstranění mnohaleté diskriminace oboru, kdy u prodeje pokrmů v restauracích, jako jediné oblasti podnikání u nás, je při nákupu surovin – potravin aplikována sazba snížená a při prodeji pokrmů sazba o 6 % vyšší, tedy základní. To totiž v praxi znamená, že hostinští dotují na každém pokrmu stát 6% zvýšené DPH.
Zákon, který už příští týden vstoupí v účinnost, ovšem některé výjimky obsahuje. I přesto trváte na tom, že elektronická evidence má smysl?
Ano. Přestože zákon ve schválené podobě obsahuje některé absurdní výjimky, které mají dopad do provozování hostinské činnosti, prostý fakt, že by mohlo vzniknout cosi, co narovná nebo minimalizuje dlouho kritizované praktiky krácení daní a zaměstnávání na černo, stále převažuje nad negativy. Pokud se náš obor má vyvíjet dobrým směrem, musí k tomu být vhodné podmínky. Nakonec to ocení nejen podnikatelé, ale i jejich klienti. Kvalita je pro většinu z nich důležitější než kvantita. Zavedení elektronické evidence se promítne do cen, ale lidé nepřestanou chodit do oblíbeného podniku jen proto, že se jim o pár korun zvedne účet. Většina z nás přece chodí na pivo tam, kde ho mají dobré a kde je dobrá atmosféra, ne tam, kde stojí o pět korun méně.
Psali jsme: První kontroly kvůli #EET přijdou hned 1. prosince. Celníci jsou připraveni
Které z výjimek vám vadí nejvíc?
Za největší problém považujeme klasifikační třídy a rozdělení služeb na stravovací a nestravovací, které podle našeho názoru zkresleně a ne zcela podloženě vykládá se zákonem související metodika. Z evidence tržeb totiž mají poměrně dlouhou výjimku všichni ti, kteří jídlo zákazníkům předávají jen do ruky a nemají u stánku stolek. Těch se evidence tržeb začne týkat až na jaře roku 2018. To je absurdní. Domníváme se, že podnikatelé ve stejném oboru nemají mít odlišné podmínky. Každá výjimka otevírá dveře šedé ekonomice, se kterou má přitom systém bojovat. Toto se nedá pokládat za rovné podmínky podnikání.
Obsahuje zákon i další podobná ustanovení, která trh spíš křiví, než narovnávají?
Problémů je v něm více. Je to například skutečnost, že výjimky rozdělují školní jídelny na ty, které jsou zřízeny krajem, a soukromé školy a jejich jídelny. Zatímco první skupina tržby neeviduje, druhá musí. V dnešní době se školní jídelny stávají přímou a bohužel nekalou konkurencí restaurací, to je potřeba říct. Pokud by školní jídelny sloužily jen studentům nebo potřebným, bylo by to v pořádku. Praxe je ale taková, že řada z nich využívá své kapacity čistě komerčně a nabízí pokrmy jednotlivcům i firmám za ceny, kterých běžné restaurace nejsou schopny dosáhnout. Školní jídelny totiž do cen pokrmů nemusí započítávat investice do vybavení a celou řadu dalších věcí. Už to je špatně. A teď ještě bude platit zákon, který tyto vývařovny dělí na státní a nestátní. To pak dojde i k diskriminaci škol vzájemně mezi sebou.
Zcela nesystémové mi přijde i to, že pokud bude autokemp a jeho restaurace zřízena obcí, pak evidovat nemusí, stejně jako sportovní kluby neziskových organizací a podobně, ale soukromá restaurace evidovat musí. Nechceme nikomu odpírat spolkovou činnost, ale tato zařízení by neměla nahrazovat klasické stravovací nebo ubytovací podniky. Pokud tomu tak je, tak zase dochází k pokřivení podmínek trhu.
Co budou takové výjimky v praxi znamenat? Mohou jich podnikatelé nějak využít nebo zneužít?
Všichni, kdo poctivě platili daně a zavedení evidence tržeb podporovali, se musí smířit se situací, kdy je státem oficiálně dál otevřena cesta pro krácení daní všem, kdo tak dosud činili. Stačí přece otevřít stánek bez elektronické evidence a rázem mohu generovat hotovost pro doplácení zaměstnanců na černo a šetřit na výplatách. Pokud nechci, aby moje oficiální tržby dosáhly hranice, která je povinná k registraci DPH, pak mi k tomu pomůže můj stánek. Stánkový prodej na náměstí má tím momentem také jiné podmínky než provozovatel kamenné restaurace, takže může vesele ještě více než rok prodávat bez elektronické evidence a investic do pokladen. To mnohdy bude znamenat konkurenci cenou, ale ne za tržních podmínek, ale cestou obcházení daňových povinností. Není navíc třeba zdůrazňovat, že tyto praktiky jsou mnohem hůře kontrolovatelné u mobilních zařízení než u kamenných restaurací a tím roste jejich potenciál pro šedou ekonomiku.
Prostudujte si: Stručně a přehledně: Vše o EET v 15 otázkách a odpovědích
Má tedy zákon obsahující tyto absurdity stále šanci, aby narovnal podnikatelské prostředí? Neobrátí se nakonec výsledek proti samotné myšlence a jejím tvůrcům?
Věříme, že elektronická evidence tržeb podmínky částečně narovná, nikdy to nepůjde úplně. A kvůli výjimkám se v první vlně zdaleka nevybere tolik daní, kolik je deklarováno. Rozhodně kvůli nim nedojde k narovnání podmínek na trhu v oblasti pohostinství, spíše naopak, ještě se zhorší. To může snadno vést k tomu, že se celá myšlenka evidence tržeb zruší krátce po příštích volbách. Pak zbydou jen promarněné investice podnikatelů a politici nám budou složitě vysvětlovat, kdo z nich nás chtěl vlastně zachránit. Na druhou stranu, každá kontrola je dobrá, nebude tak jednoduché podvádět. Přesto se domnívám, že by se naši politici měli zamyslet zejména nad odvodovou zátěží podnikatelů. V oblasti DPH se v rámci Evropské unie pohybujeme v té vyšší polovině, a odvody za zaměstnance jsou dokonce jedny z nejvyšších v celé Evropě. Je prokázáno, že čím jsou daně nižší, tím vyšší je ochota je platit a neobcházet. Skutečnost, že jsou kráceny daně, obcházena registrace povinných plátců DPH a lidé se zaměstnávají na černo, významně narušuje hospodářskou soutěž, a to zdaleka ne jen v oboru pohostinství.
Disciplína podnikatelů by se tedy mohla zlepšit od prosince, kdy začne platit novela zákona o DPH. Je to tak?
Díky intenzivním vyjednáváním se naší asociaci podařilo prosadit změnu v DPH. Považujeme to ale spíše za narovnání diskriminačního prostředí pro hostinské, než za deklarované snižování DPH. Je to krok k udržitelnosti podnikání a k tomu, aby například na venkově stále mohly alespoň přežívat hospůdky, kam mnozí občané, kteří dnes kritizují hostinské jako největší lupiče, občas rádi zavítají. Asociace hotelů a restaurací dlouhodobě volá po revizi současných sazeb DPH a výši odvodů za zaměstnance. Pokud k této revizi přispěje jakákoli forma zefektivnění výběru daní, pak je to správná cesta, ale pouze za předpokladu, že zůstanou stejné podmínky pro všechny, kdo v této zemi podnikají. Pokud tomu tak nebude, máme plné právo a povinnost se bránit, situaci narovnat nebo požadovat jiné úlevy, které by kompenzovaly připravovanou diskriminaci. Protože soudní cesta je velmi složitá a trvala by déle než samotné období výjimky, rozhodli jsme se opět prosazovat dodatečné snížení sazby DPH pro restaurace, a to do období, než by byla případně sjednocena snížená sazba DPH.
V minulosti jste prohlašoval, že po zavedení elektronické evidence tržeb zanikne až pětina restaurací. Stále si to myslíte?
Důležité je to slovo až. Nemůžeme nic tvrdit, zatím takzvaně vaříme z vody. Jsem si ale jistý tím, že podniky v Praze a dalších městech ohroženy nejsou. Velkým rizikem je elektronická evidence tržeb pro pohostinství na venkově, na ty dopadne poměrně citelně. Mnohé z podniků tam provozují srdcaři, nikdo jiný by to za jejich podmínek nedělal. Takové bude potřeba podporovat. Mám ale na mysli systémové řešení, ne tedy dotace, ale snížení odvodů a zmírnění restrikcí, které vyplývají z jiných zákonů. Například takový potravinový zákon je pro malé podnikatele obrovskou zátěží. Musíme si uvědomit, že mnohé venkovské lokály provozují lidé, kteří se věnují jinému oboru a hospodu drží jen proto, aby si sousedé měli kde dát pivo a setkat se spolu. Tito podnikatelé mají s přísnou legislativou značné problémy. Jiná bude situace ve velkých městech.
Dovoluji si tvrdit, že za dva roky už nikdo evidenci tržeb vůbec nebude řešit. Doporučuji všem, aby se nebáli započítat náklady spojené s evidencí tržeb do nových ceníků. Někdy se to podnikatelé udělat bojí, protože nedokážou odhadnout zákazníky. Naprostá většina z nich zdražení o 5 nebo 10 korun na jednom pokrmu nebo v rámci celé útraty akceptuje. Takové peníze dnes nehrají roli. I tak jsou ceny v restauracích nízké. A mnozí lidé si to neuvědomují. Nejraději by si v restauraci dali celé menu za 50 korun, ale pak jim nedělá problém zastavit na čerpací stanici a koupit si tam mnohem dražší bagetu nebo obloženou housku. Když si k tomu koupí ještě nějaké pití, stokorunová bankovka jim možná ani nebude stačit.
Bude vás zajímat: Zákaz kouření vyvolává poslaneckou tvořivost. Máme souhrn pozměňovacích návrhů
Je samozřejmě mediálně zajímavější mluvit o tom, jaká je evidence tržeb pro podnikatele hrozbou a že bude pro spoustu podniků pověstným posledním hřebíčkem do rakve. Může mít ale i opačný efekt?
Některé lidi mohou rovnější podmínky trhu motivovat a třeba se budou chtít v našem oboru nově realizovat. Situace je tomu nakloněna, turistů v České republice každým rokem přibývá, hotelnictví a ještě před ním gastronomie se odpíchly ode dna. Elektronická evidence tržeb rozhodně není tím největším problémem, se kterým se podnikatelé v oboru stravovacích a ubytovacích služeb budou muset vyrovnávat. Provozovatelé podniků mi potvrzují, že mnohem závažnější dopad na ně bude mít takzvaný protikuřácký zákon. Když jsou schopni čelit hygienickým normám a současným zákonům, zvládnou i evidenci tržeb. Mnohem horší bude, pokud projde zmíněný protikuřácký zákon, a vůbec nejde o kouření jako takové. Norma totiž v současné podobě počítá třeba s odpovědností hostinských za nalití osobám, které by poté mohly pod vlivem páchat protizákonnou činnost nebo ublížit sobě či jiným. Chápu, že úředníci a politici potřebují nějaké téma, ale toto považuji za čiré farizejství. Oproti takovým zákonům je elektronická evidence tržeb jen nepatrný problém.