Dva lidovečtí poslanci, Jaroslav Klaška a Marian Jurečka, potvrdili svá dřívější slova a poslanecké sněmovně předložili novelu zákona o evidenci tržeb. Ta obsahuje dvě výjimky z elektronické evidence tržeb (EET).
Farmářských trhů by se EET netýkala
Podle návrhu novely zákona o evidenci tržeb by EET neměly podléhat tržby z prodeje potravin a zemědělských produktů provozovatelem potravinářského podniku a zemědělským podnikatelem formou farmářských trhů na tržištích
. Podle předkladatelů by evidence evidence tržeb z tohoto prodeje zásadně ztížila plynulý a hospodárný prodej potravin na farmářských trzích. Řada provozovatelů potravinářského podniku a zemědělských podnikatelů by s ohledem na podstatné ztížení prodeje a na zvýšené náklady spojené s evidencí tržeb byla nucena prodej potravin a zemědělských produktů na farmářských trzích ukončit nebo výrazně zdražit prodávanou produkci,
uvádí se v důvodové zprávě.
Čtěte také: Jaké změny #EET mají šanci projít a jaké jsou jen utopií? Tipujte s námi
Ani nízké zisky na vedlejšák by se neevidovaly
Evidovanou tržbou nemají být dle návrhu ani tržby získané z vedlejšího výkonu činnosti osoby samostatně výdělečně činné podle jiného právního předpisu, pokud rozhodná částka zisku nepřesáhne výši podle jiného právního předpisu. Jiným právním předpisem se rozumí zákon o důchodovém pojištění. Aktuálně se jedná se o částku 64 812 korun ročně neboli 5400 korun měsíčně. Částka je každoročně upravována v závislosti na tzv. průměrné mzdě v ČR (hranice je 20 % z průměrné mzdy),
upřesnil již dříve Jaroslav Klaška.
Pokud rozhodnou částku taková osoba samostatně výdělečně činná přesáhne, je povinna se do systému elektronické evidence tržeb přihlásit do 30 dní od data překročení rozhodné částky. Ze systému elektronické evidence tržeb se taková osoba samostatně výdělečně činná může odhlásit až po dvou po sobě jdoucích kalendářních rocích, ve kterých prokáže v daňovém přiznání daně z příjmů, že výše rozhodné částky nedosáhla.
Čtěte také: 4 velké změny, které se týkají elektronické evidence tržeb (#EET)
Podnikatelé, na které se vztahuje § 9 zákona o důchodovém pojištění, jsou podnikatelé, kteří svoji podnikatelskou činnost vykonávají v režimu vedlejší samostatně výdělečné činnosti, za kterou se považuje, pokud osoba samostatně výdělečně činná zároveň v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání,
- pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
- osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti,
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
- byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.
Podnikatelé, kteří vykonávají svoji podnikatelskou činnost jako vedlejší samostatně výdělečnou činnost, si svou činností pouze přivydělávají a nedosahují ze své výdělečné činnosti vysokých výdělků,
uzavírá se v důvodové zprávě.
ČLÁNKY DO MAILU