Kurzarbeit doporučuje státu pracovní skupina expertů jako opatření proti sankcím mezi Evropskou unií a Ruskem. V Česku už tento systém existuje od roku 2012. Stát na něj vyčlenil do konce roku 2015 400 milionů korun.
Čtěte také: Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit? Zjistili jsme
Právě od začátku roku 2015 by měla začít platit pro kurzarbeit nová pravidla. Ta by měla být podle slov prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka výrazně jednodušší. Ta dosavadní jsou zaměstnavateli hodně kritizována. Právě jejich nešťastné nastavení byl důvod, proč o tuto možnost podpory příliš nestáli.
Čtěte také: Kurzarbeit po Česku startuje v polovině září. Jde o pomoc nebo plýtvání?
Primárním cílem projektu je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu,
prozradil již dříve pro server Podnikatel.cz tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Jak kurzarbeit probíhá?
Tradiční forma kurzarbeitu (v překladu zkrácená pracovní doba) probíhá tak, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Jak potvrdil Jaroslav Hanák, nepůjde o peníze evropské, ale národní.
Mohlo by vás zajímat: Známe plán ministerstva na vytvoření nových pracovních míst
Prozatím se uvažuje o čtyřech kategoriích použití kurzarbeitu. První by se týkala krizí a mimořádných situací, v nichž by vláda určovala například od kdy a do kdy by takové opatření platilo. Druhou kategorií by byly povodně. Třetí možností by mohla být například restrukturalizace firem a tou poslední pak sezonní práce.
Nová pravidla kurzarbeitu by mohla v ideálním případě začít platit od začátku roku 2015,
prozradil Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti a také předseda pracovní skupiny, která monitoruje dopady ruských sankcí.