Autorské honoráře v daňovém přiznání za rok 2015

15. 2. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Čtěte, kdy musí autor podat daňové přiznání, platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění a jak s honoráři z roku 2015 zdaněnými srážkovou daní.

V oblasti zdanění autorských honorářů dochází poprvé ve zdaňovacím období roku 2015 opět ke změnám. Autorské honoráře sice stejně jako jiné příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob i odvodům sociálního a zdravotního pojištění, ovšem výjimkou jsou příjmy nepřesahující stanovený limit, které zdaňuje „konečnou“ srážkovou daní automaticky plátce za příspěvky do medií. A právě zde dochází k největší změně, jedná se skutečně o daň konečnou. Změna nastala i v oblasti DPH.

Autorské honoráře a daň z příjmů

V případě, kdy hovoříme o autorských honorářích, máme na mysli honorář vyplacený na základě autorského zákona. Jedná se o fyzickou osobu a nejedná se o uzavřený pracovněprávní vztah. Autorský honorář vždy podléhá dani z příjmů, a to i kdyby se jednalo o honorář vyplacený jednorázově.

Živnostenský zákon ani zákon o daních z příjmů nedefinuje, co vše je soustavnou činností či příležitostným příjmem. Soustavnou činností není činnost jednorázová nebo činnost jakkoliv nahodilá. Jakmile se činnost v pravidelných či nepravidelných intervalech opakuje, rozhodně se nemůže jednat o činnost nesoustavnou. Činnost podle autorského zákona samozřejmě nevyžaduje živnostenské oprávnění, ovšem registrace u finančního úřadu je nezbytná. Výjimkou je činnost, kdy jsou autorské honoráře automaticky zdaněny srážkovou daní plátcem.

Ani případný jednorázový honorář není od daně z příjmů osvobozen. Pod osvobozené příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů spadají příjmy z příležitostných činností, pokud se nejedná o příjmy dle § 6 až § 9 tohoto zákona. Autorský zákon nerozlišuje mezi situací, kdy autor vytvoří své dílo „příležitostně“ či „opakovaně“. Proto tento příjem musí být zdaněn dle § 7 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Do osvobozených příjmů patří pouze příjmy ze zděděných autorských práv. V praxi poměrně rozšířený omyl spočívající ve snaze podřízení příležitostných autorských příspěvků jako ostatní příjem od daně osvobozený do výše 30 000 korun ročně může způsobit nepříjemný doměrek daně z příjmů fyzických osob.

Honoráře za příspěvky do medií a srážková daň

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ne každý honorář lze zahrnout do daňového přiznání.  

V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 korun. Jedná se o téhož plátce, tzn. například jedno nakladatelství, jedna redakce atd.
Autor se nemusí registrovat u finančního úřadu, z příspěvků podléhajících srážkové dani se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Povinnost autora je tímto splněna. Na rozdíl od roku 2014 si je nemůže zahrnout do daňového přiznání. Od roku 2015 se skutečně jedná o příjmy zdaněné „konečnou“ srážkovou daní. Žádat redakci či nakladatelství o potvrzení o zdanitelných příjmech zdaněných srážkovou daní za příspěvky do medií je v tomto případě zbytečné.

Další významnou změnou je, že od roku 2015 podléhají všechny autorské honoráře dani z přidané hodnoty. V souladu s novelizovaným ustanovením § 5 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty se daň odvede i z honorářů v úhrnu do 10 000 korun měsíčně zdaněných srážkovou daní při výplatě plátcem honoráře. Informace je důležitá zejména pro plátce DPH. Pro příležitostné autory – neplátce DPH se v této oblasti v podstatě nic nemění. Ovšem i oni si musí pečlivě hlídat obrat. Osoba povinná k dani, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 korun, se stává plátcem DPH. Do obratu se samozřejmě počítají i honoráře zdaněné srážkovou daní do 10 000 korun od jednoho plátce.  

Honoráře ostatní a honoráře nad 10 000 korun

V případě autorských honorářů se zdaleka nejedná jen o příspěvky do medií. Může jít o další honoráře, kupříkladu knihy, publikace, ročenky, práva výkonných umělců, tvorbu webových stránek a další autorské příjmy mimo pracovněprávní vztah. Tyto příjmy si (včetně honorářů za příspěvky do medií od 10 001 korun měsíčně od jednoho plátce) zdaní sám autor.

Zde je již nezbytná registrace u finančního úřadu, u příslušné zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení. Pokud si fyzická osoba autorskými honoráři pouze přivydělává a je zaměstnána, požádá svého zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech a do daňového přiznání uvede všechny své příjmy (s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je sražena konečná srážková daň).

Na osobu samostatně výdělečně činnou hlavní se samozřejmě vztahuje i odvod z minimálního vyměřovacího základu a následná platba záloh. Zdravotní pojistné se z autorských honorářů (s výjimkou zdaněných srážkovou daní) odvádí vždy. V případě sociálního pojištění a samostatné činnosti vedlejší záleží na výši honorářů. Je totiž možné využít rozhodné částky pro vedlejší výdělečnou činnost. Ta je pro rok 2015 stanovena ve výši 63 865 korun. Jestliže honoráře po odpočtu nákladů nepřevýší tuto částku, autor přehled o příjmech a výdajích za uplynulé období ČSSZ sice podá, ovšem sociální pojistné platit nemusí.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).