Rok 2014 přinesl významné změny v autorských honorářích. Zejména se jednalo o rozšíření okruhu autorských honorářů zdaněných srážkovou daní a nejasnosti v posouzení, kdy jde o honorář a kdy o poskytnutí služby na základě živnostenského oprávnění. Těmto změnám se již server Podnikatel.cz podrobně věnoval. Stále se však objevují čtenářské dotazy, které si zaslouží bližší vysvětlení. Například možnost zahrnutí honorářů do daňového přiznání nebo kombinace honorářů s jinými příjmy.
Čtěte také: Zdanění autorských honorářů se v roce 2014 mění
Autorský honorář nebo služba?
Do roku 2013 se považovaly za autorské honoráře zdaněné při výplatě plátcem srážkovou daní příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v úhrnu do 7000 korun měsíčně od jednoho plátce (jedné redakce atd.). V podstatě nebyl problém s posouzením, zda se z tohoto pohledu jedná o autorský honorář či nikoliv. Od roku 2014 jde v souladu s § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů o příjmy autorů za předpokladu, že jejich úhrn od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 korun. Již není specifikováno, o jaké honoráře se jedná. A tady nastaly první potíže. Kupříkladu činnost lektorů nebo fotografů. Nelze přesně stanovit hranici, kdy jde o běžnou službu na základě živnostenského oprávnění, a kdy se již jedná o jedinečnou autorskou přednášku či uměleckou fotografii. Pokud jde o autorské dílo, nevystavuje se faktura (nelze uplatnit DPH) a plátce zdaní honorář při výplatě srážkovou daní. Ovšem kdy se jedná o autorské dílo a kdy o službu? Touto otázkou se zabýval i Koordinační výbor Komory daňových poradců, který jednal spolu se zástupci ministerstva financí. Informace v článku: Podnikáte jako fotograf či lektor? Víte jistě, zda nejste autorem?
Zahrnutí autorských honorářů do daňového přiznání
Po vyplacení honorářů je plátce na žádost poplatníka (autora) povinen vystavit do 10 dnů doklad o vyplacených příjmech zdaněných srážkovou daní (k tomu je vydán i příslušný formulář). Autor nemusí honoráře zdaněné srážkovou daní zahrnovat do svého daňového přiznání. Nepodléhají tak ani odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
Naopak, pokud se rozhodne tyto příjmy do daňového přiznání zahrnout, může si uplatnit skutečné nebo paušální výdaje. Jedná se o příjmy zdaňované podle § 7 zákona o daních z příjmů, a jako takové podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Tady je velký rozdíl ve srovnání se zahrnutím příjmů zdaněných srážkovou daní plátcem na základě dohod o provedení práce. Ty se zdaňují dle § 6 zákona o daních z příjmů jako příjmy ze závislé činnosti a k nim není možné uplatnit výdaje a samozřejmě nepodléhají odvodům.
Zahrnutí již zdaněných honorářů do daňového přiznání je možné, ne povinné.
Je tedy zřejmé, že zahrnutí nebo nezahrnutí autorských honorářů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání se musí dobře propočítat. V určitých případech to může být pro autora vlivem uplatnění výdajů k příjmům výhodnější a část zaplacené daně se mu vrátí. Nabízí se ale otázka, zda musí autor do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy zdaněné srážkovou daní. Lze zahrnout pouze část, například do limitu rozhodné částky pro osobu samostatně výdělečně činnou hlavní? Podle vyjádření Petry Petlachové z Generálního finančního ředitelství musí autor zahrnout všechny příjmy zdaněného srážkovou daní plátcem daně při výplatě do daňového přiznání na základě dokladu vydaného plátcem daně. Není tedy možné rozdělit příjmy do několika samostatných potvrzení a zahrnout do daňového přiznání jen potřebnou část z nich. Z toho plyne jednoduché pravidlo – všechno nebo nic.
Očekávaná změna od roku 2015
Vypadá to, že se vše opět navrátí do původního stavu. V aktuálně projednávané novele zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 252) se totiž navrhuje návrat k věcnému řešení z roku 2013. Zvýšený desetitisícový limit pro zdanění srážkovou daní plátcem při výplatě honoráře by byl ponechán, a to z důvodu sjednocení limitů, např. se zdaněním odměn z dohod o provedení práce). Důležité ale je, že samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně při úhrnu příjmů od téhož plátce, který nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 korun, budou opět pouze příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky. V případě schválení této změny si oddechne nejen celá řada „autorů“, ale i plátců jejich „honorářů“. Odpadnou nejasnosti zdanění při výplatě „honoráře“ za reklamu, fotografie, lektorskou činnost, softwarových služeb apod. nepřekračujících částku 10 000 korun.
Souběh příjmů a paušální výdaj
Autoři ale mohou narazit na další komplikace, a to v oblasti souběhu příjmů. Kupříkladu autor napíše knihu a vydá ji vlastním nákladem (nenašel vydavatele). Zaregistruje se tudíž jako vydavatel sám (vyřídí si živnostenské oprávnění), přiděluje ISBN, distribuuje do prodejen, zřídí si internetový obchod apod. V případě, kdy se rozhodne pro paušální výdaje (výdaje stanovené procentem z příjmů), použije paušál jako autor (40 %) nebo jako vydavatel (60 %)? Opět se vyjádřila mluvčí Generálního finančního ředitelství. Vydavatelská činnost, nese-li znaky podnikání, patří mezi živnosti volné. Jestliže se jedná o vydavatelskou činnost spočívající v užití autorského práva (cizího nebo vlastního), může příjem plynoucí z této činnosti být zároveň příjmem z užití nebo poskytnutí práv ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a zákona o daních z příjmů. Zákon neupravuje situace, kdy příjem ze samostatné činnosti spadá současně do dvou kategorií s rozdílnou možností uplatnění výdajových paušálů. V těchto mezních situacích se použije výdajový paušál, který je pro poplatníka výhodnější, tj. pro živnost,
objasnila Petra Petlachová.
ČLÁNKY DO MAILU