Ano, paušální daň může OSVČ pomoci, avšak vyplatí se jen „bohatší“ části živnostníků. Těm opravdu malým, kteří si podnikáním třeba jen přivydělávají, nepomůže, jelikož by museli na odvodech platit více než v současnosti. Podobně je drobným podnikatelům k ničemu tolikrát omílané snižování DPH, vesměs totiž nejsou plátci DPH.
Drobných podnikatelů jsou statisíce
Ačkoli Andrej Babiš porůznu tvrdí, že opatření jako snižování DPH či paušální daň pomáhají malým podnikatelům, ve skutečnosti jsou těm opravdu drobným podnikatelům (berme s příjmy do 250 tisíc korun, ale řada věcí platí i pro OSVČ s vyššími příjmy) vesměs k ničemu. Těchto drobných živnostníků přitom působí více, než by se možná na první pohled zdálo.
Ve zprávě RIA k novele zákona o evidenci tržeb ministerstvo financí na základě dat z daňových přiznání spočetlo, že podnikatelů s příjmy do 250 tisíc je 42 % z celkového počtu (zhruba 614 tisíc podnikatelů). Naopak podíl firem a OSVČ, které ročně utrží přes milion korun, činí jen 24 %. Při uvědomění, že v Česku si přivydělává na vedlejšák (například k důchodu nebo na mateřské) podle dat České správy sociálního zabezpečení 423 tisíc lidí, ale o tak překvapivé údaje nejde.
Čtěte také: „Soudruh Babiš“ z nás dělá kvůli DPH třídní nepřátele, tvrdí malé hospody
Snížení DPH je malým podnikatelům k ničemu
A právě na tyto nejmenší vláda naprosto kašle a naopak na ně nakládá jednu povinnost za druhou. Všech OSVČ, které přijímají hotovost, se například od května bude týkat EET, a to bez ohledu na to, že třeba vydělají jen několik tisíc korun měsíčně. Oproti tomu snížení DPH na řadu služeb a zboží, které má zavedení EET kompenzovat, je však malým podnikatelům – neplátcům DPH k ničemu.
Čtěte také: Kvůli EET zdražíme, nižší DPH je nám k ničemu, říkají mimopražské kadeřnice
Novela sice zavádí i zvláštní offline režim evidence pro malé podnikatele, jde však o poměrně administrativně náročnou variantu, kdy budou muset podnikatelé vypisovat účtenky a každé tři měsíce vyplňovat a podávat „oznámení o tržbách“. Původně toto oznámení obsahovalo několik stovek kolonek, ministerstvo je však upravilo a zeštíhlilo. Podle vzoru, který ministerstvo zveřejnilo před dvěma dny, se nebudou muset vyplňovat tržby po jednotlivých dnech, ale bude stačit vyplnit součet za celé čtvrtletí..
Celá EET či papírový režim je navíc o to bizarnější, že drobní podnikatelé nyní žádnou daň z příjmů zpravidla neplatí a sama ministryně financí Alena Schillerová nedávno na akci k EET uvedla, že malí podnikatelé „nejsou pro finanční správu zajímaví“.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o zvláštním (offline) režimu EET, včetně formulářů
Na paušální dani by nejmenší dopláceli
Další pomocí pro drobné živnostníky má být jeden odvod, tzv. paušální odvod. OSVČ, jejichž roční příjem nepřekročí 1 mil. Kč, by dle představ ministerstva získaly možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Paušální daň by se hradila měsíčně a zahrnovala by minimální zdravotní pojištění pro příslušný rok, 1,15násobek minimálního sociálního pojištění a částky 100 Kč. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5378 Kč (2926 Kč sociální pojištění, 2352 Kč zdravotní a 100 Kč daň z příjmů) měsíčně.
Čtěte také: Paušální daň by letos činila 5378 Kč. Čtěte, kdo všechno ji bude moct využít
I zde ale platí, že ti nejmenší ji nejspíše nevyužijí, protože se jim jednoduše nevyplatí. Vzhledem k tomu, že statisíce OSVČ nyní platí jen minimální zálohy (dohromady 4896 Kč) a žádnou daň z příjmů, přechod na paušální daň by je připravil o necelých 6 tisíc korun ročně. Pokud nyní ještě uplatňují daňové zvýhodnění na dítě a inkasují daňový bonus, připravila by je paušální daň ještě o více. Paušální daň se naopak vyplatí OSVČ s vyššími příjmy do milionu korun, které si její pomocí budou moct snížit nejen administrativu, ale poměrně výrazně i daňovou povinnost.
Nastavení paušální daně pro nejmenší ostatně zkritizoval v připomínkovém řízení Nejvyšší správní soud (NSS). Podle soudu je právní úprava obsahující řadu podmínek a s tím související důsledky pro „malé“ podnikatele, jimž především má být uleveno, značně složitá. Množství a vzájemná kombinatorika stanovených podmínek budou v praxi působit mnohé výkladové problémy a nejasnosti a ve svém důsledku mohou vést k tomu, že navržené řešení nebude v praxi vůbec používáno,
napsal v připomínkách Michal Mazanec, předseda NSS.
Čtěte více: Nejvyšší správní soud ztrhal návrh paušální daně, pro drobné OSVČ je složitý
Na dotace jsou malí podnikatelé dobří
Nicméně je pravdou, že existují situace, kdy premiér potřebnost malých podnikatelů uznává. Jde o dotace pro malé podnikatele, které se jeho „bývalobudoucí“ firma Agrofert nestydí za pomoci různých triků využívat. Před časem například auditoři Evropské komise upozornili, že chemička Synthesia patřící pod holding Agrofert se v roce 2016 spojila s rodinným zámečnictvím Jana Šejvla a společně požádali o dva miliony na školení zaměstnanců.
Jak uvedl server SeznamZprávy.cz, celé to přitom působilo – a to i na evropské auditory – jako trik, jímž si chemička zvýšila šance na peníze dosáhnout. Uvedli to ve zmíněné předběžné zprávě a finální audit, který dorazil do Česka minulý týden a definitivně potvrzuje Babišův střet zájmů ve vztahu k dotacím pro Agrofert, se tomuto příběhu z Pardubic věnuje také. Pro auditory jde o příklad, kdy sice dotační program byl zaměřen na pomoc malým a středním firmám, přesto z něj mohla mít prospěch i velká chemička s miliardovými tržbami,
uvedl server.
Nejde samozřejmě o jediný případ. Kvůli farmě Čapí hnízdo, na kterou Babiš získal dotaci určenou pro malé a střední podniky, dokonce premiér čelí trestnímu stíhání. Když ale pomineme využití malých podnikatelů pro získání dotací, Babiš na ty nejmenší zcela kašle. Zase takové překvapení to ale není. Už v roce 2013 totiž nynější předseda vlády prohlásil: Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici.
ČLÁNKY DO MAILU