Byla jsem zaměstnanec,majitelka proinvestovala miliony a po dovolené jsme všichni měli výpověď. Z potřeby pracovat, platit účty atd.atd. jsme s kolegyní vlezly do soukromého sektoru. Od té doby dělám 10-12hod.denně,manžel je bez práce,děti ve školách a já toužím po zaměstnaneckém postu,kde půjdu na přesnou pracovní dobu, za pravidelnou výplatu,s nárokem na placenou dovolenou,volnými víkendy, placenou nemocenskou(já vím,že je malá,ale aspoň je!),stravenkami,příspěvky na dovolené a hlavně ráda bych chodila do práce odvádět 100% výkon,ale pak domů bych měla hlavu čistou, nezatíženou existenčními starostmi a mohla se věnovat rodině. Je mi jasné,že je to čistá Utopie! Jen se odmítám cítit jako parazit jen proto, že nejsem zaměstnanec. Nestojím nikde frontu s nataženou rukou na sociální dávky, vytvořila jsem si vlastní pílí pracovní místo a odvádím vše podle zákona,nebrblám, platím si důchodové, nemocenské připojištění a stejně se bojím co bude až dojdu důchodového věku. Ať mi Babiš poskytne možnost být zaměstnanec a já hned zítra nastupuji! Nebo ať radši nekecá!