Byla jsem zaměstnanec,majitelka proinvestovala miliony a po dovolené jsme všichni měli výpověď. Z potřeby pracovat, platit účty atd.atd. jsme s kolegyní vlezly do soukromého sektoru. Od té doby dělám 10-12hod.denně,manžel je bez práce,děti ve školách a já toužím po zaměstnaneckém postu,kde půjdu na přesnou pracovní dobu, za pravidelnou výplatu,s nárokem na placenou dovolenou,volnými víkendy, placenou nemocenskou(já vím,že je malá,ale aspoň je!),stravenkami,příspěvky na dovolené a hlavně ráda bych chodila do práce odvádět 100% výkon,ale pak domů bych měla hlavu čistou, nezatíženou existenčními starostmi a mohla se věnovat rodině. Je mi jasné,že je to čistá Utopie! Jen se odmítám cítit jako parazit jen proto, že nejsem zaměstnanec. Nestojím nikde frontu s nataženou rukou na sociální dávky, vytvořila jsem si vlastní pílí pracovní místo a odvádím vše podle zákona,nebrblám, platím si důchodové, nemocenské připojištění a stejně se bojím co bude až dojdu důchodového věku. Ať mi Babiš poskytne možnost být zaměstnanec a já hned zítra nastupuji! Nebo ať radši nekecá!
Vite, ja toho ksindla komoušskyho naprosto nemuzu ani cejtit. On je pro me moralni nula, odpad spolecnosti a ukazka bruselskyho povl "podnikani". Ale tentokrat s nim musim 1000% souhlasit. A kdyz si to cele znovu prectete, tak pochopite, ze s nim v tomhle jednom vyroku taky souhlasite ackoliv mam z komentare pocit negativismu. Mam pocit, ze uplne stejny problem pochopit co šišloun napsal tady ma drtiva vetsina diskutujicich OSVC.
Sam jsem OSVC a naprosto souhlasim s tim co napsal v tomhle konkretnim pripade. Clovek po skole ktery zacne hned podnikat a je uspesny tak to je v radu promile komu se to povede. Ja kdybych nebyl nekolik let zamestnancem ve firme tak bych urcite nedokazal jako zivnostnik prezit. Aspon naproste zaklady jak funguje fakturace, jak funguje princip nabidky/poptavky, svlevy, jednani se zakaznikem atd. Tohle ZADNA skola nenauci.
Kdybych byl znova mlady vyjukany ucho po skole tak bych opet klidne nastoupil do zamestnani doslova za par korun(za 18 mesicu jsem mel svoji snahou a znalostmi dvojnasobny plat) - ty zkusenosti to je k nezaplaceni. Samozrejme nemluvim o praci u pasu v koncentraku.
Lenko, závidím vám vaši odvahu k podnikání a vím, že podnikatelé to nemají lehké. Ovšem k zaměstnaneckému poměru tak jak ho vidíte vy - to vám musím opravdu poopravit váš názor. Zaměstnaná jsem. Ale - o tom, že bych měla pevně danou pracovní dobu, to se mi může jenom zdát, zaměstnavatel by byl nejradši, abychom pracovali od rána do večera a smlouvu měli a byli placeni na poloviční úvazek. Nemocenská - ano malá, ale je. Ale zkuste si ji vzít, okamžitě s vámi ukončí pracovní poměr z nějakého vymyšleného důvodu, nebo vám neprodlouží smlouvu na dobu určitou, kterou má dnes skoro každý. A čistá hlava po přijítí z práce - úl plný myšlenek na to, že opět vám bylo vyhrožováno vyhazovem a jak uživíte rodinu a poplatíte všechno, co je nutno poplatit. Navíc únava z šíleného kolotoče, tak tak stačíte doma udělat to nejnutnější a padnete do postele. A druhý den nanovo. Stravenky mám, ale půl hodina neplacená na jídlo neexistuje, takže si za ně kupuju potraviny - ale ne všude je taky berou. Neustálé přehazování směn, kdy člověk neví jak půjde, vám znemožní prakticky život se širší rodinou a s přáteli - nemůžete nic plánovat více dopředu. Tolik k idylickému životu v zaměstnaneckém poměru.